Přidal jsem soutěžní písničku pro rádio Ostravan.
Písničku jsem napsal na přelomu října a listopadu 2020. Chtěl jsem zachytit lidství - to, jak jsme mnohdy sobci, vidíme jen svou zeď a i tak se potom setkáme s nezištnou pomocí ostatních lidí. Naše zeď je písni zeď našeho pokoje, našeho mikrosvěta i zdeď na sociální síti. Myslel jsem na lidi v tzv. "první linii" - policisty, hasiče a zdravotníky.
Podzim začal neuskutečněnými koncerty OpenMic v Novém Jičíně a v klubu Barbar v Bruntále.
Zato bylo více času hrát si s domácím nahráváním za použití DAW Ardour pod Linuxem. Téměř měsíc práce jsem věnoval nové písni do soutěže rádia Ostravan. Písničku jsem nahrál ve studiu, které má Jirka Klowersa z Nového Jičína. Pro tuto píseň jsem se naučil další novou věc: programování bicích. Použil jsem program, který je zdarma a jmenuje se Hydrogen. Je dokonce přeložen i do češtiny a na YouTube je řada návodů, jak s ním pracovat. Stačí hledat frázi "Hydrogen drum".
V sobotu jsem novou píseň odevzdal a v polovině prosince by se měly objevit na stránkách rádia Ostravan objevit další informace.
Ježíškovi jsem napsal o nové struny na dvanáctku. Ano, je to ostuda, myslel jsem, že tam jsou struny jen chvilku. Ale od koncertu se skupinou Za koncem v Novém Jičíně uplynul opravdu už více než rok.
Festival Pod kaštany zrušen hygienou a do finále ePorty jsem nepostoupil.
Zato jsem si zahrál s motorkářema v lomu!
Na lom v Jesenické krajině jsme přijeli pozdě večer, byla už tma. Trochu jsme pojedli a potom jsem vybalil kytaru.
Není to žádný útok do ticha, vždyť tu stojí několik aut i motorek. Motorkáři už to rozjeli dávno před naším příjezdem, teď tam na ukulele hrají něco od Dobeše. My si hrajeme a zpíváme ty naše oblíbené, když tu
přijde motorkář a praví: "Vy hrajete to samé, co my, pojďte k našemu ohni.."
A tak jsme prožili hezký večer s písničkami, které jsme už dlouho nehráli a nezpívali. Písničku od Kabátů (Stará Lou) jsem hrál jen já. A prý, že motorkáři rádi tvrdou muziku! Zavzpomínali jsme na
Wabiho Daňka, klidně jsme vytáhli i Stánky a Velrybářskou
výpravu...
Atmosféra úžasná, téměř lepší než na koncertě pro pět lidí. Jen malý detail - nehrál jsem vlastní tvorbu :-)
Nad hlavou neskutečně hvězdnatá obloha. To místo má zvláštní kouzlo.
Po návratu domů jsem sundal ze zdi zaprášené ukulele a během chvilky jsem se na několika písničkách naučil víc jak deset akordů.
