28.8. 2010 – festival Rock na Valníku
Možná přesnější datum, nežli 28ého by bylo datum 29tého, neboť letošní 11. ročník festivalu Rock na Valníku jsme měli tu čest uzavírat přesně o půlnoci. Již odpoledne jsem nasál atmosféru festivalu, když jsme vystupovali s Doctorem. Na místo jsme večer
dorazili v předstihu, jak pořadatel Sváťa a Pešátor káží a jak se na slušnou kapelu Caktus showband sluší. Festival vrcholil. Stihli jsme Volanty, kteří strhli celou arénu letního kina ve Slaném. Následovali Tleskači, plzeňská legenda českého ska. Někteří
caktusáci pařili, někteří se příjemně ladili, někteří s rozpaky sledovali nadšený dav a byli plni očekávání, zda bude na takové akci Caktus někoho zajímat. Festival je organizačně velmi dobře zvládnutý, podia Gambrinus a Toi Toi jsou umístěna vedle sebe,
následující kapela se může v klidu připravovat a stavět, zatímco předchozí kapela hraje na plný koule. Prodleva mezi kapelami je tak minimální - pro našlapaný program ideální. Náš čas se pomalu blížil, jediné červené, co jsem sehnal, byl cabernet a
portugal nějakého menšího soukromého vinaře distribuujícího na místní pumpě. Cabernet byl moc dobrý a neskutečně levný oproti stejně drahému portugalu, který by byl dobrý tak do mixu. Obavy, že se publikum po finále Tleskačů rozprchne a nám nezůstane co
zavírat, se nenaplnily Může-li za to zvědavost, shovívavost nebo rozjařená atmosféra nevím, ale vážili jsme si od první minuty všech punkáčů a punkáček a nejen jich, že si s námi chtěli závěr po letech fenomenálního festivalu užít. Zahráli jsme a
zapařili, jak showband umí, s přibližující se jednou hodinou ranní pozdravili, představili se a uctivě poděkovali a čekali, co bude dál. Onou třešničkou byla pocta Waltu Disneymu, která s posledním znějícím tónem Fis uzavřela letošní jistě velmi vydařený
ročník.
Vážíme si pozvání, děkujeme vám všem za skvělé završení posledního sobotního dne, díky patří organizátorům a organizátorkám, mistrům zvuku a světel a veškerého personálu starajícího se o chod Rocku na Valníku. Třeba někdy příš-če, díky!
V neposlední řadě zdravíme naše věrné groupies * * tvarohové buchty sličny Míši byly obzvlášť lahodné * *
"...punk fakt není dead vy volové.."
Skupina Caktus v létě nezahálela ani z pozice divácké, mimo jiné stojí za zmínku Sázava Fest, kde byly Lenigradští Cowboys jako headliners sobotního večera. Náš redaktor Bubu o tom napsal článek - klikněte a také rozhovor - klikněte zde.
14.8. 2010 - Černošice, pouť
Den na to, co jsme se vrátili ze soustředění jedeme na mariánskou pouť do Černošic. Vážíme si velice doporučení a pozvání, zdravíme všechny obyvatelky a obyvatele – zejména spolužačku Katku a pozdrav patří organizačnímu týmu a velký dík do skvělého klubu
Kino. Před námi hrála cikánská kapela, moc jsme si to užili. Mají to holt v krvi, co my v krvi nemáme, rychle do ní dostaneme.. Při stavění tančila těhotná břišní tanečnice a záhy bojovali šermíři asi o nevěstu. Rodiny s dětmi se zajisté bavily, na
takových akcích se ukáže, má-li kapela také co nabídnout těm, kteří by na rock and rollovou show nepřišli. První set jsme zvládli i po částečné únavě z předchozího týdne. Druhý set byl o dost zajímavější. Starší a děti pomalu mizeli do domovů a večerní
publikum nabíralo obrátky. Veselých nápojů bylo dost, nálada patřičně uvolněná – dokonce tak uvolněná, že jsem byl chválen za svůj humor, což se zas tak často nestává:) Církevní půda nedaleko podia odpustí – do pořádné středověké zábavy sekání hlav při
dobré muzice to mělo ještě daleko. Pouť ještě pokračovala další den, program byl pestrý a zajímavý. Bohužel jsem se sbíral doma z předešlé noci, z kterého si pamatuju toliko: „kačer, úú úú“
Uctivý pozdrav umělcům, kejklířům a kolotočářům: třikrát kačer!
