Bad Victim death-soul / Velké Meziříčí

Druhý nahrávací den tj.neděle začíná s mírným opožděním. Slovenský Tarantino „vravel,že v poho“,ale pojal jsem podezření,že na sobotním punk-alko večírku okoštoval i tu stěnolezeckou „slivovici“. Jeho tvář však nejeví znaky jakékoliv změny. Soukromě jsem si ho přejmenoval na Bastera Keatona – němou tvář z černobílé éry grotesek. Změny v mimice tohoto nenápadného východňáře jsem si všimnul až v hospě v pozdní nedělní odpoledne před jeho odjezdem do domoviny. To ho začal pekelně bolet moudrák. Nic naplat nabroušený zubr ivančický je nastartovaný z domácího zdolávání hromad dřeva a (jako vždy) nemá slitování. Rejža od Nitry se zblízka seznámil s naším parostrojom.

Začínáme dle domluvy na sjezdovce kde už čeká bizon č.2. – hrotovický lichokopytník Lacík ukrutný. Martinovi se snažím (ze začátku) diplomaticky vysvětlit,že šála Komety Brno není opravdu na místě. Chvilku s ní zašaškoval před objektivem a i když nerad na záběry relikvii odkládal. Na řadu přicházejí výběhy (podle očekávání to schytal Laca) a seběhy (vyklusávající Komeťák) na svahu (podotýkám,že jde o trasu cca 20m - tudíž se žádná vražda nekoná). V momentě,kdy dává udělaný basák trasu po třetí to začíná vypadat k světu. Plandavé pohyby rukou i nohou! opravdu připomínají člověka v koncích. Asi se mně snažil i něco říci ale vyšla z něj jen nějaká hodně zakamuflovaná morzeovka...asi karlínský gadžo sleng. Prostě bylo zřejmé,že Laca běžel naposledy někdy na základce (100m...na 1,5km určo marodil). Ale dal to! Spokojenost je na místě.

Běhání křoviskem za nabuzeným brněnským patriotem nebylo pusinkou. Po pátku nohy bolely..běh po pražcích prostě definitivně není mojí silnou stránkou. Máme ale hotovo a míříme na tradiční stanoviště pro tento víkend..do Nového Svitu.

Zhruba v půlce prosince bychom jedno odpoledne dotočili BAD VICTIM v akci a poté už je vše na panu kouzelníkovi s punkovým srdcem. Já mu věřím.