fudgin - Úvod | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

fudgin Muž, 31 let / MMM - PhA - MoRokweng

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • Ion at an - Součástí- V čase (2015)
  • Ion at an - Přicházejí- V čase (2015)
  • Ion at an - KZTL- V čase (2015)
  • tcheichan - 05 Přivři oči- Skicář I. aneb hudbu vykrad, slova opsal (2012)
  • tcheichan - 04 Svitoryt- Skicář I. aneb hudbu vykrad, slova opsal (2012)
  • tcheichan - Slečna Prokrastinace- Skicář I. aneb hudbu vykrad, slova opsal (2012)
  • Killerpanda - [2010] Nanarchie
  • Killerpanda - [2010] Na znak

Playlist je prázdný :(

Fanoušek fudgin si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.


Blog

Bubeník, uchazeč

     Po dost dlouhé odmlce na mém BZ Blogísku sem opět přidávám nějaká ta slova v určitém pořadí. Ani nevím, proč jsem tak dlouho žádný článek nepřidával, asi už jsem si zvykl zvracet své pocity ve zkratce jen na zeď Facebooku. Teď mám ale zážitek, který si (podle mě) zaslouží delší prostor. Tak tedy píšu.
     Začátkem května jsem normálně brouzdal na FB a uviděl příspěvek od Tomáše Holého, kde v názvu stálo: "Janek Ledecký pořádá konkurz na bubeníka". Byl jsem zvědavej a rozklinul to. Kdo by si chtěl ten článek přečíst, určitě ho tam ještě někde najde. Dozvěděl jsem se tam, že bandu Janka Ledeckého schází bubeník..bla bla bla..kdo si myslí, že umí hrát pop, ať pošle životopis, videoukázku svojí hry a nějakej hemz o sobě do 5.5. na mail agentury, která to má pod kontrolou. Bylo, myslím, 2.5., tak si přemýšlím, že ještě není pozdě, tak tam napíšu, ztratit nemůžu nic.
     Video jsem natočil na mobil v ZUŠce, bylo to jen minutový sólíčko. Přidal jsem k tomu i ucelený strukturovaný životopis...ne, kecám..už ani nevím, kde ho mám, hlavně asi bude tak šíleně neaktuální, že bych ho musel dlouze předělávat. Takže jsem se na něj vykašlal a místo životopisu poslal krátký motivační dopis. Nebo nevím, jestli byl motivační, ale prostě to byl krátký text, kde jsem se sám sebe snažil shrnout do 3 odstavců. Povedlo se. Tyhle 2 věci jsem odeslal na určený mail 6.5. v 0:10. Takže pozdě. Doufal jsem, že to budou brát s rezervou, s jakou jsem to bral já. Přecejen se jednalo o konkurz na bubeníka a ne na raketového inženýra nebo ředitele zeměkoule. Bylo odesláno, život šel dál.
     Chodil jsem do práce, zkoušel sám se sebou ve zkušebně, jezdil do Phy. Ve čtvrtek ráno, čili o 2 dny později, se vzbudím, kouknu na mail a svítí tam na mě odpověď. Něco ve smyslu: "Milý bubeníku, Jankovi se líbíš, tady jsou materiály k nazkoušení, v neděli si s ním půjdeš zahrát." V ten moment mě polilo štěstí a hrůza. Štěstí, protože se moje hra líbí někomu tak slavnýmu jako je Janek Ledecký, a hrůza, protože jsem se musel naučit během 3 dnů 8 věcí, ze kterých si Janek v neděli může libovolně vybrat, abych si ji s ním zahrál. Hlavně mě v pátek a v sobotu čekaly koncerty s In Touch po boku Reng'd'Beng ve Frýdlantu a Hořicích, takže prostor pro zkoušení byl do jisté míry omezen. Nevadí, bude to výzva a úrev v jednom. V pátek jsem zkoušel, než jsem vyrazil do Frýdlantu, cestou jsem v autě poslouchal svěřené materiály do zblbnutí. V pohodě jsme s klukama odehráli Frýdlant, předposlední zastávku naší tour s Reng'd'Beng. Snažil jsem se vyjet brzy domů, ale stejně jsem dojel až v půl třetí ráno. Společníka mi na cestě domů dělaly pecky Janka Ledeckého. V sobotu jsem prospal dopoledne a po obědě vyrazil do zkušebny . Strávil jsem tam cca 6 hodin nazkušováním repertoáru 8mi songů. Večer zase na koncert, ale tentokrát mě žádná dlouhá cesta nečekala, protože jsme hráli na Doubravě kousíček od Hořic. Po "Pěkném, pěkném" odpoledni ve zkušebně jsem jel za klukama zakončit skvělou tour s jičínskými Reng'd'Beng. Masakrózní koncert, spousta kamarádů, spousta dobré muziky sbalené na cesty. Opět se mi nepodařilo vyjet před půlnoci, ba ani před 1:00, jak jsem si sám sobě předsevzal, abych v neděli nebyl zombie. Nevadí. Je neděle, vstávám v 9:30, ve zkušebně jsem v 10:07. Snažím se naučit to, co ještě pořádně neumím, a do Prahy vyjíždím v 11:16. Můj čas měl přijít ve 14:15. Cestu stíhám na pohodu, panika však roste se zkracujím se časem, který mi zbýval do mých 15 minut "slávy".
