hnidopich Muž, 41 let / Praha

sestava: Ondra, Krtek, Wrynn, Jeejay + Lukáš (host)

playlist: Chobotnička, Otázky proč, Budíček, Hypper-Reggae

Povedená akce. Docela jsme si to užili. Krtek s Wrynnem si lítali kdesi na okraji zemské atmosféry a Ondra vařil jak o život. Já byl někde mezi a snažil se to ukočírovat. Během Otázek jsem měl co dělat, abych smíchy nevypadl z tempa při pohledu na Wrynna s Krtkem, kteří se zcela spontánně začali unisono kývat a mávat kytarama. Před koncertem nás Ondra upozornil, že by chtěl v Budíčku zkusit nový riff a ať v pomalé části počkáme na jeho změnu. Jelikož jsme pro každou špatnost, nenarazil Ondra se svým nápadem na žádný odpor. Bohužel se vyskytl problém, jak donutit Wrynna hrát pomalu dostatečně dlouhou dobu. Vždy když se Ondra už už chystal začí,t náš rytmický kytarista přitlačil na pilu a už to jelo. Takže jsme vygradovali chvíli hráli rychle, a pak opět zpomalili. No a pak ještě třikrát. Pak už jsem to nevydržel a v podstatě jsem přestal hrát a Ondra té příležitosti využil. Byla to velmi povedená pasáž, ale opět nastal problém, protože po chvíli bylo zřejmé, že Ondra neví jak ji ukončit. Chvilku jsem se trochu škodolibě bavil jeho rozpaky a pak jsem prostě zařval: “Vstávej!“ a jelo se dál. Na konec našeho vystoupení se stejně jako v Café na půl cesty připojil Lukáš a dali jsme jam session.

Krtek: Koncert se zvrhl hned do psychedelie. I na tento koncert byl připraven příběh, ale pod tíhou "toho" to jaksi nešlo. Budíček byl ozvláštněn novým riffem, škoda, že není záznam. Hyper raggae bylo úžasné, jen jsem si při noisové pasáži opět polil kytaru nedopitým pivem - měl bych asi rychleji pít nebo míň šílet - raději volím to první.

Wrynn: Na akci jsem dorazil už pár minut před šestou a užil jsem si skvělý západ slunce doprovázený nekonečným odbíjením místních zvonů. Pivo a medový koláč mě pěkně energizovaly. Ne že bych již před koncertem neopouštěl myšlenkami reálný svět, ale při hraní jsem ho opustil zcela. Na druhou stranu napojení na muziku fungovalo přímo skvěle. Až si říkám, co mě nutilo v podstatě celý koncert kluky posílat do gradací. Magické bylo synchronizované kývání se s Krtkem na pódiu při hraní Otázky proč. Jam session taky parádní.

Ondra: Cesta po Praze do V. Kolony byla dobrodružná, včetne tý igelitky imitující mrtvou kočku na silnici, že by to bylo vlivem Krtkovýho pueru? Před koncertem jsem se klepal jako ratlík, ale to odpadlo hned se začátkem hraní. V Budíčku jsme zahráli jeden sen, bez předešlýho zkoušení.

sestava: Ondra, Krtek, Jeejay

Rozhuda, Carnex, Smysl decibelů, Lift to the sky + HLDP

Playlist: Chobotnička, Hyper-reggae, All right now, Psáno

Wrynn měl již dlouho naplánovány hory, takže se nezúčastnil.

Je tradicí spojit Vítání jara s nějakýma maskama při vystoupení. Díky vytrvalé bolesti v krku jsem přišel na vhodnou masku. Nalíčil jsem se jako mim hned na začátku celé akce a dorozumíval se pouze pomocí gest, čímž jsme jednoduše ušetřil své hlasivky pro vystoupení. Při písních druhá kytara občas chyběla i díky tomu, že si Ondra hned na začátku Chobotničky namohl ruku, a tak občas přestal hrát, aby si ji proklepal. Krtek řádil jak utržený z řetězu.

Krtek: Festival se celkem slušně vyvíjel. Každý dal na přivítanou jara nějaký ten nuget ze svého stylu tvorby. Nějak dopředu jsem už věděl, že naší produkcí nebudu zklamanej a bylo to tak - přidali jsme hrdě svůj díl acid rocku. V Hyper-raggae jsem trochu popustil uzdu extázi a začal šílet, až jsem upadl - po zbytek koncertu jsem byl zase mimo - kdesi high. Zase nás čas zatlačil do defenzivy a nedostalo se na Otázky proč.

