MC GEY

Členové skupiny

GEY

38 let / BRNO,PARDUBICE,PEKLO NAD HOVADEM

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

SYMPTON FUNK NOVÁ DESKA Víme mnoho...v roce 99 se to vzniklo, nikdo už neusl...reproduktory pochopily že bicí budou jejich obsahem.

neházej flintu do žita......hoď žito do piva....a vystřel směrem do břicha

nikdy neřikej nikdy......vždycky říkej někdy....někdo neříkej nikde.....halucinogeny působí i ve tmě

Bio a historie

DETAIL

Všechno vim
vidim skrz na skrz skořápkou
zárodek ničeho uprostřed brutalit
jak stín detailně zahalit
bych chtěl
nechutnost realit.

KOROPTVÍ ŽAL

Zamávej mi a odleť
pošli mi pohled perem napsaný
a pohleď kolem sebe
nebuď oběť
tak jako ty i my skončíme jak oběd.

HOROLEZCI

Vylez na horu
z dola směrem nahoru
skrz závoru z mračen
vzduch stlačen jako v trezoru
projdeš tak že najdeš oporu
podporu skoby ve tvaru
někoho, co by toho
kdo ti podá
podporu

MÝ ROGALO

Mý rogalo sundal pelikán
nemám mu to za zlý
vidím pavučiny všech těch malých malíčků
jsem jejich součástí, ale přesto nejsme celek
asi bych měl přistát zpátky na zem..a rozdat si to sám se sebou.

KOBRA 11

Jedu v protisměru
nohama napřed do studený garáže
nad sebou černou stěnu
měl bych přestat narážet

FATAMORGANA

Fatální eror
teror uvnitř domku
pero bez ptáka
letící jak éro
Eros tlačíci hovno
jak sysifos kámen
životní krédo:
zlomit amorův šíp
a vyndat z kamen vedro

KAKÁNÍ

ve víru vody odchází do hlubin mé dílo
mé dítě snědě zbarvené odplouvá s pěnou, tou vílou
se sílou v duši a s pouhou mou touhou
opouštím dítě, které jest vzpomínkou, čmouhou
třešněmi zajídám dva litry mlíka,
s bolestmi předvídám zas další dítka
dýka je ostrá jak má touha tvořit
hlášení pro řiť, lásko pojď bořit
zdvořile vytvářím další svá díla,
než si je odnese opět zlá víla
kýla je na srdci, umírám touhou prožít s mým dítětem svou chvíli dlouhou…

LEGENDA O NĚM

Jak den tak i noc páchla vesmírem.
Věděl to už dlouho.Koupil si kabelku s deodorantem, jeho pudr byl prázdný a tudíž jeho nos taky.
Jedl květák...plno květáku...jeho beznohá sestra neuměla vařit koroptve
jeho praotec Luboš neměl čelist a tvářil se jak kedluben.
Každý chce motokáru, i o tom věděl...jeho duše hnila prázdnotou a obloha na něj srala hvězdy...
klimatizace chcípla a jeho peklo se otevřelo....byl kuchař..nejčastěji vařil čevabčiči.Všechno posral...
jen jeho fotka z fotbalového utkání beznohých zůstala čistá....byl rozhodčí.

OFENZÍVA KRUTÝ KURVY

Byla tma, mý nohy smrděly do rytmu nudy,
pavučina prázdnoty měla svýho pavouka....
potřebuju oběť...nemám co jíst..nuda nemá chut a nenasytí.....
políbil jsem si prdel a šel spát.

ZLOMENÝ LYŽE

Padá sníh...
já padám s ním..
moje kombinéza je mokrá jak koupelna když si hraju na tuleně...
u vleku dal někdo na kotvu hřebík..pěkně jsem si zapíchal
krev vysychá ale vzpomínky jsou pořád mokrý
tečou mi hlavou jak průser krdelí
koupil jsem si srub...
malej dřevěnej plnej mrkví a studenýho vedra..
na horách serou hrách a já seru s nima.

