Molo - O kapele | Bandzone.cz

Molo rock-pop / Praha

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Tenkrát ( Oxygen Record 2014 )
    Nezařazeno
  • Možná ( Oxygen Record 2014 )
    Nezařazeno
  • Mezičas (demo zkušebna 2011)
    Nezařazeno
  • Tvář na rádiu RockZone
    Nezařazeno
  • Tvář (2010)
    Nezařazeno
  • Píseň neveselá (2010)
    Nezařazeno
  • Všechno je jak má být (2010)
    Nezařazeno

Členové skupiny

Kontakty a odkazy

Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou. CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.
Captcha obrázek

Dodatečné info

MOLO vzniklo v roce 2010 jako logické pokračování pětiletého působení  klubových Insane Projekt. Páteřní osu tvoří autorská sourozenecká dvojice Pavel Bína (zpěv, bas. kytara, klávesy), Petr Bína  (zpěv, ak., el. kytara)  a  Zoran Svrček (bicí). Stálým hostem je nepostradatelný bývalý kytarista Insane Projekt Stanislav Bidlo (Jablonec n. Nisou). MOLO se snaží oslovit posluchače původními melodickými skladbami v pop-rockovém hávu, plynoucími nezřídka v poklidném tempu a jinotajně přemýšlivými českými texty. MOLO je volně přístupné všem věkovým kategoriím, stačí si jen stoupnout na jeho okraj, zvolna se nadechnout, zasněně nasát lákavou dálku a nechat se unášet odnikud do nikam nekonečným proudem hřejivých tónů. Proč to nezkusit ? Třeba se v nich mnozí z  posluchačů najdou.

 

FACEBOOK

SOUNDCLOUD

 

 

 


Bio a historie

PÍSEŇ NEVESELÁ

 

 

Do bot zatéká mi gejzír

V mém nitru vulkán dřímá

Nevím jak sám sebe zmást

Uhasit žízeň

A někam se hnout

Uprostřed džunglí prázdné reality

A přátel s puncem rekvizity

Směrem k světlu, které umí hřát

Hledám východ, hledám řád

 

Já zpívám si svou píseň neveselou

Abych rozbrečel svět

pár dní ukryl ho pod hladinou

 

Časem proudím on je můj pán

Už nechci být jiným hnán

Na stejném místě zůstat vlát

Do ulity mě nevmáčknou

Tóny maluju, čmárám do písku

Černobílou i v barvotisku

Že tenhle ring je můj celý svět, můj svět

Třeba z něj sejdu už za pár let

 

Já zpívám si svou píseň neveselou

Abych rozbrečel svět rozjetou etudou

Mám, mám chuť na milión dlouhých světelných let

Dál zpívat si svou píseň neveselou

 

 

TVÁŘ

 

 Otvíráš skříň, hledáš pro dnešní den svou tvář

Bolestí v koutě se svíjí jak had tvý svědomí

Proklínáš den kdy jsis poprvé lhal – to nebolí

Vystřihnout masku a převléknout plášť

Kdykoliv jen si to budeš přát

Na znamení toho že se jiný než dřív

Vrstvíš se dál a dál, sebe nepoznáš do setmění

 

Tvář - tvůj parlamentář

Ví svý, nikdy nevyjedná příměří – víc

 

Poslední ráno tě nachází stát před skříní

Je stejná jak sarkofág, nevnímá den za mříží

Chvilkovou závratí sílu sbíráš

nakonec tě její náruč přivítá

v zapomnění necítíš se vinný, stejně jak dřív

odkládáš pláč v temných hlubinách nehostinných

 

Tvář – tvůj parlamentář

Ví svý – nikdy nevyjedná příměří

Tvář – tvůj parlamentář

Před vlastním já skrývá tvou prohranou válku

 

Sám, sám a sám

Ve skříni se houpá kus bílého cáru

Tvář – tvůj parlamentář

Ve skříní se houpá mezi ramínky

 

 

VŠECHNO JE JAK MÁ BÝT

 

 

 Na skomírající sníh křičí tráva

Tradiční souboj pyšně vzdává, vzdává

Vůní kouzelnou prostor hárá

Všechno je jak má být

Zlatou hřívou Hélios mává

Strnulost svou moc odevzdává, dává

Někdo s tváří zlou uzdraví se

Všechno je jak má být

Když máš zájem z těch pout neplatit za nájem

 

Jen tak líně koulíme se životem, ať ráno vleze nám na záda

Sem tam už nemusíme nocí plout

 

Nebe barvu mámivou má a sálá

Kam jen dohlédneš děj začíná, začíná

Spousta frází most připomíná

Všechno je jak má být

Nejsi blázen, máš své jméno rázem

 

Jen tak líně koulíme se životem, ať ráno vleze nám na záda

Sem tam si vybruslíme za mantinel, nebudeme o sebe žádat

Jen tak jakoby přídí se řítíme, proud nedokážeme zvládat

Ale sem tam už nemusíme nocí plout

Jéjéééé všechno je jak má být ......

 

 

 MEZIČAS

 

 

 Předběhnout čas jen na malou chvíli

Za sebou ohlédnout se v šlépějích

V meandrech cest klikatících se k cíli

V peřejích nebo ve stokách

Kam jdou ? za stínem řas ?

Jak dlouho za mnou povedou ?

Bojím se ptát

 

Zpátky ve svých stopách zůstat stát

Nechat čas spát a přestat měřit mezičas

 

Kdesi uprostřed kalného dávna

Vyhlížím směr kam jít

Stopy přede mnou jdou do neznáma

Tak jako tér černočernou tmou

Kam jdou ? za stínem řas ?

Možná mě k sobě dovedou

Stačí si přát

 

Zpátky ve svých stopách zůstat stát

Nechat čas spát a přestat měřit mezičas

Nechat čas spát

Nechat čas spát