vlčák Teplice

Entuziazmem členů Do Řady poháněná radost z přenášení starších nahrávek do vinylových drážek pokračuje. Jejím nejnovějším výsledkem je LP verze desky z roku 2005 s názvem Neber to osobně. Deska, která pro mě byla v podstatě až do tohoto okamžiku naprosto nepopsaným listem, přináší 14 písní s nezaměnitelným autorským puncem kapely.

Desku startuje píseň Novináři, servírující skvěle podaný melodický hardcore punk, doplněný pro Do řady! charakteristickou linku zpěvu. Následující Jedem přináší zpomalení do volnějších temp, ale pocitové spojení s osmdesátkovým hardcorem zůstává a je vlastně pro celou tuto desku signifikantní. Do Řady! tak v podstatě reflektují metalem ještě nezdegenerovaný evropský hardcore druhé půle osmdesátých let, což je dost možná výsledkem stejných vlivů, čerpajících z původního britského punku i prvotního amerického hardcore. To ovšem pánové již od svých počátků dokáží došperkovat svou osobitou autorskou licencí a charakteristickou strukturou vokálních linek, ukotvenou v citu pro práci s rodným jazykem. Ostatně to je jedna z nejsilnějších zbraní kapely, která dominuje i tomuto albu.

Do Řady! si tu ovšem v odkazech tu a tam pohrávají i se ska či new wave, ale to jen v de fakto stopovém množství. Primárně je Neber to osobně přímočará punková jízda s potemnělou náladou, spojenou s obsahovou stránkou textů i s nimi korespondující stavbou kytarových melodií. Závěrečná Blaničtí rytíři pak předchozí řádky skvěle sumarizuje a je tak naprosto ideální tečkou za celou deskou. Patrně z důvodu stopáže byla na LP verzi vypuštěna CD uzavírající Mořem plout, kterou ale po ní lačnící posluchač najde i na současné reedici blyštivého pivního tácku.

Neber to osobně je až překvapivě povedenou nahrávkou, která si přenos do drážek gramofonové desky rozhodně zasloužila. Navíc se tu opět ukazuje konzistentní síla tvorby Do Řady!