Delusion hardcore-metal / Strakonice

MINIREPORT Z Strike TOUR 2016 Distral(fin) Delusion(cz) +support:
A po Gumim přebírám štafetu pro dnešek, já Hadrabák, a rád se s vámi podělil o názor na čtvrteční koncík DELUSION v Bubnu, a poté i křtu novinky od At Folsom Prison v klubu Klub 007 Strahov. Nejprve, ale k první akci. Delusion mam hodně rád. Kromě toho, že jsou to fajn lidi je to pro mě jedna z legend na poli českýho HC.

Jak klub ze začátku vypadal prázdně, tak se nakonec lidí sešlo docela dost. Po vstupu, přátelském uvítání a pokecu s Alešem (zpěvák Delusion) netrpělivě čekám na první kapelu večera.

První kapela začíná po chvíli hrát. DR. Mulo z Klecan sice mastili syrový hardcore s tvrdým zpěvem mě svým projevem po pravdě příliš nepřesvědčili. Neříkám, že si neposlechnu podobný styl, ale moc to sem nezapadalo a zrovna na tenhle typ hardcoru jsem zrovna ten den náladu neměl.

Jako druzí se představují na podiu usměvavý finové Distral. Kapela, se kterou tímto koncíkem odstartovaly Delusion druhou část svýho turné s nimi (ta první byla právě po Finsku). Jsou pro mě příjemným překvapením, jelikož jsem je do té doby neznal a neměl čas si je pořádně naposlouchat. Rozhodně mi ale po celkem těžkým dnu zlepšili naládu, a probrali mě z podzimního spánku s otevřenýma očima. Kapela, hrající pozitivní, veselý a energický hardcore. Něco na způsob Firestars, Miles Away a podobných kapel. Je vidět, že s nimi Delusion nejeli na turné jen tak nadarmo. Krom toho, že vypadají jako fajn týpci jim to i pěkně šlape a na pódiu rozdávají úsměvy, chvílemi vtipkují s publikem. Zkrátka spokojení seveřané jako známe snad všude po světě.

No a jako poslední se nepředstavuje nikdo jiný než legenda domácí HC scény Delusion. Kapela hrající od roku 1996. Za tu dobu samozřejmě v obměněném složení, ale pořád mají co nabídnout a zaslouží si myslím víc uznání a mediální pozornosti. V určitým ohledu je to podle mě strašně nedoceněná kapela. Rozjíždí se na ně pěknej kotel, ve kterým se poguje a máchá rukama, jak se sluší a patří. Akorát v jednu chvílí se někomu "rozbilo pivo" a trošku víc to klouzalo. Ale na to seru a v určitých částech pařím, v dalších zase stojím, kejvu hlavou a vychutnávám si sladký pocit vyklidněnosti a toho, že je můžu vidět. Vrcholem večera je cover od Kritický Situace, pisnička Blaničtí rytíři. V tu chvíli neváhám a sápu se po mikrofonu. Aleš ho s radostí otočí na mě a já řvu známý text refrénu co nejvíc to jde. Taky je v reprákách pěkně slyšet. A rozhodně nejsem sám, tahle akce sice nebyla tolik na očích, ale ani to jí neubralo na tom co mám právě na Delusion rád. Totální poctivost, se kterou to valí, již neuvěřitelných dvacet let! (Hadrabák)

SLEEPIN´ IN MY CAR....rest time on a Strike Tour 2016