Výprava po stopách zrušené železniční tratě (očima Martyho)
O velikonoční neděli jsem se vydal na poněkud netradiční výlet vlakem… Počasí bylo vrtkavé vlastně typicky aprílové a tak neustále hrozící mračna oznamovala možný příchod dešťových přeháněk. Ze svého trvalého bydliště na Kladně jsem vyrazil osobním vlakem směrem do Kralup nad Vltavou, kde jsem po půlhodinovém čekání na přestup, vyplněném čtením knihy o hudbě 60. let v nádražní hale (uvažovanou procházku po Kralupech jsem si rozmyslel, poté co venku začalo pršet), přestoupil na osobní vlak směrem do Slaného a Loun. Vystoupil jsem nakonec ve stanici Zvoleněves. I během cesty vlakem pršelo, ale naštěstí po výstupu jako mávnutím kouzelného proutku přestalo a vysvitlo příjemné i když nepříliš hřející slunce. A proč zrovna ve Zvoleněvsi? Odtud totiž odb očovala kdysi železniční trať vedoucí na Vinařice a Kladno-Dubí. Než se rozepíšu podrobně o další své cestě, musím alespoň ve stručnosti nastínit historii tratě:
Trať ze Zvoleněvsi do Kladna-Dubí byla uvedena do provozu postupně. První stavební úsek z Kladna-Dubí do Vinařic (tehdy se stanice jmenovala Smečno) byl otevřen roku 1856, druhý úsek Zvoleněves - Vinařice v roce 1886. Trať sloužila především pro přepravu uhlí z uhelných dolů na okraji Kladna do Kralup a přepravě řepy z cukrovaru Zvoleněves. Postupem těžby se však některé doly rušily a nakonec skončil i provoz cukrovaru. Osobní doprava na trati nikdy neměla zásadní důležitost a tak byl provoz na trati ukončen roku 1982, prvně zmíněný úsek však dodnes slouží jako vlečka, jelikož ho před zrušením zachránilo tehdejší železniční vojsko a převzalo do své správy. Zbylý úsek Zvoleněves – Vinařice byl po roce 1982 na základě rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů zlikvidován. Koleje byly vytrhány, částečně rozkradeny a zbytek byl rozmontován a odvezen do šrotu.
Vydal jsem se tedy alespoň na část úseku bývalé trati hledat, co z ní v roce 2017 zbylo. Od stanice Zvoleněves jsem se vydal na slánské zhlaví a vyfotografoval místo s již odstraněnou výhybkou, odkud tehdy trať odbočovala. Dále trať vedla kolem hřiště, rybníka, dnes je zde málo využívaná cyklostezka. Na jejím konci je přejezd a zde je vidět poslední dochovaný zbytek kolejí. Cyklostezka asi po 1,5 km končí a mění se na užší pěšinu. Po ní lze dojít až do vedlejší vsi – Podlešína. A nacházím se v prostoru zrušené železniční zastávky Podlešín – zastávka. Budova bývalé zastávky dnes slouží jako rodinný domek, je oplocena a je v celkem zachovalém stavu. Podlešínem také prochází stále funkční železniční trať na Slaný, po které jsem do Zvoleněvsi přijel. „Hlavní nádraží“ v Podlešíně je asi o 200 m výše nad zrušenou tratí, kterou právě zkoumám. Procházím se ale dále po tělese této dráhy, hned vedle zrušené zastávky vidím přejezd. V trase původní tratě je umístěno několik květináčů. Na druhém přejezdu se dochoval dokonce velmi rezavý výstražný kříž. Kromě přejezdů na někdejší trati taky zbyly propustky a mostky. Pokud si člověk odmyslí smutný osud této železniční trati, je to jinak příjemná procházka pěknou přírodou. Cesty jsou dobře udržované a pokud se i počasí (jako dnes) nakonec umoudří, máte pocit, že to rozhodně není promarněný čas. Po cestě se dostávám k monumentální a zajímavé stavbě. Jedná se o