hnidopich Muž, 41 let / Praha

sestava: Ondra, Krtek, Wrynn, Jeejay + Lukáš (host)

playlist: Chobotnička, Otázky proč, Budíček, Hypper-Reggae

Povedená akce. Docela jsme si to užili. Krtek s Wrynnem si lítali kdesi na okraji zemské atmosféry a Ondra vařil jak o život. Já byl někde mezi a snažil se to ukočírovat. Během Otázek jsem měl co dělat, abych smíchy nevypadl z tempa při pohledu na Wrynna s Krtkem, kteří se zcela spontánně začali unisono kývat a mávat kytarama. Před koncertem nás Ondra upozornil, že by chtěl v Budíčku zkusit nový riff a ať v pomalé části počkáme na jeho změnu. Jelikož jsme pro každou špatnost, nenarazil Ondra se svým nápadem na žádný odpor. Bohužel se vyskytl problém, jak donutit Wrynna hrát pomalu dostatečně dlouhou dobu. Vždy když se Ondra už už chystal začí,t náš rytmický kytarista přitlačil na pilu a už to jelo. Takže jsme vygradovali chvíli hráli rychle, a pak opět zpomalili. No a pak ještě třikrát. Pak už jsem to nevydržel a v podstatě jsem přestal hrát a Ondra té příležitosti využil. Byla to velmi povedená pasáž, ale opět nastal problém, protože po chvíli bylo zřejmé, že Ondra neví jak ji ukončit. Chvilku jsem se trochu škodolibě bavil jeho rozpaky a pak jsem prostě zařval: “Vstávej!“ a jelo se dál. Na konec našeho vystoupení se stejně jako v Café na půl cesty připojil Lukáš a dali jsme jam session.

Krtek: Koncert se zvrhl hned do psychedelie. I na tento koncert byl připraven příběh, ale pod tíhou "toho" to jaksi nešlo. Budíček byl ozvláštněn novým riffem, škoda, že není záznam. Hyper raggae bylo úžasné, jen jsem si při noisové pasáži opět polil kytaru nedopitým pivem - měl bych asi rychleji pít nebo míň šílet - raději volím to první.

Wrynn: Na akci jsem dorazil už pár minut před šestou a užil jsem si skvělý západ slunce doprovázený nekonečným odbíjením místních zvonů. Pivo a medový koláč mě pěkně energizovaly. Ne že bych již před koncertem neopouštěl myšlenkami reálný svět, ale při hraní jsem ho opustil zcela. Na druhou stranu napojení na muziku fungovalo přímo skvěle. Až si říkám, co mě nutilo v podstatě celý koncert kluky posílat do gradací. Magické bylo synchronizované kývání se s Krtkem na pódiu při hraní Otázky proč. Jam session taky parádní.

Ondra: Cesta po Praze do V. Kolony byla dobrodružná, včetne tý igelitky imitující mrtvou kočku na silnici, že by to bylo vlivem Krtkovýho pueru? Před koncertem jsem se klepal jako ratlík, ale to odpadlo hned se začátkem hraní. V Budíčku jsme zahráli jeden sen, bez předešlýho zkoušení.