Sthepa teď už zase Joker Muž, 46 let / Praha

Až dnes soudkyně vyřkne rozsudek nad hoteliérem Bohumírem Ďuričkem, který je obžalován z vraždy Václava Kočky mladšího, v Lidovém domě si oddechnou. Předseda ČSSD Jiří Paroubek ze všeho nejvíc potřebuje, aby už proces skončil. Přestane se tak psát o tom, že Ďuričko střílel na oslavě po křtu právě jeho knihy.

A také o tom, jak blízký vztah měl Paroubek s mužem, jemuž včera navrhla žalobkyně patnáctiletý trest vězení za vraždu.

 "Kromě náhodných setkání jsem se s panem Ďuričkem nestýkal, nebyl můj osobní přítel," opakuje Paroubek už od říjnové tragédie.

Tentýž Paroubek přitom v roce 2005 coby premiér mluvil o Ďuričkovi jako o příteli, s nímž se zná spoustu let. Chystal dokonce společnou dovolenou na Jadranu. "Budu tam s dobrým kamarádem," řekl.

Na dovolenou sice neodjeli, protože se provalilo, že hoteliér před revolucí spolupracoval s StB, dál se však scházeli. Ďuričko dostával pozvánky na Paroubkovy oslavy narozenin a křty knih. Hoteliér mu prý vždy přivezl dárek – naposledy jeseteří kaviár.

Ďuričko přijel i na druhou svatbu šéfa ČSSD. "Pan Ďuričko dorazil nepozván ve společnosti mladé dívky, se kterou se chovali nevhodně," nehlásí se dnes k podnikateli ani nová manželka šéfa ČSSD Petra Paroubková.

Ďuričko však popisuje vztah k politikovi jinak. "Na večírky mě zval Jirka. Jeho manželku jsem měl rád. Přítelkyni Lucinku jsem si vybral na základě jejího doporučení. Podle některých lidí mě měl až v nepochopitelné oblibě," píše Ďuričko ve zpovědi, kterou zaslal MF DNES.

A dodává, že když byl Paroubek ještě ženatý s bývalou chotí Zuzanou, chodili spolu vždy o Vánocích na sklenku vína. Seznámili se prý při společném působení v cestovním ruchu před rokem 1989. Paroubek však dnes tvrdí, že to bylo později.

O úzkých vazbách obou mužů vypovídá i to, že Paroubek byl u Ďurička v podnájmu. Firma ACCT, kterou hoteliér do konce roku 2007 spoluvlastnil, má pronajatý dům, v níž sídlí Paroubkova Společnost Williho Brandta.

"Paroubek sem za ním chodíval někdy do roku 2005, než se provalily informace o Ďuričkově estébácké minulosti. Občas spolu seděli i dole v pasáži, u baru," vzpomínal v týdeníku Ekonom zaměstnanec jedné z firem sídlících v domě.

Ďuričko navíc ještě na konci roku 2007 finančně pomáhal šéfovi ČSSD udržet při životě jeho časopis Trend. Jeho firmy v něm inzerovaly

kdo se diví ať zvedne ruku...nikdo?!?...to je divný!...že by si žába udělal nějakej menší průzkum veřejného mínění?..nebo jeho sexy mozek dokázal přijít sám na to, že kamarádit se s lotrama není dobrá politická vizitka?...teda, ona to není dobrá vizitka vlastně pro cokoliv...ale lotr k lotru sedá, takže i to, že odmítá svoje vazby na bejvalý prominenty mu nepomůže..aspoň v mejch očích teda určitě ne...a přesně to vypovídá o tom, jakej je Jirka charakter a kabrňák..

Samice divokých šimpanzů častěji kopulují se samci, kteří se s nimi častěji dělí o maso po delší dobu. To je alespoň závěr výzkumu na německém Institutu evoluční antropologie Maxe Plancka, který byl ve středu zveřejněn v časopise PLoS.

Vědci studují vztahy mezi samci a samicemi šimpanzů mimo jiné i proto, že jsou to v živočišné říši nejbližší příbuzní lidí. Mimo jiné tak mohou snadněji ověřit hypotézy o těchto vztazích u loveckých tlup prvních lidí, u nichž se předpokládá, že úspěšní lovci měli více žen a také více potomků.

Dosud však důkazy pro hypotézu, že funguje směna maso za sex, u šimpanzů i u prvních lidí chyběly. Němečtí vědci proto provedli sérii výzkumů v Národním parku Taï na Pobřeží slonoviny. Cristina M. Gomesová a Christophe Boesch zde v terénu zjistili, že samice kopulují se samci, kteří se s nimi alespoň jednou rozdělili o maso.

Samci se sice nejčastěji dělí o maso se samicemi v říji, ale podle vědců ani tato okolnost nemění nic na tom, že maso významně zvyšuje šance samců na úspěch - podle Gomesové až dvojnásobně. Navíc vztahy sex za maso jsou budované i z dlouhodobého hlediska. Tedy, že úspěšnější jsou samci, kteří se dělí se samicí nebo samicemi pravidelně po delší dobu. Podle vědců to mimo jiné znamená, že šimpanzi vnímají čas - minulost, přítomnost a budoucnost a umí i plánovat a přizpůsobit své chování nějakému budoucímu cíli.

tímto dostává pojem gold-digger zcela jiný význam...jak vědci dokázali, není to vlastnost holčiček, která je vědomá...je to vlastnost děděná, která je vlastní samičkám savců ( teď jen potvrdit, že delfínky sou stejný potvory a chtěj ryby a raky)...je tedy dobré si toto uvědomit a řídit se tím...pokud chceme-my chlapi-sex, bude nás to prostě něco stát..pokud na to nemáme, bude nám jen stát..matka příroda provádí přirozený výběr i v tomto směru...prostě se jen potvrzuje, co už všichni víme - jasně platí, že silnější (finančně) pes mrdá.....du sehnat nějaký prachy, ať to můžu roztočit!

