Bessar Unggas punk-surf / Veselí nad Moravou

čau všem,

zítra se sypem do studia. Po 5.letech. Kurva!

Splitka s našima kamaradama RAF z Přerova. Každa grupa bude mit na CD 4 valy.

My na to vlítnem zítra - to snad zvladnem nahrat bicí, v sobotu kytary, v nedeli zpevy.

Dechům davame oddych a ty se budou delat behem ledna.

Songy, co budeme mit na CD: Support the scene, How many times, Beat it, Weekend.

RAF jdou nahravat první víkend v lednu.

Splitko bude venku snad behem února. Pak planujeme nejaké společné koncíky!

Držte nám pěsti!!

Piss punk, stay sober!

Probudilo mne prudké ranní slunce - no byla mlha, tak zas tak prudké nebylo- kolem půl deváté. Vybatolil jsem se z dodávky ó jak tu je po ránu chladno - to má být všemi slibovaný slunečný jih? Kouknu k Fajce a co to? z dveří se plíží naši sousedi zespodu. Hm... na včerejší párty nebyli, a odcházejí tak časně - vždyť je sobota! Vypadají na pár, co faktys nikdy ten punk nedocení. Smutné existence. rozcvičuju se - zaháním kosu podupáváním jako medvěd - a jdu se kouknout, jak je na tom zbytek.
Ejhle! Spí ještě jako malí budulínci a tak vyrážím vycházku sám.Kolem poledne mi volá Wilda, že část už je ok, a že bychom mohli vyrazit na nějaký žvanec.
Páni - jídlo je dobré (i když já ze Šéfou jsme to asi s tím gulášem s pečivem v čtyřhvězdičkovém restaurantu moc nevyhráli) slopem birely, ať máme navečer aspoň trochu žížu a kocoviny ustupují. Nabíráme zbytek. Od Lukáše dostáváme navíc litr rumu, litr meruňky sedmičku tequily pětilitřák domácího vína a do auta asi 7x frisco - prej na nastartování. Hošku milý - fakt díky.

Jedeme hustou mlhou a hledáme rybníček brčálník - však vy víte proč. Chlapci se na sebe culí občas i popěvují, snad až na Víťu s Johnnym co mají KURVA hlad. Nacházíme podle ukazatele nějakou restauraci . Má jenom tři hvězdičky tak snad.... tak takovou smůlu můžu mít jen já. Chlapík obsluhuje pomalu v livreji, všude zlato a okolní stoly ve večerních róbách. Děs!!! Ostatní se tváří nejistě, ale hlad je
hlad. Zmateně couvám a v zoufalství, že si nedám ani pivo prchám zpět do vozu.

Už jsme tu! Hollabrun!!!
Fantazie! Nikde se nekouří, pro nás kuřáky pomáháme zbudovat venkovní klec
jak v zoo a přemýšlíme kolik času tu asi budeme dneska trávit.
Jak psal už náš šéf a kápo Petronius Kubin - arbiter elegantium; že si vždycky musí najít tričko které mu nejmíň sluší... Ale tady jde o ty nápisi Jacku víš to je punk!!! jo jo ochutnávám kvílivou tekvílu co si uzurpuje
Johny a a začínám to taky chápat.
Let´s go rock´n´roll -pálíme to ze sebe v opravdu svižném tempu a lidi stojí a hledí. Tak nevíme jestli to je nábožná úcta nebo je zděšení přimrazilo, ale vždyť jsou to Rakušáci!!! tentokrát jsem to klukům moc neulehčoval, jednoznačný prim tu hrála trošku netypická kytara made in pan Halíček - drtil to tak až praskl svou nezničitelnou 6 let starou strunu. Ale nikdo nezadrží koně bez otěží a tak jedem dál. Ať ti emouši ze západu - no vlastně spíš z jihu - vidí jak se hraje!  Dokonce jsme strhli menší pogo! A pak že ti milé dítka, které všechny umí anglicky, jsou neemotivní hejhuláci!

Jsme opět vítězi!!! Naše nadčasová šou a hudba spojující národy i jednotlivce ( co pamatuju tak výjimečně nedošlo k jednotlivému spojení u nikoho ze skupiny) ¨znovu zafungovala a my oddávajíce se mohutnému pokřiku a skandování odpouváme do zákulisí bachstage, kde teprve teď začíná ta pravá punkrock show.

