Pawnshop hardcore-crossover / Příbram

Nastal čas na třetí věc z EP NEZLOMÍ NÁS s názvem FÉNIX. Song, který má dvě tváře. jak jemnou, tak odvrácenou. Opět věc, kde se nám krásně povaluje kopáček. Zbožňujeme ten zvuk z dílny BABYLON STUDIOS. To nás baví. Jedná se o nejstarší věc z celého EP. Ale nějak nám zarostla pod kůži, tak jsme jí museli natočit. FÉNIX - symbol znovuzrození. Tady je...

Ve světě plného rozporuplných náboženství - zástupy bohů tíží, nutí trpět nás. Stav, kdy je lepší od všeho se osvobodit a stát si za svým. NEZLOMÍ NÁS!!! Kolik lidí dnes a denně umírá za falešnou a bezsmyslnou víru. Za svět co zrodil se z nás, já zkouším vstát. Z popela vzejdu a dál - Nezlomí nás!! Památku a úctu všem co zaplatili v dnešním světě životem při útoku za nesmyslné bohy...I my jsme součástí příběhu...

Pojďte šiřít, sdílet a komentovat další song SHOPU...Díky...

Text:

Tak jí tu máš! Myšlenku černou, svou milou věrnou, co vkrádá se do hlavy, nutí tě spát. Všemožně pátrá, co tělo láká, tahá tě do snů, co nechce znát nikdo - z nás! K nebi už vzhlížím, mé cesty kříží, dým sahá do oblak, zástupy bohů tíží, nutí trpět nás. Rozkládám světlo, co ve mě vzniklo, za svět co zrodil se z nás, já zkouším vstát. Zkoušim vstát... Tak sloužím, já skrývám se dál, z popela vzejdu a dál - Nezlomí nás. Tak sloužím, já skrývám se dál, z popela vzejdu a dál – Vždyť už to znáš. Skloubím všechny cesty, co věštěj co mám dát, Hlína i hvězdy zebou, nechci si lhát. Pořád jsem hráč, k čemu je pláč, složím svůj slib, začnu se bít. K nebi už vzhlížím, mé cesty kříží, dým sahá do oblak, zástupy bohů tíží, nutí trpět nás. Rozkládám světlo, co ve mě vzniklo, za svět co zrodil se z nás, já zkouším vstát. Zkoušim vstát... Tak sloužím, já skrývám se dál, z popela vzejdu a dál - Nezlomí nás! Tak sloužím, já skrývám se dál, z popela vzejdu a dál – Vždyť už to znáš!

A je tu v pořadí druhý song z EP NEZLOMÍ NÁS, který nese název ZLO Z TICHA. Oproti SAMOTĚ podstatně prudčí a rychlejší věc. Nespočetně krát nám zamotala prsty. Ale už je naše. Přímočará a s jasným cílem rozproudit krev v žilách. Wickey zde na ničem nešetřil. A je to znát. Nespočet kotlů a kopáku, udává to správné tempo. 

Text v této písní už tak přímočarý není. ZLO Z TICHA pro dnešní dobu celkem výstižné téma. Vždy nás překvapí. Většina má mnoho tváří a je nás poznat na druhém tu jeho skutečnou a upřímnou. ZRADU SVOU, POMSTA NAZÝVÁŠ! Zlo vlastnost typická pouze pro člověka, kdy člověk prahne za svým současným cílem bez ohledu na lidi, které k tomu potřebuje, ukazuje se naše dvojí podstata a riziko špatné volby. A využíváme jednoho za druhým. Myslím, že každý z vás v textu najde část svého vlastního příběhu...

Prosím šiřte, sdílejte a komentujte!!!

Text:

Zlo z ticha! Svou duši zakrýváš všem. Zlo z ticha! Zbabělý tah, pohřbí tě zem. Postavit mohylu a točit se zády, lacinou zradou plodit falešný plány. Nevíš, že lákáš soudnej den - tvůj soudnej den... Rozkoš mi dáš, mě přeci znáš, zasadíš konec svých dnů. Ukaž jak postavíš se zlu... Ta moje zem byla k prospěchu všem, v zajetí úzkosti břitvu si vem, spálím tvý tělo na popel... Hledáním slabosti cítíš se pustá, a přitom marně tuhnou ty tvoje ústa, líbám tě marně chceš mi říct - neříkáš nic? neříkáš nic! ZRADU SVOU POMSTA NAZÝVÁŠ! POZNÁŠ AŽ ZÁDA NAROVNÁŠ! Zahalit pocity černý jak mrak, žít prázdnou nadějí a nechat to tak, ZRADU SVOU POMSTA NAZÝVÁŠ! Zuřivou vášní, cejtíš se zvláštní, nesu tvůj stín do oblak, POZNÁŠ AŽ ZÁDA NAROVNÁŠ! Zlou touhou krotím vnitřní vztek, pochybný znamení vracím ti hned, zákeřná hádanka blíží se k zlomu, ty tvoje ústa stáhly tě dolu. ZRADU SVOU POMSTA NAZÝVÁŠ! - Říkala´s snadno, že spadnu na dno - POZNÁŠ AŽ ZÁDA NAROVNÁŠ! - Říkala´s snadno, že spadnu na dno ...

Máme tu pro vás první song, který nese název SAMOTA. Naše nejmírnější věc ze všech. Text k ní jsme objevili ve sbírce Poezií od basníka Vladimíra Stibora, za zapůjčení jsme mu neskonale vděčni, hned nás dostal tak, že jsme ho museli použít. Má neskutečné kouzlo, no posuďte samy. Trvalo dlouho než dostala finální podobu, ale teď patří k naším favoritům. V této písni máme nejvíc kytar z celého EP, ač se na první poslech nemusí zdát. Přispěl zde svojí troškou do mlýna i Tomáš Raclavský.

Nás její živé hrání dostává do kolen. V této písní odhalujeme SHOP až na samý morek kostí, vystavujeme duši.  Schválně jsme zvolili jako první věc tu nejjemnější, aby jsme vás překvapili a udrželi v napětí jak to bude znít vlastně dál. Tak prosím šiřte kolem sebe a kometujte. Díky.

A tady text

Samota (Text: Vladimír Stibor - Zpráva o zranitelnosti lidí ´99)

Jsem na lovu již tolik let, stejně jak na útěku,ve vzduchu cítím déšť, štiku s dračími zuby, která měla jen hlad a jako první sekla po bohu, svým ocasem, po bohu. Jež nechal zahynout všechny mé blízké, a teď slibuje - „a teď slibuje“. Vyplním tvou samotu, jak hrozné a nelidské, raději budu sám, sloužit slovům. A pozorovat oheň, jak se rozlévá, a vchází do dlaní a přísahá. Kdyby se cokoliv stalo, zavolej neprodleně ohni, že neexistují žádné jiné linky. Než déšť, tvé rty, a možná kradené růže pro milenky. Vyplním tvou samotu, jak hrozné a nelidské, raději budu sám, sloužit slovům. A pozorovat oheň, jak se rozlévá, a vchází do dlaní a přísahá … Že možná ještě jednou, svým pokřehlým básním přikývnu, budu-li ráno - na živu! Vyplním tvou samotu, jak hrozné a nelidské, raději budu sám, sloužit slovům. A pozorovat oheň, jak se rozlévá, a vchází do dlaní a přísahá... Že možná ještě jednou, svým pokřehlým básním přikývnu, budu-li ráno na živu.