     Stavil jsem se na bytě, dostal pusu pro štěstí od Sabči a vyrazil směr velkosklad Kytary.cz v Modřanech, kde se všechno odehrávalo. Pořád jsem si hledal důvody, proč bych tam neměl jezdit, ale pokaždé jsem je zapudil. Nejsem přece vzdávač výzev..nebo si to aspoň o sobě myslím.
     Jsem na místě ve 14:05. Od 3 bubeníků, kteří ještě čekali přede mnou, dostávám info o tom, jak to tam vlastně probíhá. Na přestavbu je libovolný čas, hrajou se vždycky 3 pecky a některý ještě ani ne do konce, třeba jen do půlky. Navíc si i uchazeč mohl říct jednu, kterou si chce zahrát. Paráda. Kámen na srdci se mi posunul kousíček směrem k jeho okraji, nicméně tam ležel stále. Nervozita byla, ale už to bylo trochu lepší, když jsem pracoval s větším množstvím informací. Natahal jsem si cajky a u toho poslouchal ostaní uchazeče. Podlě mě to tam poslali jako kráva. V prvních vteřinách trochu křečovitý, to je jasný, ale když se situace ustálila, pohodově sfoukli každej song, kterej rozehráli. Už jsem se chtěl otáčet na patě, sbalit cajky zase do auta a jet domů s popelem na hlavě. Zase jsem myšlenku vzdát to vykopal z hlavy.
     Přišel můj čas. Podali jsme si s Jankem ruce, poklábosili o tom, odkud jsem a jak se mám, a šel jsem si přestavět set ku obrazu svému. Janek s basákem Mendesem šli na zdravotní cigáro, takže jsem měl spoustu času si to všechno pěkně nastavit. Nervozita mě opustila, když jsem viděl, jak příjemně tam jsou všichni naladění. Atmosféra byla parádní. Šlo se hrát. "Kurva, já jdu fakt hrát s Jankem Ledeckým!", honilo se mi hlavou. Byl jsem tázán, jaký song si chci zahrát jako první. Cover od Beatles Come Together, odvětil jsem. Intro na kytaru, bicí nejdřív jednou hajtku s kopákem. První crash, nervozita je zcela pryč. Pokračuje sloka..brnk, brnk..sólo..stoptime..brnk brnk..stoptime..všechno vychází podle představ. Dohrajeme to celý. Janek stroze procedí "Good", basák Mendes se na mě zubí, vokalistky na mě pokukují z přilehlého gauče. Sám pro sebe si říkám: "První dojem jsi udělal dobrej, teď to neposer!". Janek se mě ptá, jestli správně tipnu tempo u "Budu všechno". Říkám ano. Ještě abych ho netipnul, když jsem ten song slyšel za posledních 48h asi 30x. Úvod na kytaru, triolový break, tempo sedí, rosanne shufle ve sloce, proč ne?! Ve stoptimu protáčím paličku. Odehrajeme to asi do 3/4, Janek to pak kácí se slovy "Dobrý, to stačí." Zase se mě ptá, kterou písničku chci hrát. Mendes se na mě pořád zubí. Říkám mu, že bych si s nimi chtěl zahrát Pěkná, pěkná. Jdeme na to. Intro na kytaru (,který je skoro všude, mimochodem), pomalá pohodička, sidestick ve sloce, stoptimy na "Pěkná, pěkná, pěkná". Crashe řežu, že to muselo vedle stojícím vokalistkám trhat prdele. No co, nemají tam stát :) Všechno jsem to tam dal přesně jak prdel na hrnec, tempo jsem si pořád hlídal. Dohrajeme to do konce. Je to za mnou. Mendes se na mě pořád směje, Janek říká zase "Dobrý, fakt dobrý". Tak to asi bylo dobrý.