PŘEDEVŠÍM

Především chci potkat blechu...
především chci lego...
chci stavět větrné mlýny, ale nejdřív sejmu vítr
pak ty mlýnu rozšlapu jak šlapka chodník.
Především si koupím foťák a vyfotím velblouda jak žere křen...
Především si seženu trezor a nechám si svou fantazii jen pro sebe...
nechápeš? Především začni chápat
neumíš?Já taky ne
Především předem vším

NOEMOVA ARCHA

Dřevěná osudová ona
připravena na to
až mokrá záclona zahalí mou zem
můj červený budík, můj ten…
nejsem připraven na onen….
Pojď ven je hezky, říkají mi
Buď ten co nemá strach, šeptají mi
otevírám a v tu ránu padám
chechtají mi
leptají mi duši pravdou
tou jejich
odplouvám
se svou zvířecí farmou

VETERINÁŘ

Haf, bolí mě oko říká pes
Sledoval jak sekám dřevo
Dře ho obojek
Oboje je jeho vina
Bolí ho to, je mi ho líto
zahojí to, když ho vezmu na to místo,
na to místo,
kde místo Pána vezmou ptačí hnízdo
a vrátí ho zpět na své místo
místo,kde tvou rybku
nenechají plavat břichem vzhůru
místo kde se snaží aby tvůj pes zůstal vzhůru.

PRŮJEM KUKAČEK

Vytlačí tě
jak lejno z otvoru ven směrem dolů
Označí to
za přírodní zákonitost
Zmrzačí tě
jak hejno hyen jdoucích hlady domů
Nestačí to
zákonem je tady pomíjivost

MUTANT

Dělal rámus
Já musel poslouchat
Naslouchat mu
Usnout nešlo
Nešlo o to že bych se bál
Hřál mě svou přítomností
upřímností
čistou ocelí,
svou matkou a šroubkem
dokonalostí
svou odhodlaností
vysát ze mě i zbytek toho,
co se nazývalo spokojeností.

MAGDÓNOVA DCERA

Krok tam
krok zpět nelze
nelze vrátit
zkrátit utrpení
ztratit pochopení
její potopení zvrátit
nejde
tak jako ona
spousta z nás
z cesty sejde.

PYTLÁCI

Au
Proč to děláš?
Nemáš svědomí?
Vědomí mě opouští
a tvou odpověď se nedovím
Neumím přehlížet
s výrazem ledovým
vrahy, co berou si vše
s čistým svědomým.

KLAM

Připomínám mému psovi dobrou chuť
„do posledního granule to zmiz“
říkám mu,
hltá tmu tlamou s očima dokořán
klamou ho
tu samou slabost znám
v překrásném obalu dostávám
nechuť,
s kterou dýchat mám.
mňam

PODVODNÍCI

Tempo za tempem
temperamentem poháněni
malují temperou
templářský chrám
Tamta a tamten
drzostí omámeni
stahují pod vodu
všechno co mám.

VZTAHY

Milion dotyků
Milion otisků prstů
Milion pocitů
Milion snů, risků
Milion sobojů
obětí, zisků
milion něčeho
uprostřed útisků

Propleteni spolu sdílíme okamžik světla
Popleteni z toho sklízíme květinu, která kvetla
Jako metla švihem smeteme med kolem huby
Podává se hořčice s nápisem já jsem se spletla
zuby vržou vztekem, já jsem se taky mýlil
s brekem odcházíme všichni
vděčni aspoň za tu chvíli.

ODKAZ

dej mi písmeno vytvořim z něj slovo
dej mi slovo vytvořim z něj hovno
dám ti hovno vytvoříš z něj obraz
odraz sebe sama
každodenní podraz

ONO

Poletuchy píší perem vzduchu představy,
v nichž zachytáváme fantazií úlomky obrazů.
Naše úlovky v našich sítích necháváme zemřít
jen někdy vytáhneme ven kus něčeho toho,
bez čeho by nebylo toho čemu říkáme ono.

