>>XX<<
Tak už je to tady... moje dvacetiny :) Mě vlastně moc nenapadá co bych měl psát... Je to každý rok stejný - prostě jsem zas o rok starší... Všichni mi popřejou, dostanu nějaký hezký a milý vwěci, možná se ztřískám jako dobytek :)... a ne jednou ;) Pak bude plynout všechno jako dřív... Nebo ne ? Včera jsem byl s našim kytaristou v hospodě na pivku (4x12°, 3x zlatá a 2x stříbrná TEQUILA - byli jsme jak psi) :D a on mi říká : Tobě bude zejtra 20 viď ? (jemu bude 20 v lednu, tak ať si moc nevyskakuje...) :) To je kulatý... Tak to ti teď potáhne na 30 !!! :D
No koneckonců má pravdu... >>XX<< ... velkej kluk...Když si zrekapituluju co se za tenhle rok mýho života událo - musím říct... že toho bylo hodně. Vzestupy, pády... znáte to. Hrozný jsou třeba chvíle kdy zjistíte, že se ani nepoznáváte a užasle na sebe koukáte do zrcadla... Takovýho toho wvnitřního. Hlavou se honí všechny možný vzpomínky na události, místa, lidi, věci, koncerty, kalby a jiný zážitky, ale i "každodenní život". Jsou dobrý a špatný, ale nevím proč... mě se snadnějc a častějc vybavujou ty špatný. I když třeba nechci... Ale není dobré zase úplně zapomínat. Člověk by se přeci měl učit ze svých chyb ne ?
Vnímáš jak twý srdce bije
Ani náznak arytmie
Do nebe se chvíli koukej
Mělo by bejt všechno OK
Tam nahoře stovky světel
Na svět dole nemusíš brát zřetel
Vnímáš jak tvý srdce tluče
V horký dlani svíráš účet
Za všechno svý živoření
Za krev co ti v tepnách pění
Je v tom trochu alchymie
Když Zem tvář svou nocí skryje
Tvojí míchou vede cesta
Která nechce nikdy přestat
Ty v ní svoje stopy hledáš
Řeklo by se : žádná věda
Matně vnímáš svoje právo
vědět víc než je zdrávo
Dřív než zhasne tvoje svíce
Chceš se dostat za hranice
Vnímáš co tvý srdce bolí
zmítá se jak alkoholik
Když se na dno láhve dívá
Skutečnost je až moc živá
Jako jizvy na zápěstí
Skutečnost je jako chrestýš
Varuje až do tý chvíle
Než tvý kroky s jasným cílem
Zastaví se v spleti drátů
Na tom místě bez návratu
JÁ SE CHCI DOSTAT ZA HRANICE... A TY ???