Místopředsedkyně Strany zelených a poslankyně Kateřina Jacques (37) se totálně ztrapnila v pořadu Jana Krause Uvolněte se, prosím. Nebyla vůbec schopná odpovědět na otázku, co je biomasa. Přitom topení biomasou je jedním ze základních kamenů zelené politiky, šéf strany Martin Bursík prosazuje dotace na kotle na její zpracování.

Kraus: „Já nevím, co je biomasa.“
Jacques: Vy nevíte, co je biomasa?

Kraus: „Já jsem takhle blbej, v tomhle jsem na parlamentní úrovni.“
Jacques: „Biomasa to je bioodpad, který se zpracovává do biomasy.“

Kraus:  „Takže vezmu kbelík a vysypu ho do kamen?
Jacques:  „Do kamen můžete z kbelíku vysypat uhlí.“

Kraus: „To vím. S tím bych rád skončil. Ale když budu chtít topit biomasou, to je biologický odpad, ten já dávám do koše teď.“
Jacques:  „No ne, ten můžete kompostovat.“

Kraus:  „Udělám si kompost, to mám taky. Kdy můžu dát kompost do kamen?“
Jacques:  „Jeden kompost dáte na zahradu a vypěstujete si biomrkev.“

Kraus:  „Mně nejde o žrádlo, mně jde o topení.“
Jacques:  „Ale ten kompost nemůžete spálit v kotli.“

Kraus: „Jak si teda udělám biomasu?“
Jacques:  (dlouze kouká a přemýšlí): „Ne, bio... Já vůbec nerozumím.“

Kraus:  „Čím si zatopím v kamnech na biomasu?“
Jacques:  Opět se bezradně dívá na Krause a neřekne nic.

Kraus:  „Mám kamna na biomasu. Půlku zaplatím, půlku dostanu od Bursíka. Volám vám: Kateřino, mám ty kamna, mám dotaci a co tam mám frknout dovnitř?“
Jacques:  „Nasypat tam tu mrkev.“

Kraus:  „Mrkev? Co je ta biomasa?“
Jacques:  „Biomasa je biologický odpad.“

Kraus:  „No, tam jsme začali.“
Jacques: „To co vy popisujete, to všechno je bioodpad.“

Kraus:  „Ano, tím jsme začali, to mám vzít odpadkový koš a vysypat ho do kamen? Vy jste říkala: Ne, to musíte na zahradu.“
Jacques:  „Do kompostu.“

Kraus:  „Kompost jsme už měli, tuhle fázi. A vy jste skončila u mrkve. Já budu mít ten kompost, kdy se z toho stane ta biomasa? Co je biomasa, abych s tím mohl topit?
Jacques: „No, biomasa...“

Kraus:  „Nezačínejte s tím, že to je biologický odpad, to víme. Jak vznikne z toho bordelu, co mám v koši, to, abych to mohl frknout do těch kamen na biomasu.“
Jacques: (Bezradné pokrčení rameny.)

Kraus: „Tak vy jste místopředsedkyní Strany zelených a zůstali jsme viset na biomase.“
Jacques:  „My jsme úplně zabředli do biomasy.“ (Výraz zoufalství, Kraus se směje.)

Kraus:  „Co byste mi vůbec řekla k biomase?“
Jacques:  „No biomasa může docela zapáchat. Ale může taky dobře zatopit.“

Kraus:  „Tak. Pokud jde o to druhé, chtěl jsem se zeptat, když topím biomasou, mám si vzít lopatku, nebo čepec, nebo vak?
Jacques:  „Čepec.“

Kraus:  „To je kilo nebo litr (biomasy)?“
Jacques: „Co je čepec?“

Kraus:  „To je to, co máte na hlavě, ale máte to na biomasu.“
Jacques:  „Už to chápu. Biomasa je zplynovaná.“

Kraus:  „To když hoří. Ale co je to, co já tam přinesu, aby to čaplo. Ale co tam dám, staré slupky od banánů?“
Jacques:  „No to ne, ty musíte dát na ten kompost.“

Kraus:  „Tam jsme byli před chvílí dvakrát. Kdy je fáze, kdy půjdu z kompostu s prvním čepcem, kbelíkem ke kamnům.... Já jsem v tomhle neznalej, narozdíl od vás.“

PS: Biomasa je množství rostlinné hmoty, která vyroste na určité ploše za určitou dobu. V našich krajích přichází v úvahu především dřevný odpad (odřezky, piliny), sláma, ale i obilí, kukuřice, hořčice nebo i živočišné produkty. Při spalování biomasy se vyprodukuje jen tolik oxidu uhličitého, kolik ho rostliny na daném území spotřebovaly na fotosyntézu. To znamená, že spalování biomasy nepřispívá na rozdíl od uhlí či plynu ke skleníkovému efektu. Navíc popel se dá využít jako hnojivo.