Položila mi řečnickou otázku,
zda si může odklonit nějakou moji písničku. Nejlépe prý nějakou moullovou, minimálně se dvěma akordy. Ráda by se stala věhlasnou skladatelkou, jako pánové Du šek, Han del, Schu bert, Chop in, Ber lioz, My sliveček, nebo alespoň Bet hoven. Její chtivá důvěra mě sice potěšila, ale poradil jsem jí, ať netroškaří a rovnou odkloní státní hymnu. Jsem rád, že mě poslechla, prozpěvuje teď dokola Ktož sů boží bojovníci.




