The Colleas big-beat-psychedelic / Praha

Vidíte a už mi zase blbne klávesnice. Ale zpět k tématu:
Něco jako Vánoce, mohou být pro jedny svátky pln radosti, ale pro druhé taky plné zlosti z neodsažených cílů nebo strádání. Proto někteří z nás, nemají se z čeho radovat, a mají dojem že jim ujíždí poslední vlak. Zvlášť když jde o osamělé, nemocné a jinak postižené jedince. Mám na to jednu radu: Nemeškejte a konejte!
A máte-li někoho, byť třeba jednoho člověka, kterému důvěřujete, řešte situaci.
Ono může se taky stát, že budou problémy víc a víc narůstat, a příští Vánoce budou ve znamení pohřbu! Nad tímhle by se nemělo zavírat oči...

Leo co by asi tak mohli dělat? Marty se věnuje rodině, neboť jeho synek Ondra měl včera ‘‘Vánoční premiéru‘‘, která dál pokračuje. Potřebuje si trochu odpočitnout,
ale nejspíš budou jezdit po návštěvách. Jenže ho to vůbec nebaví, protože by byl raději doma. U Johnnyho hádám, že hodně poslouchám muziku, cvičí na baskytaru a to důkladně, věnuje se zdi, ale nastala zde jistá zrada. Mám ten dojem, že je jeho Štedrý den, nedopadla zrovna dobře. Hlavně dopoledne a pak až večer.
Vypadalo to dokonce na rozepře, a já tuším proč. Už dávno známe tu jeho osamělost, takže se to na něm podesalo v tom nejširším měřítku. Ani to, co dostal
k Vánocům Johnnyho vůbec nepotěšilo. Dá se říct, že dárky jsou pro něj přežitkem. On touží jen po jednom ‘‘velkém dárku‘‘ v dámské podobě, což bych si ze srdce přála a přeju, aby se toto u něj jednou vyplnilo.

Máš pravdu. Snad někdy jindy, jak říkáš. Teď mě napadá jiná otázka:
Copak asi dělají nebo se chystají něco udělat, naši miláčkové Johnny
s Martym. Doufám, že v klidu prožívají svátky a to hudebně nebo tak.
Já určitě a jsem zvědavá, zda mi Ježíšek nadělí cokoliv, co se týká
zlatých šedesátek.

Tak už jsem bohužel zpátky, ale stálo to za to. Holky Deniso a Leo,
přišly jste s křížkem po funusu. Jakmile jsem dala avízo sem, na nic
nečekám, hodím sukni na sebe a jedu. Tak snad příště, nebuďte
smutné... Pěkné Vánoce pa, pa.

O tom nepochybuji Ferenci. Užijte si Vánoc.

Pěkné, pěkné a příjemný dojem z této skladby. Co Vy na to kolem?

Předevčírem jsem si oblíbila. Super orchestrálka. Přidejte k ní basovku.
Zbytečně vyřazena. Melodicky sedí. Mohla bych si jí stáhnout?
Hodně pište podobné věci, ty mám ráda.

Karle právě jsem dočetl Tvůj článek a docela mě z toho mrazí. Že by duchařina?
Nedovedu si představit, abych někam přišel a nikde nikdo. Zvlášť v 60.letech, to
Liverpool a jiná města žila co jim síly stačily. No jo, ale ve snu je vše pojato jiným
způsobem. Ještě, žes nenavštívil Liverpool během morové epidemie. To bych nechtěl ani já.

Ahoj všem. Holky ta Vaše jízda, v žádném případě nemůže škodit. Nedávno se mi zdálo, že jsem navštívil Liverpool (jiní říkají "Litr a půl"). Sámo, byl to jen sen,
ale stál za to. Procházím se kolem a kolem, stavím se tam, kde "báječná čtyřka" vyrustala a později hrála. Místa jako Penny lane a Strawberry fields, nesmí chybět.
Ba dokonce Quarry bang, kam chodil John do školy, a potom i The Cavern. Má
procházka končila u Mersey. Sen se rozplynul neboť jsem musel vstávat kamsi.
Co mi, ale hlava nebrala, bylo to, že všechna slavná místa, kde bylo to a to, byla prázná, jako kdyby Liverpool byl městem duchů. Auta jsem viděl, ale jenom
zaparkovaná, nic nejelo, včetně zelených autobusů nebo taxíků. Nikde ani živáčka.
Celý ten děj ve snu, mohl připomínat náladu kolem let. 1964-65, avšak tak jako tak, povedlo se mi tam dostat, aspoň něco.

Docela hezká skladba, která tu atmosféru doslova zjemňuje.
Ferenc já to nemyslela vůbec špatně. Akorát mě překvapilo,
jak ses doslova rozohnil. Jistě, určitě měly jiskru a nosily pěkné
účesy.
Proto Nino, dobře uděláš. Aspoň nás bude víc, a vezmi sebou
jako Denisu. Ještě jinak, co kdybych Vás dvě Já pozvala. Dámská
jízda nikdy nemůže být na škodu.