PRAGODANCE nu-metal-pop / Praha

Pragodance - Pozorování se zavřenýma očima /CZSPEEDM 2025-5 SUNO

jsme tma, co tě provází domů
nikdo tě nevyzvedl a zapomnělas cestu
navíc jsi uvízla v kvadrantu duchů
vždyť skoro spím, klíče rychle hodím na stůl

už zase na tobě visím jak předtím
a co mě naprosto děsí
vidím, jak vystupuješ v půli cesty
a pak se rozletíš na atomy

chceš, abych miloval smích a byl volný jak ty
a zároveň nikdy – nikdy nezapomněl
mám pocit, že už nemám, co jsem chtěl, a jdu pryč
a že všechno skončí opravdu daleko dřív

A na planině vlk kořistí smýká
stejně všechno přeteče
jako voda z břehů
nebezpečí přeplnění
pro něhu

znám každý tvůj splín, záhyb i stín
když v tom sousoší spíš
znám cestu, co pokud vím – vede tam
kde se voda vznáší – a les je tichý

znám sál, kde je závoj temný – za ním princezna bydlí
tam skládá zrcadla z rozbitých střípků – krev teče po jejím trůnu
jsi unavená, kolem tsunami z květin
a já najednou vím, že už je neuživím
tak pošlu do tunelu tisíce sluhů
ven vidím vycházet pouze mlhu

jsi hvozd, co procházím skrz, když obcházím tvrz
pak jde stráž, tak se přikrčím a vidím tě jako skrze zdi stín
jsi pták, co mi na rameno sedá, když mě smrtka potká
tiše mě bere za ruku a já tě vidím na švech lebky a chřípí

jsi holka, co si právě sedá
do blbého auta, v něm potká svého vraha
noc byla mladá, dráha životní krátká
bylo to jako číst si v bibli psychopata

teď ležíš zkamenělá na loži z chvojí
a já moc dobře vím – už mě nic nezastaví
pokládám korunu na nadutou hlavu
už bitevní vřavy opouští i řady Moravanů

jsi drak, co chce pít
nemá však chuť na kefír
vsi obchází nocí
a očichává děti

chceš, abych obdivoval sůl
na ostrově diamantů
už k němu vede lávka
a všichni běží hrabat

znám každý tvůj splín
záhyb i stín
když v tom komatu bdíš
a cestu, co pokud vím, vedla tam
kde se vina ztrácí
tok chyb je nepodstatný

delty a údolí řek kudy tečou
teď hlavně okupují siluety z temnot
uprostřed bouřky a ledové tříště
pod mými okny usnul bazilišek