Jonášovo ucho alternative-folk / Praha

Dali jsme si těžký úkol. Udělat krásný cover. Tohle je první pokus. A budeme to zkoušet znovu a znovu, dokud se nenaučíme s dary, které nám byly svěřeny... zacházet... Dáme vědět, až to bude dobré...vizte cestu....

Jedná se o text anglikánského kněze Johna Newtona (bývalý kapitán otrokářské lodi Greyhound, který prý při obrovské bouři hrůzou před smrtí přepřáhl na spřežení boží...lidi byli tenkrát tolerantnější) a básníka Williama Coopera. Původně byla napsána ke kázání na nový rok 1773. Jako text vyšla ve sbírce básní Hymny z Olney roku 1779 od výše uvedených. Původní melodie se nedochovala a píseň zlidověla s melodií New Britain neznámého irského autora. (Už z hor zníhihí zvon...-u nás s textem pana Borovce-) Podle nás nejelegantněji se písně ujali Slepí hoši z Alabamy, kteří Úžasnou milost naprosto nepřekonatelně nasadili na střechu Domu u vycházejícího Sunu a ona tam opravdu padne....

Jde o naši osobní terapii... doufáme, že i o první krok....

Děkujeme za....i před....

Všechny věci se neustále mění. Rychleji, než je možno stíhat. To co bylo považováno za kvalitní, je nyní brak. Severín pláče, Sengaš bručí, Howzík civí do zdi...Kopeme zemnice, sázíme saláty, každý den rozděláváme oheň, abychom neumrzli. Máme málo prstů na ucpání všech děr, ze kterých crčí voda. Odháníme milované a ženeme se k nenáviděným. Hledáme...mažeme...hledáme....Těžko vysvětlit byť slovem psaným. Porno je nemožné a zároveň všudypřítomné... Chceme jinudy....Jinou cestou,,,rozumíme tomu?...Ne.....Hledejme dál....

Uplynulo mnoho let a změnilo se neuvěřitelně mnoho věcí. Bylo to krásné...smutné...veselé...modré...černé...řezalo to, bolelo i hladilo. Nabízíme Vám průřez těch lepších výsledků naší zábavy, jako předehru k nové tvorbě, která zatím vzniká po papírech. Život je opět šuby duby...Napjatě čekáme na oficiální příchod opravdového jara...a pak naši milovaní a nejmilovanější fanoušci TO OPRAVDU ROZKVETEME!!!

Mějte krásné dny a noci!