     Začínám si balit činely, pedál..Najednou za mnou přijde Janek a prosí mě, abych ještě chvíli zůstal, protože mají přijít ještě fotografové z novin, aby to všechno zdokumentovali a jelikož jsem tam byl poslední bubeník uchazeč, vyfotí tam na stagi celou kapelu včetně mě. TAK JO! Stejně nemám na programu žádný důležitý pracovní oběd, tak tam ty činely a pedál dávám zase zpátky. Čekám pak asi 20 minut, mezitím klábosím s jednou holčinou z Kytar.cz, která tam byla celý den jako dohled. Fotografové dorazili a chtěli abychom zahráli ještě aspoň jeden song, aby nás mohli zabrat v akci. Janek navrhuje Volám SOS, což je song, který jsem uměl ze všech nejmíň. V jedný pasáži je tam hodně prostoru pro bubenický honění a to jsem neměl tak úplně vymyšlený. Fotografové si nás naštelovali a šlo se na věc. Zase intro na kytaru, sloka, refrén, sloka, refrén a přišlo honění. Absolutní improvizace, ale ty krávo, vyšlo to. Hodně triol, ty působí dobře. Jednu pasáž, která tam je v originále tak napůl měkká naschvál přitvrdím crashováním ridu. Do vkusu jsem se evidentně trefil, všichni paříme a trochu to i přehráváme pro fotografy. Blesky klapaly zleva i zprava. Dohráli jsme to do konce. Tak teď už je to vážně za mnou.
     Ne, ještě není. Jeden fotograf dorazil až později, tak nás poprosil, jestli bychom ještě něco nezahráli. Janek přikyvuje a rozjíždí jam. Jamuju s Jankem Ledeckým a Davidem Mendesem! Trvá to asi 2 minuty. Zase nějaký triolky a akcenty, abych se blejsknul :D Pak už jen ticho. Balím si věci. Mendes se na mě celý jam pořád zubil. Skvělej doživotní zážitek! Janek mi poděkuje, že jsem tam vydržel s nima tu dobu navíc.
Byl jsem zbrocený potem, určitě jsem smrděl, tak jsem se to balení cajků a jejich házení do auta snažil urychlit, abych si ten dobrý dojem, který jsem tam zanechal, nepokazil. Během balení jsem slyšel, jak fotograf zpovídá Janka na téma konkurz bubeníků. Janek vysvětloval, že se mu na ten konkurz ozvalo 116 bubeníků z nichž pozval 22. Dostavilo se jich 17. Soupeřil jsem tedy "jen" se 17ti skvělými bicmany. Polila mě radost, kámen, který byl dříve na srdci, už se válel někde na podlaze. Z tolika lidí si vybral mě, abych si s ním zahrál, myslel jsem si pro sebe. Byl jsem fakt šťasný.
    Po naházení cajků do auta, jsem se šel se všemi rozloučit. Nadálku tak kolektivně a nevlézavě říkám: "Děkuji, že jsem si s vámi mohl zahrát, mějte se fajn a na shledanou." Všichni mi pozdrav na shledanou vrací, už se chystám k odchodu. Janek za mnou ještě volá: "Jo a Martine, pro tvou informaci, jsi mezi 3 bubeníkama, ze kterých si vyberu." Cože?? :D Snažím se nevyskočit radostí až do stropu. Mám husinu. Ještě jednou všem poděkuju a odcházím. Venku potkávám Mendese, který se zrovna vracel ze zdravotní cigarety. Podává mi ruku a lámanou češtinou mi říká, že to bylo super a že by byl rád, kdybychom se ještě potkali. POHODA! Nasedám do auta a s úsměvem od ucha k uchu odjíždím. Neskutečnej zážitek! Všechno prostě vyšlo přesně tak, jak mělo. Nevím, jestli bych na tom dnešním výkonu něco měnil. Nevím o ničem, co bych si teď s odstupem přál zahrát lépe. To se mi už dlouho nestalo.
     Touto dobou se už asi rozhoduje. Teď je má hlava plná myšlenek "Co by, kdyby..". Nevím, co bych dělal, kdyby si vybral mě. Vím jen, co bych dělal, kdyby si mě nevybral. Prostě bych šel dál se skvělým zážitkem v srdci. Zažít takovou věc se mi asi nepoštěstí každý den. Budu si této zkušenosti vážit a dlouho na ni vzpomínat. A taky o ní asi dost často vyprávět, tak se na to psychicky připravte :))

Zobrazit všechny články »

Poslední přidané obrázky

Zobrazit všechny galerie

Poslední názory

Pawnshop


Zdarec! Jako našeho fanouška jsme povinni ti oznámit, že je na našem profilu k poslechu pár pecek z nového EP. Postupně nahráváme na profil další nové věci, tak ať nezmeškáš! Komentuj, lajkuj, sdílej ... a hlavně se bav! Číííz! "PS"

Zobrazit všechny názory