Tvl. hoši cože?
Nový kytarista LUKY APATHY
K hudbě jsem se dostal díky svému tatíkovi, kterému tímto děkuji. Bylo mi málo, asi pět let, když jsem to začal vnímat. Zaplaťsatan židovi za kafe pro Maryšu, že první věc, kterou si vybavuju jako děcko, nebyla žádná debilní rádiová odrhovačka,
nebo nedej bože lidovka zpívaná falešně ve školce u klavíru, ale živák Scorpions – Acoustica z Lisabonu z roku 2001, co měl tatík doma a pouštěl si to v obýváku. Čili jako vstupenka do hudebního světa to není vůbec blbé. Jako děcko jsem se
k rockové a později metalové hudbě tak nějak upnul – logicky, má to kule, a jak šel čas, tak jsem začal tíhnout k tomu, že bych asi mohl vyměnit zobcovou flétnu a klávesy za kytaru, protože hrát Scorpions a později Iron Maiden na klávesy je
docela blbost. (Nic proti klávesám, ale chápem se, ne?)
K tomu teda nakonec došlo na podzim 2015, kdy jsem se, jako čerstvě 16 letý fracek, rozhodoval, co teda budu dělat. Hrát na počítači už mě tolik nebavilo a chtělo to něco nového. Asi nebýt trpělivosti mojí mamky a skutečnosti, že jsem objevil na netu Seek
n Destroy od Metallicy, asi bych ani nehrál. Čili Metallica a později Nightwish a jeb ho, na průser bylo zaděláno. Takže ano, klišé, hraju na kytaru kvůli Metallice. Chtěli jste originální příběh? Sorry, nejsem Frederick Forsyth. O deset let později a
fůře peněz a hodin utopených v hraní jsem pořád tady… a asi mi to i zůstane.
Největší inspirace:
Christopher Amott
Alexi Laiho
James Hetfield
Dave Murray
Uli Jon Roth
Emppu Vuorinen
Jesper Strömblad
Michael Romeo
Roy Z
Kai Hansen
Oblíbená alba
Arch Enemy – Stigmata
Children Of Bodom – Something Wild
Bruce Dickinson – Chemical Wedding
In Flames – cokoliv z let 1994 až 2006
Rammstein – Sehnsucht
Megadeth – Countdown, Youthanasia, Cryptic Writings, System has Failed a Endgame
Metallica – Cokoliv z klasické éry
Iron Maiden – Book Of Souls
Symphony X – The Damnation Game
Scorpions – Taken By Force
Blue Oyster Cult – Agents of Fortune