Ono záhadno nám vytesává zašifrované zprávy do našich domků,
snů, postelí, per i kolemjdoucích pachů jenž kolem poletují do rytmu nudy.
Nadsázka je lávkou přes tmu linoucí se příběhem, který žijem.
Humor je kapitánem lodi s názvem PODSTATA.

Nic se skládá z mnoha něčeho.

POCTA SRANDĚ

Žulíš se jak žolík žárem hráčů karet ozářen
Zubíš se jak zubař zírající dětem do tváře
Culíš se jak culík cudné slečny co tě přiváže
Svým spektrem připomínáš kouzlo gotické vitráže
Dokážeš Vytvářet úsměv
Vyndávat listy z herbáře
Vrátit je zpátky na strom
Ty seš ta co všechno dokáže.

NEBREČ

Nebreč, chci si dělat věci do školy
hniju a klid ze mně zdrhá jak bublinky od koly
škrábu stůl a sůl mě pálí v hlavě jak asfalt v létě pod koly
lidi dělaj podkovy, imitujou citrony a hrajou šachy se slovy
každej má svý osnovy, faleš hned na první stránce
zaslechl jsem od sovy, že nikdo není v brance
fauly nikdo nevidí a rozhodčí už vypad
když nevidíš do lidí, nezbejvá než chytat.

UTOPENEC

Kus masa tonoucí v nálevu kyselosti
člověk vzpomene si jen když má chuť
Tak je to i v lidské společnosti
a vztek ve mně stoupá jak rtuť

KALBA

Je čtvrtek
Včera neděle byla
zbyla z ní jen mezera mezi teď a tehdá
nezdá se být tak zrádná ta rudě zbarvená láva,
jenž otvírá a mačká enter do center jiných, než všedních
a mává s tebou jak ruka na odjíždějící vlak
do míst kde tvá hlava snímá snímky reality,
která má s tou pravou společnýho asi tolik, jako kráva s hamburgrem
To znamená nic a přitom mnoho
tak do toho nespadni ať se z toho
dej si pohov, ale co je pohov?
Pohovka, víno, kobliha s tvarohem a mokrý prostěradlo
zrcadlo ti řekne hovno a zároveň všechno
otevírám okno páč ho mám
nic nevidim a jsem sám
vnímám jen zrcadlo
říká mi, že ve vaně je lečo
pálí mě žáha….
Včera neděle byla a já dodržoval pitný režim.

SEN

Pes nevěděl proč smrky pláčou krev
svou tlapou udeřil kyslík a odehnal mouchy z hoven
medvěd dojídal turistu a myš hlídala jehličí
mocná víla prděla inspiraci do duší zvířat
a já dýchal s nimi, jedli jsme kamení a pili hlínu
špínu z prstů myly bodláky a trní bylo naší peřinou
S každou vteřinou jsem umíral zpátky tam
kde s vážnou grimasou provázejí tě každou hodinou

PES

Pes snědl houbu nasáklou duhou
začal svou tuhou malovat druhou
svou tuhou mysl obvázal stuhou
pestřejší myšlení je jeho sluhou
smyšlená zvířátka smyšlená budou
to radši oprátka, než souložit s nudou

VZTAH

Plamen zapaluje konec štíhlé plicní baletky,
která tančí naším zdravím jak kombajn ploužící se obilím
je to souboj a my se vraždíme navzájem
oba spolu pomalu zhasínáme a naše duše odcházejí za světlem
nahoru jak pára zapomnění

SMRTKA

Zákeřná mrcha, co saje když prchá
tvá duše jak sprcha když vypouští proud
plout nemůžeš věčně, zbytečně nehledej skrýš
víš, že tím spíš najde tě, třeba když spíš
má vlastní spíž a v ní skladuje duše
má vlastní mříž a láduje suše
do sebe úlovky z řady nás všech
z hříšných i poctivých a taky z těch,
co ani nestihly poznat náš svět, ta kurva má měch
a v něm adresy všech, co jejich lože a střechy nahradí mech
hltat ji nech a užívej chvil
než začne sosat tvůj životní pyl

