To jsme tak jednou s kapelou náhodou jeli okolo Hradce a tak jsme se zastavili zahrát si v klubu Boro v Brně. Protože jsme neměli odvoz, tak jsme vyrazili vlakem s tím, že přespíme u Karla na bytě. Když jsme seteda do klubu dostali, tak aspoň mě
překvapil svými rozměry... Takový větší sklep na brambory co má někdo pod barákem a začal tam točit pivo:-) Po vyřešení problému s basovým kombem (kdo neví o co jde, tak se mi den před koncertem posralo kombo, takře sem tam hrál na svůj starý, miniaturní
desetiwattový aparátek s modrým světýlkem) se udělala zvukovka, dali jsme si pivo a čekali sme. (Úroveň a obliba klubu po prvím pivu u všech velmi výrazně stoupla, protože točili pivo do ušáků)
Potom už přišel na pódium Marek Sobola, který nejdříve četl básně nějakého amerického autora, který už v 7 letech zdemoloval policejní stanici, aby se dostal do vězení a měl co jíst, ale dostal se za to akorát do nějaké nemocnice, a potom také básně
vlastní, které na nás zanechali velmi hluboký dojem.
Po básníkovi přišel na plac sám šéf klubu vystupující pod pseudonymem j.e.f. s akustickou kytarou, zahrál nějaké písničky, řekl nějaké básně a pak řekl, že teď přide hrát punkrocková kapela Plán Zet ze Strážnice, a Strážnice je Evropa (kdo zná náš
repertoár pochopí, že to vyvolalo v řadách kapely nemalý ohlas). No a potom už jsme na to vlétli.
Protože nám řekli, že se to bude nahrávat, tak jsme se snažili, abysme podali co nejlepší výkon a proto jsme skoro nepožili alkoholických nápojů, ale protože jsme tu nahrávku eště neslyšel, tak nevím, jestli to k něčemu bylo. Každopádně odehráli jsme
klasicky všechno co máme plus ještě Blondýnku jako přídavek.
Pak jsme ještě chvilku pili a pak jsme se přesunili na ubytování, ale ne ke Karlovi,ale ke Kubovi, protože to prý je blíž... Tam Ing objevil skvělý Kubův kobereček, po kterém se dá poskakovat do rytmu písničky a už k tomu nechtěl nikoho pustit...
Ráno jsme si potom zašli ještě do hudebnim Music center, tam sme si asi tak hodinku zkoušeli jak která kytara hraje a potom už jsme nabírali smšr vlak. Po cestě jsem si jěště koupil knížku Čtyřnohá vrána a nové taškařice od Daniila Charmse (kdo nezná,
tomu to vřele doporučuju) a potom už jsme si jenom koupili lístek, navzájem se poztráceli a zase našli a pak už byli doma.
Úplně záveřem jenom pár slov - to, že vám sem píšeme reporty z koncertů neznamená, že na ně nemusíte chodit :-P
sommi