Ondra: Dostavil jsem se trochu později, zrovna hrála mladá, neklidná a nahá kapela Carnex. Abych se trochu ztotožnil s atmosférou, žačal jsem pořádně chlastat, vypil jsem všechny dvě piva a přemejšlel, za co dneska půjdu. Jelikož mělo bejt hraní v maskách a já stihl doma vzít jen kravatu a toaleťák, napadla mě jen mumie - ze slušný společnosti. Nicméně tato myšlenka padla hned, jak jsem se dozvěděl, že Giorgio vysvoboditel má s sebou barvivo na gezicht (poznal jsem to tak, že mu ve tmě svítila tvář). Tudíž bych mohl zneužiti jeho dobroty a povozit se s jeho barvičkama. Byl jsem zmalován na hajzlech bezbolestnou cestou. Na pódiu nervozita docela odpadla. První píseň Chobotnička mi tvrdě ochromila palec, zřejmě z toho věčnýho psaní bakalářky, kdy je méně času dráždit kytaře ehgdae, takže mi stuhla ruka jako pytel brambor. Na pódiu chyběla doprovodná kytara Wrynnova, no nakonec jsme z toho něco vytřískali a já se chvílema dostával do stavu blaha zapomnění, nedbaje na těžkost bytí a starostí života... a kluci snad taky. Neviděl jsem finále Rozhudy, ale věřím, že bylo hodně křiku a tleskotu vzhledem k nabytýmu sálu.
Potěšilo mě, když přišel jeden člověk a ptal se jak se jmenujeme, že to bylo fajn... marně jsem se snažil artikulovat, aby název kapely byl srozumitelnej, ale nevím, padla hesla Bandzone, Lopatky... tak kdyžtak ahoj.

sestava: Ondra, Wrynn, Krtek, Jeejay

HLDP + Úřad práce, Kočkolit, Kluci z lásky

Playlist: Konečně volní, Budíček, Psáno

Mezi vesměs punkové kapely jsme sice moc nezapadli, ale věřím, že mnohé z diváků jsme aspoň zaujali. Z půjčených bubnů jsem byl dost nešťastný a dost jsem s nima zápasil. Kluci se taky netvářili úplně spokojeně. Můj osobní názor je maximálně 70% našeho standardu, i když Budíček byl chvílema opravdu magický. Bohužel jsme ho trochu natáhli a museli jsme díky tomu drasticky zredukovat připravený playlist.

Krtek: Akce začala slibně. Scházelo se čím dál tím víc lidí, každý na své hvězdy. Při přestavbě bicích a ladění mikrofonů, aby nevazbily, jsme ztratili potřebné minuty na další písně. Přesně tak, jak Ondra ve svém partu v Budíčku prorokoval: Prohrávám svůj boj s časem. Nakonec Budíček explodoval do živelného jamu - tuším, že měl cca 25minut. Škoda, že se nedostalo na plánovanou píseň Hyper-raggae, které mělo "to" odpálit ještě výš. Psáno bylo jen slabé gesto na posledních 7 minut našeho času. Prý se tam někdo během naší produkce dostával do tranzu a měl haluze. Nevím, co je na tom pravdy, každopádně já je měl taky. Zbytek večera se již nesl v punkovém duchu.

Wrynn: Krátké, ovšem halucinační. Budíček měl něco, co dosud neměl. Děkuji Rogovi, že se nebál a pařil pod podiem, společně s ním jsem tam zahlédl ještě asi 2 lidi. Ani Jirka nechyběl. Z dalších kapel, které hrály mě oslovil Kočkolit, který zbořil veškeré punkové konvence a naservíroval pár zajímavých fláků kde se prolínala harmonie s disharmonií atd.

Ondra: Líbilo se mi, jak byl pan zvukař iniciativní. Pěkně si pohlídal kdy kdo hraje. Bylo málo času, po druhý písni zbejvalo už jen 7 minut. Lepší 3 písničky a nikam nespěchat, než 7 a hnát se. Taky jsem si potvrdil, že kombo a nalakovaná židle spolu nefungujou, takže se mi kombo většinou nacházelo v ležící poloze. Taky jsem si vychutnal při Budíčku uvolněněj pohled na kapelu, jak se do toho kluci pokládaj a neviděj, neslyšej... prostě rozjetej vlak.  Kočkolit byl pro mě příjemná facka, jak jen si dokážou vyhrát!  Úřad práce má hodně příhodnou historii vzniku :-)