PACH

Zákeřnej pach se šíří světem a my čicháme lži,
kterým pak sami věříme
jsme pod palbou blbosti a verbálních omylů,
které jsou však vysílány s úmyslem
jejich úkolem je ničit naše priváty a duševní souhvězdí,
které útočníkům nejspíše připomínají taolety,
do kterých serou svoje komplexy

KONEČNÁ

Nenasytná obézní konečná čeká na náš vlak
kouří cigarety našich životů a klepe je do hromadných popelníků
drtí naší kouli a reservuje místa pro další občerstvení
není úniku a v publiku na jejím koncertě jsme všichni
čekáme na závěrečný song
až zazní gong přestaneme tančit

POEZIE VĚTRU

Karamel je ve srovnání s hovnem sladší
a já počítám počet počítačů na veřejných privátech
hovno letí vzduchem a líbá ty,
kteří nechápou poezii větru
všichni meleme šišky v našich soukromých mlýncích
a střílíme je ven bez rozmyslu
střílím také
chytejte a ochutnejte chuť fiktivní reality.

RŮZNÝ SMĚRY

Různý směry
Stejnej cíl
O marsu toho víme víc než sami o sobě
letim timhle směrem, abych poznal směry další
vypouštím hnědá tělesa do očí vážných drobků naší planety
nuda má příchuť prázdnoty a já rád kořenim
jsou různý směry, stejnej cíl
avšak příchuť svýho jídla chutíš sám
nežer suchar, dej si pepř
můj směr je mým pánem a zároveň sluhou
chci pepřit dokud nezemře světlo a já se nestanu součástí tmy,
která smrdí prázdnotou

Pavouk ležel a okurka kvetla v prachu duší těch,
kteří škrtily hvězdy v mechu
karavan věděl o směrech pachu jeho představ
i moje oko vidělo duševní stav molekul marsu
jeho deprese se daly odůvodnit směrem do tmy.
směřujeme po přímce ve tvaru hyperboly
a vpravo je pro nás vlevo
ucho slyší ozvěnu asteroidu letícího k soudu padlých komet
hrůzy kosmu jsou příjemné jak kámen v oku velblouda
jehož zornice brečí krev.
nejdřív bychom se měli vydat směrem dovnitř o sebe
máme co objevovat
náš soukromej vesmír je totiž největší.

TAJEMSTVÍ

Ty máš pinďour, ty jsi kluk
Jaks to poznal?...psst ani muk

AUTOMAT

Kolik stojí jízdenka automate?
Deset korun…..na to máte.

KARNEVAL

Každej den je karneval, všude tolik masek
do malého záchodu každej velký hovno spláchne
i černoch by se červenal, všude tolik lásek
a i když třeba nečichám, něco tady páchne

DŮVĚRA

Pijem, lijem slast lidem do uší
Žijem, bijem když sklapne past ve chvíli kdy nic netuší
S kyjem, myjem krev ze zad bližních svých,
Že je to hřích a slabost, to už nikoho neruší

BLAHO

Moje tělo blahem křičí,
když tlačim na zem čevabčiči

VÝLET

Krok za krokem s rokem jdem dnem na rande s žralokem
za oknem je tma v hlavě světlo a my letíme do míst za okem
svlékáme se z obalu a opouštíme tělo, jenž bylo naším otrokem

BEZNADĚJ

Letím tmou
mou prdel zdobí plamen
zpocenou temnotou
běžím kolem kamen
kamna běžej semnou
pálej a tleměj se jak na pouti
amen
otáčim se
vidim hovna, pot, rozteklý podrážky, pod hubou schod
jsem ale pořád na stejném místě
brečím, seru, bliju, dusim se,
stříkám krev všude kolem
potím se jak Rambo a koukám do zrcadla
ta děvka se mi směje a dělá ksichty jak opice co žvejká citron
občas ke mně zajde
Beznaděj.