nádherný klenutý most, po kterém nyní jezdí vlaky na trati č. 110 Kralupy nad Vltavou – Slaný – Louny. V tomto bodě tato trať po mostě nadjížděla nyní zrušenou trať č. 11b Zvoleněves – Kladno-Dubí. Pořídím několik snímků a pokračuji pod mostem dále. Chvíli těleso trati ještě pokračuje a pak mizí kdesi v polích. Odtud nevím, kudy přesně po poli vedla trať dál, nakonec se brodím blátem a rozhoduji se, že se vrátím, přejdu pole a najdu náhradní cestu. Mezitím si ale dávám malou svačinku – totiž tyčinku kaštany v hořké čokoládě. Po náhradní cestě se dostávám až do místa, kde se trať na cestu z pole napojovala. Po cestě již pohodlně dojdu až do Knovíze na náves, kde je mostek, přes který trať vedla. Odtud je vidět budova bývalého nádraží Knovíz. Dnes je oploceno a je součástí areálu jakési soukromé firmy, vstup je k němu zakázán. Výpravu zde končím, zrovna mi nečekaně přijíždí autobus linky č. A12, který jede na Kladno. Vzhledem k tomu, že se mi na botě rozpadá podrážka, zpáteční cestu pěšky stejným směrem neriskuji a nasedám na autobus. Ten jede zhruba v ose zrušené tratě přes Pchery, Jemníky, Vinařice a Kladno – Švermov. Napadá mě, že možná právě autobusy a doprava autem byly již tehdy jednou z hlavních příčin, proč tato železniční trať dopadla tak neslavně. Škoda, že tehdejší úředníci měli hned jasno a nenapadlo je zachovat na trati alespoň sezónní či víkendový provoz motoráčku (např. 2 páry vlaků) , podobně jak je tomu dnes na blízké trati č. 121 Podlešín – Hostivice. Bohužel, je to velká škoda - ale jinak to bylo zajímavé odpoledne.
Johnnyho dodatek k vyse uvedenému clánku:
a víte kdyz to porovnáte dnesek a tenkrát, zjistíte, ze to byla celkem ojedinelá zálezitost, aniz bych chtel cokoliv schvalovat, co se tyce rusení tratí, zel. stanic, zastávek, hradel, stavedel, hlásek, mechanickych návestidel a plno dalsího. Kdyz jsme u tech nádrazních budov a nádrazí, musím pripomenout, ze nejsem spokojen s tím jak bylo nalozeno s zst. Praha Tesnov, Praha Dolní Liben, a dneska treba nedávno s Prahou Bubenec, nebo a co uz vubec není hezké, to jak bylo nalozeno s nádrazní budovou Praha Vysehrad na úseku Praha Wilsonovo nádrazí - Praha Smíchov pokracujíce na Beroun ci Plzen. Ano, Ceská Západní Dráha a vidíte tato budova o které se mluvilo jeden cas, ze by mela byt kulturní památkou, pomalu upadá v zapomnení a pritom zde by mohlo to vysehradské nádrazí krásne fungovat, lidi by nemuseli az na Wilsonák anebo na Smíchov, kdyz pojedou do Berouna. Jenze tomu tak není, vlaky zde nestaví, nocní osvetlení pomalu pohasíná, vypravcí (cervená cepice, datel, 3.zpusob brzdení podle slangu) jiz vlaky nevypravuje . Spís se jedná o takovy ,,orloj pro chudé", ukáze se jen tehdy, pokud souprava projízdí. A mozná uz ani to ne. Hm taky veliká skoda. No a situace ve slovenské cásti není o moc lepsí. Pravda, drív se nasli bohuzel smutné vyjímky, kde zminované trate to stestí na fungování nemeli, ale ve vetsine prípadu se nestalo, aby vlak nejezdil do té nejmensí vesnicky a aby lidi zustali bez spojení s vetsími mesty. A to by si meli vzít k srdci, ti dnesní panáci z reditelství CSD, presneji dvou reditelství CD a ZSSK. Ale to uz bychom se pomalu dostávali na pudu politiky, coz rozhodne nechci. Rusení jakékoliv trate je velky nesmysl a to platí v kazdé dobe.
