Poslední týdny jsem se ponořil do domácí rockové a metalové hudby a objevil spoustu kapel, které mi okamžitě sedly – od symfonického metalu přes tvrdý rock až po originální big-beat rockové úpravy, každá skupina má vlastní neopakovatelný styl a
energii, která se mi dostala pod kůži.
Začnu kapelou EMREI’S, jejich symfonický metal je absolutně fascinující. Skladby Detoxify Me i Last Breath mají dokonalou rovnováhu mezi těžkými kytarami, orchestrálními podklady a silnými vokály. Pokaždé, když si pustím oficiální
videoklipy, cítím tu emocionální hloubku, kterou do skladeb vkládají – vokální linky jsou propracované, dynamika střídá klidnější melodické pasáže s mohutnými metalovými výbuchy, je jasné, že členové kapely věnují každému detailu obrovskou
pozornost.
Další velké překvapení byla skupina Pantok. Jejich coververze Motorkárska (původ od Horkýže Slíže) a Vzácnej je nám (cover Škwor) nejsou jen obyčejné přepisy známých hitů – přidali jim vlastní drsný rock-big-beat nádech, díky
kterému tyto starší skladby zní úplně nově. Jejich zpěv má specifickou syrovou barvu, která skvěle ladí s rytmickou sekcí, poslouchám je opakovaně a pořád nacházím nové vrstvy v aranžích.
Milovníci čistého českého metalu určitě ocení SKYLLA CZ. Videoklip k skladbě Dopis ze záhrobí a záznam z akce TV REBEL – ROCKOVE SRDCE 2026 ukazují, jak silnou scénickou přítomnost kapela má. Jejich metal není přehnaně agresivní, ale plný
melancholie a silných příběhových textů, kytarové riffy jsou zapamatovatelné a vokální výkon stabilní po celou dobu koncertu i nahrávek.
Nemůžu zapomenout ani na další zajímavé projekty: Stará škola se svou skladbou Jílové sestřih v žánru hard rock-rock přináší starou dobrou rockovou energii bez moderních přehnaných efektů, zatímco ÚNIKOVÁ CESTA a záznam ze svatební akce
Šotyclub 2025 dokazují, že rocková hudba perfektně funguje i na živých společenských akcích – jejich živé vystoupení je plné pozitivní atmosféry, která baví každého v publiku. Zajímavý pohled přinesl i příspěvek Petra Priessnitze o propojení heavy metalu
a umění, kde se rozebírá vznik hudebních videí a vizuální stránka rockové tvorby, což mi otevřelo oči k tomu, jak úzce hudba a vizuální umění souvisí.
Všechny tyto kapely mají jedno společné: zpěv je pro ně srdcem každé skladby, každý interpret má vlastní unikátní hlasový rozsah a barvu, co definuje jejich styl. Zvědavě jsem si proto vyzkoušel online nástroj na test hlasového rozsahu:
https://vocalrangetest.org, abych si představil, v jakém spektru tito zpěváci pohybují své hlasy – výsledek mě překvapil, jak široké rozdíly mezi jednotlivými interprety existují.
Co mě ale nejvíc baví, je sledovat, jak každá z těchto domácích skupin buduje vlastní identitu v české alternativní scéně. Nemusíme se spoléhat jen na zahraniční kapely, u nás vzniká spousta kvalitní, originální hudby s poctivou tvorbou a srdečným
přístupem k fanouškům. Už se těším na další nové skladby, klipy a živé vystoupení těchto kapel, rozhodně budu sledovat jejich další kroky!