ČEKÁNÍ

Smrdí to, bolí to, nudí to, děsí to, nevím to, kde je to, chci to?
Jelito šupito kopyto….co je to?
Každém ale známe to
Čekání na něco, ale co je TO?

MOMENT V KŘEČI

Moment…moment, který mě teď znásilňuje a čumí mi do očí jak zubař do huby
pálí mě oči a já vnitřně chcípám
nechápu tu syrovou křečovitost se kterou musím kamarádit
nechápu chápání, ale snažím se ho pochopit
jak mám ale pochopit, když ani nevím jestli dokážu chápat?
definice jsou jen výmysly
nalhávání lžím
každá pravda je v podstatě lží a my bez ní nemůžeme žít
monitor mě sere jako prdel a já vypínám bednu
pochopil jsem, že chápání je jen vnitřní sugescí pravdy.

MAIL

Sedim a píšu telegram po paprskách zkratkou přes vesmír
litry vína chčijou lásku do mý huby a já cítím rozkvět fantazie v mym baráku
křičim jak reprák útočící na krysy
občas taky bliju….jsem zloděj, kterej blije do cizí vany
bliju to co chci…buráky, brambory, nervy, písmena, kopřivy
pálí mě žáha z mýho psaní
jsem posedlej posranej línej poklad
obsahuju lásku, která se mísí s nenávistí
chci ji rozdat smíchanou dohromady
láska je však silnější a já padám na hubu
rovina neexistuje
rovina je výmysl a křivky se ti tleměj do ksichtu jako prdel těch co si říkaj přátelé

DRÁP

Vztekám se, mačkám igeliťák, nejsem feťák beru foťák, fotim obraz,
odraz sebe sám, podraz svého já, dotaz jsem to já?...nikoho nezajímá
letím kosmem, každý svou vlastní pravdu má…zdrhám a jediný co moje tělo vnímá
je zadek, který pár vyvolených okem snímá,
nikdo se ale neptá co je ta hnědá věc, která jim hlavu leptá
breptám si pod nosem svoje pravdy a něco ve mně mi šeptá,
že bych měl poskvrnit i toho tamtoho, co se mi chechtá
jsem omezen bílou tvrdou věcí jménem lebka
depka je děvka oděná zlehka
šlape nám vesmírem a drápem nás lechtá.

SPÁNEK

JE TO JEDNO
HLAVNĚ KDYŽ TO NĚCO NEBUDE TU JENOM JEDNOU
LIDI ZVEDNOU HLAVU PAK SI SEDNOU LEHNOU SEMNOU SMOU TMOU
S MOU NOCÍ S MOU NEJPESTŘEJŠÍ ČERNOU.

BLBOST

Nesnáším protivný ksichty co prděj nechuť směrem ke mně
přednáším podivný verše co letěj směrem k tobě ve tmě
je mi špatně ze tmy kterou vrhá i když je to ve dne
bledne spektrum barev kdykoliv si ke mně sedne

DOBRÝ NE?

To byl for

MÁM RÁD

Mám rád bramborový hovna plněný sosem z koroptve...
mám rád šmirgl papír přes ksicht..
mám rád uzený kachny v pekle...
mám rád nefunkční tetris...
mám rád šutrem přes lebku....
mám rád klíště v zadku...
mám rád spáleniny třetího stupně....
Mám rád rádio…radí mi co mám mít rád.

KARAMEL

Cukrovka je sladká
dilema
mám ji pozvat na rande a roztékat se sní?
prožívat okamžiky slasti v nekonečném proudu cukroví,
jenž padá do mých dutin jako sněhuláci na jaře?
Chci to...rozhodl jsem se....potřebuju karamel.

MC GEY hip hop-death / Pardubice,Jihlava,Brno

GEY