Zde mé vyprávění končí. Byl jsem pokárán, že prozrazuji příliš a nic už nezůstane do plánované autobiografické knihy BESSAR UNGGAS - cesta na vrchol (ale fuj Víťo!) a zase zpátky

jacksax - piss punk stay with us!!!

aneb jak se chovají hvězdy

případný pořadatel co by nás chtěl pozvat ať si radši myslí že krapet přeháním.

jak píše už Šéfa vskutku jsme vyrazili na dvojkoncert Mikulov / Hollabrun. Už do Mikulova jsme dorazili trochu rozčepýření (rozuměj - slopačka v autě). Když jsme zjistili že máme asi 3 hodiny čas a bílé víno je zdarma, rozhodli jsme se  trochu ulehčit přeplněnému skladu. Mladíci ze skupiny zjistili, že se čepuje Stella a jali se to prokládat půllitry. Čas setu se blížil a mžourajíci chlapci začali drmolit něco ve smyslu že jsou redy a přešli na vinný střik.

Drtivě jsme nastoupili. Po předchozích dvou spíše technických kytarovkách jsme museli přece jen znít trochu divoce. Do pěti minut jsme vylidnili asi polovinu Fajky. Lukáš (majitel) nám pak tvrdil, že to byli kámoši skupin co si je došli poslechnout. Některým padesátníkům se nedivím, že v nás spatřovali jen lůzu poté co se někomu z nás hned po příchodu rozlít chlast po stole  a udělat si popelník z  tácu na roznos piva. Ani naše vždy elegantní a poutavé dechy neby s to nastálou situaci strhnout v náš prospěch. Šéfa už to chytal jak z praku a pranic mu nevadilo že jeho šňůra k mikrofonu nemá 20 metrů a že by se mu nakonec mohlo přece jen podařit urvat kolík, popřípadě shodit celý mix. dokonce si k mikru přizval nějakého beatboxáka - nebo jak se to jmenuje - z lidu a my tak abychom nebyli za úplné idioty jsme začli umně džemovat. Jammovat. No nic.

 Každopádně jsme z pódia odcházeli jako hrdinové a zachránci kultury ve styřelém Mikulově a započali dohánět hraním ztracený čas - opět do víru alkoholu. Pryč byly časy piva a vína - vlastní rum byl prakticky dopit. Kubin zaostřil, po očku na mne pohlédl a šel objednat 5 mesršmitů. Dopil se další litr vína. Celá skupina se následně sebrala a vyrazila chlastat kamkoliv kde jim cokoliv nalejou. Zůstal jsem tedy relativně sám a tak jsem se přesunul na bar.Povykládal jsem s majitelem, do zavíračky. Dal mi ještě litr wajnu s sebou na pokoj a já capkal. vybral jsem si příjemnou postýlku u stěny a plus mínus v 1 šel spát. Pod námi byl ještě leden pokoj který obýval nespecifikovaný pár a mě se najednou nějak nezdálo, že by si vybrali správný penzion.

Kolem třetí vpadl do pokeje Halis. Doslova. Jak tak mířil k zemi chytal se všech stébel - tedy plátěných stěn skříně - které samozřejmě utrhl, načež téměř svrhl i skříň, načež téměř i vrhl. Povykoval  a byl poněkud aktivní . Usadil jsem jej, zakázal mu vstát a hubu mu zavřel vlastnoručně připravenou bagetou, co jsem měl připravenou na ranní vyrovnávačku. Pomohlo to tak z půli. Neměl s sebou klíče ale tvrdil že někde jsou protože si přece odemykal. Hledal jsem dál a stále marně. Tak jsem šel čekat před dům na zbytek skupiny, aby se měli jak dostat do objektu.

Asi po dvaceti minutách se objevila čtveřice postav zapadajících spíše do filmu Noc oživlých mrtvol. I když to taky mohlo být Vylodění v Normandii - už po pořádném masakru. Kouzlo - klíče měl Wilhelm jak se pak dostal přes dvoje dveře s koulí Halis? Vpadli do pokoje podobně jak Halis a v obrovském návalu radosti ze shledání se Halis Víťa a Johnny začali mlátil a nenápadně demolovat ineriér. Ohli ocelovou konstukci postele (později se podařilo vyrovnat). Praskli - zlomili kovovou polici sříně (neopraveno- neměli jsme svářečku) Zamazali podlahu od krve (vyčištěno) a  ...zde jsou z deníku vytrženy listy.... Wrestling probíhal nerušeně dál a hlasitost dosáhla úrovně likvidace domu buldozerem. Chudáci pod náma. Nevydržel jsem a šel radši spát do auta, poslouchajíc Wilhelma že s takovýma ... už rozhodně hrát nebude.

konec 1. dílu

jacksax

ps: oceníme jakékoliv reakce na tento či na Šéfovy články - thanx