Včera cestou ze zkušebny nám bubeník Jarda opět pouštěl písničky, které by rád hrál. První song nebyl překvapivě od skupiny Turbo, jak by někteří očekávali, ale od Aleše Brichty. Po prvních pár taktech začal Petis lehce hystericky křičet " Vypni to! Vypni
to!", načež Jarda nekompromisně prohlásil:" Já jsem taky musel na každý akci poslouchat Cohena, tak teď budeš poslouchat ty." Byla to taková utahanina, 4 akordy pořád dokola, celkově dost hrůza. To nejhorší ale mělo teprve přjít. Jaroušek nám pustil “dost
dobrou” předělávku. Ve zkratce - Brichta zpívá Gotta. Aleš Brichta zpíval Kájovu písničku Selaví, mě už to nebaví. Jak jsme se dozvěděli od Jardy, je to písnička napůl rocková a že bychom taky mohli udělat pro srandu nějakou takovou písničku třeba od
Kájy. Na to jsme s Petisem reagovali každý po svém. Zatímco já jsem zatvrzele mlčel, Petis se snažil předstírat šílenství a zpíval do zmíněné písně Lásko má já stůňu. Poté, co jsme vysadili šťastlivce Petise, se mě Jaroušek snažil ještě přesvědčit, ale
naštěstí už moc nenaléhal. Výsledkem tohoto teroru bylo, že jsem mu nakonec ještě rád odsouhlasil kapelní příspěvek na virbl a urychleně vypadl z auta. Akorát nevim, jestli je Jarda opravdu blázen, a nebo je tak vychytralej. Wood