hnidopich Muž, 41 let / Praha

sestava: Vočko, Krtek, Jeejay

playlist: Existence, Chovatel, Láska, Tennis bull, Bobby brown, Balada,Podzemní kvítí,Lesní píseň, Záhod, Blbý ráno, Hyponotizér, Karkulka Růženka, Psáno

pozváni místní punkovou kapelou, jméno bohužel už nevím (pamatuji si, že se jmenovali jako nějaká nemoc)

Vočko: byli to Sanatogen

bylo nám řečeno ať hrajem, jak dlouho budem chtít. Takže jsme hráli necelé dvě hodiny, kdy písně byly konceptuálně spojeny ruskou pohádkou o Sněhurce. Během našeho vystoupení, se členové hostitelské kapely tak upravili, že po pokusu dostat se na pódium začali svorně opodál zvracet. Další hodinu jim trvalo než naladili jednu kytaru. Úspěšně se prořvali svým vystoupením. Po ukončení produkce za námi přišli nějací kluci, že prej si jako půčí naši apáru páč si chtěj zahrát. Bylo už po jedný a nás ještě čekala cesta do Prahy a na zkušebnu, takže jsme je ostře poslali do háje (mohli aspoň poprosit).

Krtek: Jsem byl ráno v nějakým bazaru a koupil si za levný až směšný peníz knížku o ruských pohádkách. Sněhurka mě utkvěla v paměti a ještě víc mě oslovil nápad, že by šel číst příběh a do toho hrát. Po koncertě jsem uznal, že to nejde uhrát v rámci hodinového setu:)

sestava: Vočko, Krtek, Jeejay

Koncert, kdy zasáhla prozřetelnost a Lopatky unikly ostudě.

Vočko byl na festivalu už od pátku. A my (zbytek) přijeli brzo odpoledne, neboť nebylo jasné kdy máme hrát. Po konzultaci a aktuálním programem jsme zjistili, že jsme poslední na programu dne – tj. asi v jednu v noci. Počasí bylo příšerné. Vytrvale pršelo, a tak jsme si krátili čas jediným možným způsobem - seděním pod přístřeškem blízko výčepu, poslechem ostatních kapel a pitím piva. Během následujících hodin jsme se dostali do solidního konzumačního tempa a asi po patnáctém pivu jsme je přestali počítat. Když se blížil okamžik našeho vystoupení a tím i veřejného trapasu (nebyli jsme schopni ani chodit, natož hrát) a my byli smířeni s tím, že velmi pravděpodobně způsobíme veřejné pohoršení, nějaká dobrá duše se rozhodla, že vylije vodu z kapes stanu, které se průběžně tvořily nad podiem. Bohužel (bohudík!!!) byl tento zákrok proveden tak nešťastně, že veškerá takto nashromážděná voda stekla přímo do zesilovačů strategicky (a neprakticky) umístěných na okraji podia. Při následných světelných a kouřových efektech způsobených zesilovači nám došlo, že jsme zachráněni.

Krtek: ta sobota byla fakt tragická, protože poměrně intenzivně chcalo (zvlhly mi papírky na cigára) a navíc ty kapely za moc nestály a tak jsem se chvíli držel mimo dosah festivalu v místní hospodě (Valeč u Plzně). Tam jsem jich osm nakoupil, když jsme vyšli směr festival, že počkáme tedy tam, protože tempo v hospodě bylo strašlivý. Žel chcalo tak intenzivně, že volno bylo akorát u výčepu vedle pódia. Tam jsme si krátili čas hraním slovních her a taky lámali nějaká pivka. Když už nastal čas paniky, tak nám oznámili, že mají technický problém na pódiu, a že budeme hrát později, ale to už zvukař si začal balit fidlátka a tak jsme nerušeně, podroušeně zasedli zpět k našim místům u baru.

sestava: Vočko, Krtek, Jeejay

Red Animals, Arawen, Earthbound + HLDP

během našeho vystoupení jsem pozoroval našeho kamaráda zvukaře Vildu, jak se nenápadně blíží k opuštěnému mixážnímu pultu, kde pak nenápadně korigoval náš zvuk. Z osobního hlediska byl velmi příjemný zážitek, kdy se stavil na koncertě můj bratr, jak on tvrdil na jednu písničku, protože spěchá do Poděbrad, vydržel až do koce a byl velmi nadšený. Bylo to poprvé co na koncert Lopatek přišel někdo z mé rodiny (po šesti letech mého vystupování).

Krtek: Kytarista z Red animals zrovna řešil rozchod se zpěvačkou a tak se nabudil naším psychedelickým setem, na který pak dlouho vzpomínal.