Ethos of Nemesis hardcore-metalcore / Mariánské Lázně / Tachov

Přihozeny dvě fotky ze sportbaru by Marčelíno, díkes:) postupem dáme další..

Hell-o...

Už pár týdnu tady visí, že se nacházíme ve studiu. Tak se nemusíte bát, že by jsme byli takoví lemplové, že by jsme za takovou dobu nedokázali nahrát pár songů:D Věc se má tak, že musíme nahrávat na etapy a první etapa je už od srpna úspěšně za námi. Nahrávali jsme u Vaška Váchala ve Kdyni a máme bicí do osmi songů a k většině i zpěvy. Počinem zatím posledním jsou čistý kytary. Další etapa (nahrát doma kytary) by měla přijít co nejdříve:) - musí:D. Pak "jen" dodělat zpěvy a může se začít mixovat, masterovat...no dobře, moc optimisticky to nezní, ale naše nejnaivnější odhady mluví o dokončení někdy okolo Vánoc.

Co se samotného natáčení týče, probíhalo během dvou dní včetně cesty:D Vzhledem k tomu, že Prokyho sporťák se rozhodl dělat problémy (pravá přední brzda visela na jednom vrutu) byla to cesta opravdu zajímavá. Když jsme museli na Nové Hospodě vyložit všechno vybavení, vážně nás udivilo kolik se toho může do jednoho auta vejít:D Snad jedinou útěchou může být, že má Proky nový klíč na kola, a že už víme na jakou stranu se povolujou vruty:D

Po příjezdu, asi v pul druhé ráno, se chlapci rozhodli, že nelze začít nahrávání bez menší oslavy. Jak probíhala říct nemůžu, neboť jsem usnul už při vybalování spacáku. Až ve čtyři ráno jsem si šel dát jedno s Prokym. Nadcházející ráno bylo vážně krušné:D : zvučení bicí, shánění kazetky do kamery, nadávání na uvolněnou brzdu, kafe, speed 8...:D Ale světe div se, začali jsme nahrávat...Za notného pojídání všeho možného, nebo lépe řečeno co nám Proky po první noci nechal:D Byl to snad zásah vyšších mocností, ale první den jsme měli hotový bicí ke všem osmi songům. Pravda Zelí, vypadal tak trochu přešle a kruhy pod očima "jásaly" fialovou, až černou barvou. Není se co divit, že při cestě domů odpadl hned za Domažlicema.

Noc byla taky plodná, já (Říhy) jsem lítal po TC na Husitských slavnostech po stáncích s pivem, až jsem se dostal do krásného diskofilního klubu Kiwi, Píťa sháněl chybějící vrut do brzdícího zařízení, Zelí spinkal, Proky papal a dopíjel a Zdenek psal texty a popíjel. Co naplat, že se v naprostém transu z psaní veršů ocitl (zcela nevědomě) mimo studio a navíc bez klíčů...:D

I přišlo druhé ráno, a neboť se Zdenek našel, nadešlo nahrávání vokálů. Zdenek se snažil a většinu zvládl, až na to, že jako snad jedinej zpěvák má lepší hlas po ránu, takže po o jeho hlas přestal sdílet naše nadšení:( Pak přišly na řadu "čistý" kytary. Vzhledem k tomu, že se některé nahrávaly na akustiku a já jsem lempl, byl to proces namáhavý a celkem zdlouhavý, ale nakonec jsem pokořil sám svůj riff:D a první část nahrávání byla úspěšně za námi:)))

A tak jsme se s rádoby opravenou brzdou (Píťa vrut sehnal:D) vydali vstříc novým zítřkům...takže očekávejte part 2 a dostavte se na koncerty;)

Bye and metal in heart...

P.S. ještě přibude fotodokumentace, která Vám jistě břiblíží atmosféru našeho nahrávání (např. uvidíte Prokyho s bílým plnovousem)... 

Hellcome,

Za Ethos chci poděkovat všem z vás, kteří pro nás hlasovali na Múze. Sic jsme nepostoupili... máte náš vděk!

Radost je ale převeliká, protože jsme byli vybráni do semifinále poroty. Hurray!!!

Takovou věc nikdo z nás nečekal. Nezkoušeli jsme přes tři týdny a zkouška před Múzou byla bez Peeti, takže jel tak trochu naslepo... Ale stalo se a nás to těší. Z radosti bude další radost...a tak vám na příště nadělíme ještě větší porci hudby a (doufam, že i) zábavy. Páč nás na pódiu podpoří nová krev a dlouho očekávaná druhá kejtra v podání Sensei HellSamuraie Říhyho.

Těště se...my se už nemůžeme dočkat!