8. - 13.8. 2010 - soustředění
Milý deníčku,
soustředění proběhlo ve vší počestnosti a pracovitostí. Dechová sekce a Verča spolu se sličnou Věrkou se věnovali všemu hudebnímu i tomu okolo, co k muzice patří. Těšte se na dvě nové písně. Zdravíme do Jamného nad Orlicí hospodu u Moravců a rodinu
Mlynářovu!!! Třeba dříve než do rocka a do dne. Jen víc takových soustředění.
28.6. 2010 - Spolkáč
Vztahy z gymplem, kde jsme studovali s Bubuem, máme spíše sporadické. Na mnoho věcí rádi vzpomínáme a na mnoho lidí také. Když volal pan inženýr magistr šéfdirigent a zlatý Amos – Libor Sládek, rádi jsme hraní při příležitosti návštěvy španělského sboru
přijali. Session se konala ve spolkovém domě Stodůlky, který nyní funguje místo klubu Mlejn. Poslechli jsme produkce našich i španělských hostů, následovala pauza na přestavbu a Caktus mohl v krátkém skluzu začít. To jsme ještě netušili, co znamená ona
španělská krev. Při písních dělal mnohačlenný sbor stejné kreace a tanečky, takže podvečerní hraní se vylouplo do „fakt hustý show“ – a to díky vám všem tančícím.
Moc dobře jsme se pobavili, někteří pak spěchali do práce, ti šťastnější usedli na zahrádku a užívali krásy večera, který ještě zdaleka nekončil. Vážíme si pozvání, těšilo nás. Ti otrlejší přesun ke mně do nedaleké zkušebno-garáže, kde se pařilo dál. A
jak to bylo dál? Dobře to dopadlo, dobře.. I ty pouta. Zavoláte už taxi?
hacemos llegar saludo al coro espanol, vuestro baile era fantastico.
27.6. 2010 - Františkovy Lázně
Hraní pro návštěvníky lázeňského areálu zařídil Tomáš, který tam s big bandem již vystoupil. Počasí se od rána dařilo, sluníčko svítilo, lázeňští šviháci se jistě promenádovali na kolonádě, zkrátka lázeňská pohodička. Část showbandu vyrazila již ráno, aby
si na večerní koncert náležitě odpočali a relaxovali. Jóó lázně… počasíčko, bikiny, dobré pití.. že já osel zůstal s nestabilními kamarády do časných ranních hodin:) Přijeli jsme na čas, pan zvukař přijel chvíli na to. Z dobrého aparátu bohužel mistr
nesměl vyloudit sytý zvuk. Takový pižláníčko jsme naposledy zažili na jedné svatbě, kde též vadila hlasitá muzika. Ukázalo se však k mému úžasu a překvapení, že tiše to jde taky. Petrovi odešla kytara, ještěže má Tomáš nedaleko kytarové přátele. Publikum
se scházelo svědomitě na hodinu začátku, inu převážně přesní Němci a Němky. Jelikož jsem nemusel řídit, jal jsem se pokračovat v červeném z předešlého dne a nápad to byl vskutku dobrý. Na konec si už tolik nepamatuju, ale vím, že celkové reakce byly
pozitivní a že hraní zopakujeme. Cesta zpět utekla jako voda na klíně s filosofickými otázkami o životě a lásce, slična Bětka ví možná víc.
Děkujeme za vřelé přijetí, všechny návštěvníky a návštěvnice zdravíme a díky Kubovi, že za sešitoprstého Bubua ještě zaskočil. Pěkné to bylo.
