ano nebo ne anebo a
Výdech. Po koncertních návalech posledních dvou měsíců, Cirkus C. na čas odpočívá a rozlévá síly do jiných radostí a povinností. Prozatím se můžeme vidět v Brně: 31.3. vystoupím sólo na autorském čtení Zdendy Větrovce v S-Antikvariátu.
V plném počtu nás pak na dlouhou dobu naposledy budete moci uslyšet 16.4. v podzemí kavárny Trojka.
Ale dějou se i jiné věci. V úterý 22.3. pokřti v pražské Akropoli svoji dlouho připravovanou desku naši kamarádi z kapely ZRNÍ. Vřele doporučujeme, blahopřejeme a těšíme se!
1.4. proběhne v Praze buskerská manifestace (viz předchozí novinka).
A k pořádnější desce Cirkusu Cermaque už se pomalu schyluje taky! O prvním dubnovém víkendu chystáme první albumové soustředění a v srpnu zalézáme do studia... Prozatím zbývá vybrat z přebujelého materiálu konkrétní písně a dosehnat peníze na náklady s nahráváním spojené (kdybyste kdo věděli o potenciálním sympatickém sponzorovi, sem s ním!)
Mezitím do světa dorůstá materiál další, tenhle je ze včerejší velkoúplňkový noci...
řekli mi holubi
na hraně kostela
než slétli do hlubin
jak tělo do těla:
sám sobě za zády
měníš se z vlka v dým
jak dlouho vydržíš
být v právu pez pravdy?
v obrovském okvětí
ztratil se mikročip
uprostřed souvětí
snaží se otočit...
proč každé dojetí
zvyk časem obkročí?
jaktože objetí
dovede zotročit?
slovo dalo slovo
a z světa vzešel svět...
město prý v člověku
rozpozná samotu
tak jak i slepý pes
vycítí strach
krev stoupla jako rtuť
na nebe skočil kůň
a proč by toho svez
kdo nezapřáh?
tak svědčí holubi
na hraně kostela
než sletí do hlubin
jak tělo do těla
