Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

michalpresley 42 let / Ostašovice

Playlist je prázdný :(

Fanoušek michalpresley si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

POOB U Rafa

 Dovolte mně podělit se s vámi o několik dojmů, které ve mně zanechalo vystoupení mělnické kapely Postižená Oblast v první jarní den v pražském "klubu" U Rafa. Ve správně "undergroundovém" prostředí sklepů vilky na Haunspalce kapela otevírala mini festival k příležitosti vydání občasníku Hlavec.
   Co mně se na hudbě kapely líbí (a koncert, o kterém píšu to jen potvrdil) je kompaktnost skladeb, kterou bychom přes zjevné inspirace kapelami jako PPU, či Mch Band neočekávali. Zmiňovaná kompaktnost ale neznamená fádnost, protože kapela hraje hudbu, která baví, překvapuje, rozechvívá a vyhýbá se všemožným klišé. Přesná, často melodická basa Milana Lávka vede písničky spolehlivě i při častých experimentech bubeníka Pavla Malého, který obohacuje zvuk kapely různými přechody, pauzami, záseky a nevýstředními zvukovými experimenty s činely. Ne nepodstatná je i role Vláďi Špuláka, jehož příjemně afektovaný klarinet lehce neuroticky podtrhuje nálady skladeb, které umí kapela výtečně vystihnout. Ač to nejsou zrovna ty nálady, které bych chtěl mít, nemohu se do písní kapely neponořit. Svoje přesné místo má i v tom nejlepším smyslu "punková" kytara Martina Rejška, kterou tentokrát zvukař preferoval (co se týká hlasitosti) více, než bývá obvyklé. Příležitostné vstupy věčného hosta  kapely Edy Šmída na saxofon k hudbě, jakou dělá Postižená Oblast prostě patří. Na tomto koncertě se ukázal v tom nejlepším světle i zpěvák Marek Vojtíšek, který vesměs ponuré texty kapely (zpravidla básně Josefa Hanzlíka a Ivana Wernische) podával s takovou věrohodností a nasazením, že bych mu věřil, že už několikrát umřel. Vše má své přesné místo, zapadá to do sebe, nikdo nevyčnívá na úkor ostatních, a z toho právě pramení ten kompaktní výsledek.
 Kapela do svého repertoáru zařazuje i aktuální věci, které se lehce vymaňují z pojetí písniček z jejich desky "42", která, přestože vyšla vloni, je tvořená písničkami z půlky devadesátých let. Dnes už si samozřejmě nevybavím její název, ale kapela hrála jednu z nových věcí, a z té byla cítit taková čerstvá otevřenost k dalším  hudebním vyjádřením, že se do budoucna máme na co těšit. Kapela ještě určitě přijde s něčím, co se bude vymykat tradičnímu hudebnímu pojetí. Na adresu kapely jsem zaslechl výtky, že hudba je to sice dobrá, ale poněkud regresní. Hudba Postižené oblasti skutečně svými kořeny spočívá někde v osmdesátých letech, prorůstá do let devadesátých, kde se spokojeně uvelebuje. Myslím, že to, jak zběsile umělec odpovídá na dění v postmoderní společnosti a jak uchopuje výrazové možnosti, kterými se tato společnost podbízí, není jediným měřítkem kvality. Podstatné je, jestli svým přístupem nějakým způsobem transcenduje všední zkušenost se světem kolem nás a to právě Postižená Oblast umí. Kluci díky!
PS. Ještě chci poděkovat jednomu kamarádovi, který žil v domění, že v kapele Postižená Oblast hraju (viděl mě jindy s moji kapelou na festivalu, kde hrála i POOB), protože to je pro mě známka toho, že má o mně dobré mínění.

Zobrazit všechny články »

Poslední přidané obrázky

Zobrazit všechny galerie

Poslední názory

venom


Bez profilu

šaty jsou ve skříni.

Zobrazit všechny názory