popravdě už dlouho nevím kde se ocítá ta pravá něha i když je všude, jako když padá popel z rozhořených kamen tak se rosvítává den i noc, rozesnívá se i moje láska v členitých osobnostech. pravda je že být ženou z mužem a být mužem z ženou je jediné co v životě dává smysl a cit, ale smysl se skládá z nás cit zase z naších utajených myšlenek a něh. nikdy jsem neměl lásku mám strach z okouzlení a ze střetu z táhlou myšlenkou dvou osob a jejich důvěření i vztahu,
dalo by se říct že nejblíže lásce jsem byl ve ztrátě mé lásky, a v hudbě je uchována má pravá něha a můj cit který nelze projevit ze strachu a bolesti. se vytvořila ve mě žena kterou bych miloval kdyby moje láska měla reálné city a byla v realitě existující něhou. a zkutečnou osobou která je i se mnou.
synfonická opera (láska)
(Upraveno: )