VIELEN DANK FÜR ihre ovation und bis bald!
26.6. 2010 - Staromák MS fotbalu
Koncert na Staromáku byl dlouho dopředu dohodnut. Pár dní před tím už bylo jasné, kdože to bude proti komu soupeřit na MS ve fotbalu, které bylo promítáno na postavené plátno vedle podia. Caktus měl za úkol vyplnit pauzu mezi jednotlivými relacemi,
program byl pestrý, celé odpoledne moderoval Ondra Hejma. Den před tím se ovšem dosti věcí podělalo takovým způsobem, že jsme byli nakonec rádi, že vůbec hrajeme. Pomineme-li Bubuův úraz a ztrátu kusu prstu, který v nemocnici naštěstí švadleny brilantně
zašily, z dosud nezjištěných důvodů chyběla část plechové sekce a aby toho nebylo málo, obě zpěvačky měly již předem avízované aktivity mimo Caktus. Suma sumárum to vypadalo asi jako slimák bez slizu, pes bez ocasu, slon bez chobotu.. prostě blbě.
Dvě hodinky před příjezdem jsme narychlo nazkoušeli s bohyní Věrkou část repertoáru. Hodně toho mohl zachránit zvuk, dobrý aparát byl ovšem na jiné štaci, a tak zvukaři nemohli nic z ničeho vykouzlit. Jak řekl Ondra Hejma na závěr: „..tak přátelé, máme to
za sebou..“ Slovy doktora Chocholouška – naše kapela se vám mými ústy za tento výkon s politováním omlouvá, k takovému marastu dochází maximálně jednou za deset let.
Když už jsme zvládli tohle, zvládneme lecos. Díky moc Kubovi Rolníkovi, který byl ochoten zaskočit a sličně zpěvačce Věrce, která se už nemusí bát pódií.
Děkujeme za pozvání, zdravíme ostatní komedianty a vystoupivší umělce!
23.6. 2010 - Futurum
Večírek ve Futuru měl více důležitých rovin. Probíhalo paralelní nahrávání písně pro prezentaci kapely a druhé živé nahrávání večera, z kterého snad na podzim něco hezkého vyroste. Když po dvacáté zahrajete tu samou píseň znova a znova, začne se Vám
protivit i tak skvělý song, který je z naší famózní dílny:) Mnoho kapel vydává vybroušená cédéčka, přitom finanční návratnost je mizivá a kvalita CD neodpovídá kvalitě interpreta. Proto se Caktus po dlouhém váhání rozhodl pro ambici natočit a vydat živé
CD. Uvidíme a hlavně uslyšíme, zda si zaslouží natočené rock and rollové umění spatřit světlo světa se vším co k tomu paří a patří i se vším, co tam je a být by tam vůbec nemělo:-)
Příjemně naladěni a obveseleni jsme poslouchali druhou Bubuovu čerstvě založenou kapelu večera, která měla svoji premiéru. I když kapela Klagenfurt funguje teprve chvilku, byli schopni rychle dát dohromady repertoár a ve Futuru s námi vystoupit. To byl
ale funky nářez a show jak má být! Šavle je bezva doplněk, který se úplně z konfekcí frontmanů vytrácí – a zbytečně!
Určitě jsme nehráli společně naposledy. Přišlo mnoho známých tváří, takové ovace jsme si ani nezasloužili. Příště se ovíníme méně a nezapomeneme na zmrzlinu, do podzimu jistě v mražáku trpělivě počká. Večírek pro některé ani zdaleka nekončil, tentokrát
jsem nebyl ve své kůži a moudře si zavelel k ústupu. Co se té noci událo by patřilo do jiného deníčku a do jiného žánru. Děkujeme Vám všem za návštěvu, těšíme se ze společného hraní s kapelou Klagenfurt, kterou též zdravíme a přejeme vše dobré na dráze ke
hvězdám české scény. Tak někdy příš-če!