Červen s PPísněmi - part 4
Další na pořadí je Seastars. Jak jej vidí Alex?
Děrovaná zasekávačka - dalo by se říci. Ne, není řeč o nějakém zemědělském stroji nebo snad kancelářském zařízení, ale o hvězdách v moři, nebo snad moři/oceánu hvězd. Co tím chtěl básník říci, nechť odpoví sám velký Aldo
Zellini.
Světlo od velmi vzdálené hvězdy k nám letí tisíce a tisíce let, takže mi vidíme jen její minulost. Kdyby naše Sluníčko zhaslo, tak to zjistíme až za 8 minut. No a během těch 8 minut je pohoda a nic se neděje. Akorát je všechno jinak. Co z toho plyne? To,
že něco vidíte, ještě neznamená, že to tam opravdu je.
A co na to TEXTilmaker AZ, velký něco přes 180cm, což v porovnání s oceánem hvězd je nic?
Když jsem slyšel poprvé ve zkušebně hudbu k této skladbě, vůbec nic mi to neřeklo. Když jsem pak slyšel finální podobu, řekl sem si jen: "Ty vole to je skvělý." Hned se objevil refrén - "Thank you mate for being...Here. We live in the sea of the stars. We
are the sea and the sea stars."
Hlavní myšlenkou tohoto textu je poděkování všem přátelům, ale i (ne)přátelům. Poděkování za to, že jsou a že pomáhají uvědomit si, čím člověk je a čím není. Vnější svět je odrazem světa vnitřního. Proto účelem tohoto textu je připomenutí, že by si člověk
měl uvědomovat nejen druhé, ale hlavně sám sebe a své činy. Činy, jež mu ti druzí jen zrcadlí. Je fajn umět si zdravě popovídat sám se sebou o tom, co se podařilo a za to si poděkovat. Když se dobře děkuje, otevírá to dveře do onoho Oceánu hvězd, který tu
všude je a dobíjí nám baterky i navzdory tomu, že ho dokáží "vidět" jen ti, kdož mají snahu se ho naučit vidět. Třeba namísto sledování pitomostí, a taky žvanilů, co o nich rádi žvaní.
Sea Stars možno poslechnout v přehrávači na https://pop-porn.cz/
