Slovakia tour část 2 – Topolčany, Bratislava
Tak jsme si opět dali sraz v pátek v poledne u zkušebny a vyrazili na Slovač. Shodli jsme se, že bychom si na to i zvykli takhle tradičně někam vyjíždět. Cílovou destinací byly Topolčany, kam jsme bez problémů a řádně vyhoukáni poslechem x cédeček dorazili po 19 hodině. Náš gig se odehrál v Country klubu Olympia, heh. Místo to bylo moc pěkný, zase jsme si zařádili v něčem „jiným“. Koncert byl super, užili jsme si ho myslím fajně.
Po skončení celé produkce jsme se s kapelkama usídlili u baru a nedbali upozornění rozmrzelých barmanek, že končí. Končily, ale až za další dvě hodiny, kdy jsme rozjeli pekelnou panákovou smršť. S přivřenýma bulvami následoval přesun na ubytovnu, kde bylo takový ticho, že jsme usoudili, že tam nikdo není a počali juchat. Jenže on tam někdo byl – téměř plná ubytovna spících Nývltů – no ve 3 ráno někteří lidé už opravdu spí - o čemž nás několik z nich přišlo informovat.
Přemístili jsme se na pokoj č.3, který byl nejvíc vzdálen od spící komunity a tam jsme společně s několika vytrvalci s Brainscanu vypili během 15 minut skoro celou flašu černorybízový Absolutky. Poté následovala už jen taškařice. V pokoji kde jsem měl spát s Payou mi na posteli vytuhl bicmen z Brainscanu a na Payový loži se roztekl Toman. Já tedy zamířil na Tomanovu postel k Ton-xovi a Kubajzovi a Payo vzal zavděk noclehu v odérem prošpikovaném kalícím pokoji č.3, kde strávil noc také s někým z Brainscanu. Nádhera.
Ráno začalo Tomanovým telefonátem Kubajzovi, protože prostě nevěděl, na kterým pokoji jsme. Oznámil nám, že nemá klíče od pikapa, což byl ideální budíček podle našich představ. Než jsme se osprchli, vydal se Toman hrdinně ke klubu, kde klíče našel v zámku auta. Heh. Následovala procházka po centru Topolčan, jejíž cílem bylo najít podnik, kde poobědváme. Udělali jsme naivní kolečko až jsme zakotvili v klubu, kde jsme hráli, neboť jeho součástí byla asi jediná funkční restaurace ve městě, a to s velmi podivným barmanem.
A protože jsme měli na přejezd do Blavy vcelku čas a protože jsme spali na ubytovně, která byla součástí hlavní tribuny svatostánku MŠK Topvar Topolčany (což jsme si logicky všimli až ráno, kdy nám pod okny pobíhali trénující dorostenci) a protože shodou okolností se od 14 hodin hrál mistrovský zápas, tak jsme si alespoň jeho druhý poločas prostě nemohli nechat ujít. Na prestižní duel druhých Topolčan se třetí Nemšovou ve 2. slovenské lize nezapomene zejména Kubajz, kterému se jako antifotbalovému fanouškovi splnil životní sen. Já jsem tradičně neviděl ani jeden gól, protože když čekám pouhých 5 minut na blbou točenou Kofolu, tak se na hřišti logicky odehraje všechno podstatný. No. Famózní obrat Nemšové z 1:0 na 1:2 mě prostě minul.
Po fantastickém zážitku jsme navštívili Tesco a zužováni problémem bobek pojali zavděk blízkou benzínkou s jedním hajzlem. Nebylo příjemný bejt až třetí na řadě. Ale Toman s Kubajzem byli prostě rychlejší :-)). Následovala cesta do Blavy.
V Randall klubu klasika - dobrej zvuk, dobrý lidi, ale po „topolčanské afterparty“ nám trochu chýbala energia. Nicméně s příchodem na pódium se jí dostavilo dost a šou byla výtečná. Poté už nezbývalo než se připravit na cestu zpět. Mrzí nás, že jsme v tom fofru úplně zapomněli udělat památeční fotku s klukama z Brainscan, páč třetí slovenská štace Žilina, Zvolen, Bánovce nad Bebravou už se nás z technických důvodů netýkala. Ale ještě se určitě někdy potkáme.
Celkovo povedané, slovenské túr bylo hodně vypečené a předpokládám, že příští rok ho podstoupíme znovu. Nohéé Tůča
