Anežka Kadlecová - Private Zone rock-pop / Vyškov

All Rights Reserved, autorka Anežka Kadlecová, 715524/4668, Mor. Prusy 135 (20), okres Vyškov

Soubor 5ti písní „Štěňata na zahradě“ (část eposu „Neodolatelní“)

Píseň I.
V novém krásném letním bytě

Refrén
V novém krásném
letním bytě
nektar leží.
„Miluji tě,“
říká, kdo střeží
odběr jeho,
milován samou květu něhou.

Kdopak to prodlívá,
kde jen hmyz pobývá
a s vůní si splývá
lila a nachovou?

Od Slunce východu,
budujíc pohodu,
hnán květů polohou,
čmelák je na nohou.

Refrén
V novém krásném
letním bytě
nektar leží.
„Miluji tě,“
říká, kdo střeží
odběr jeho,
milován samou květu něhou.

Píseň II.
V letním bytě nektar leží

V letním bytě
nektar leží
a letí k němu
čmelák svěží.
Na tělíčku
jemný chlup,
dovnitř vlítne
natošup!

Je to velký, pestrý květ,
uvnitř okvětní je svět.
Nektar(u) nápoj
tu všem míchá
a celý den pak
bzukot slýchá.

Je to velký, pestrý kvítko,
uvnitř okvětní je dítko.
Nektaru nápoj
tu všem dá
a celý den pak
návštěv má.

Nektaru nápoj
dává květ
a další strávník
je tu hned!

Čmelák se v něm
moc rád zdrží,
když onen nektar
z něho trží.
A za sběr pylu
on ho má
a blizna ho tak
uhlídá.

Semen za to
náš květ dočká,
až dorostou,
on si počká.
Rostlin bude
další rok!
- Kytka není
žádný cvok!

Ráda hmyzu
nektar vaří,
další rok se
žití daří.

Vůní láká
křídla tvá,
je svou krásou
prostě svá!

Tak ráda hmyzu
(sofa) divan dělá,
že soužití
je věc skvělá.

Píseň III.
Ahoj kytko

Ahoj kytko,
visím nitkou
svýho letu
na tvém světu/květu.

Tak mě vítej
vůní svojí,
ať se nám náš
život spojí.

Po čas hmyzí
city ryzí
projeví ti
každý věrně,

dotýkaj se
tvého/tvýho nitra
naše hmyzí
sbory jemně.

Píseň IV.
Na nitkách křídel svých

Na nitkách křídel svých
dlíváme v okvětních
krajích všech květů.

Na nitkách křídel svých
všech roků pamětních
míříme k/sloužíme nesmírné
kráse všech světů.

Refrén
Vlnění vesmírné
dává hlas čmeláčí
a v každém letu
zpívat nám nestačí,
doupě nám postačí
doladit svou notu,
než kníkot psí jde
do jekotu.

Na nitkách křídel svých
dlíváme v okvětních
krajích všech květů.

Píseň V.
Tu je včela, tu je kytka (verze 2)

Tu je včela,
tu je kytka,
tu je čmelák,
tu je nitka
(čarokrásný)
pavučiny,
jako brána
v světy jiný,
malých květů
s hmyzem/hmyzu ksvětu,
co nám bzučí
v zahradách,
tohle štěně
nezvládá:
Oslavovat
bez kničení,
světy blizen
ten cit cení. (psychotronicky na mou hypotézu: „ano“)

Štěně zpívá,
jak jen může,
skvěle dme se
jeho kůže.

Včela na ni/čmelák na ni
usedá,
když zpívá
malý/štěně nezbeda!

Píseň VI.
Blankytná křídla motýlů

Blankytná křídla motýlů,
v nichž jsem se zhlídla
ve víru focení,
každý je ocení
na zdi i na šátku:
barevnou pohádku
leteckých pořádků
přistání, vzletů.

Jsou prostě v očích všech
diváků nevšedních
naprosto ksvětu.

A kdo názor nevšedně
najevo dává?
Štěňata úhledně,
v kníkavým projevu
říkaj: „Toť pravá ..

.. hra naše nevšední,
koukat si k poledni
na křídla motýla,
než se dáme do díla
honění barevných brachů,
z kytek i hrachu …

Blankytná motýlí křídla,
v nichž jsem se
i já dnes zhlídla,
přistávaj, vzlétají,
nikomu nedají
očima moc dlouho stát.
Každý, kdo zdržel se
v zahradě/v zahradách na chvíli,
mívá je rád.

All Rights Reserved, Anežka Kadlecová, 715524/4668, Mor. Prusy 135 (20), okres Vyškov

Mňam, mňam, seno

Ovčí vlna na kabáty,
jíme seno, chundelatý.
Chlupy kvalitní nám rostou,
stravu máme velmi prostou:
snadno pro nás jídlo mít,
stále dobře chceme žít.

I.
„V létě trávu,
v zimě seno
ve výběhu
rozprostřeno.
Mňam, mňam chutná
strava nutná
pro kondici,
beranici
můžeš z naší vlny mít,
stále dobře chceme žít.“

Ovčí vlna na ponožky,
neumrznou v zimě nožky.
Tančí tanec ovce plavé,
ovčí rouno kadeřavé
každá ovce musí mít,
(nám) skvěle roste pro váš klid.

II.
„V létě trávu,
v zimě seno -
- na sadu je
rozprostřeno.
Když se suší,
jde nám z duší:
Mňam, mňam, seno
rozprostřeno.
- Budem v zimě jídlo mít
a z jeho tepla budem žít!“

Suší seno hospodáři,
tak se jejich ovcím daří.
Zdravá strava, zdravé bytí,
když jsou všichni pěkně sytí.
„Tohle já dám ovcím ráda,
mléko, vlna jsou paráda!“

III.
„Mňam, mňam, seno
prosušeno
na sadu je
rozprostřeno.
Mňam, mňam chutná
strava nutná
pro kondici,
na čepici
můžeš z naší vlny mít.
- I v zimě chceme dobře žít
a v seně teplo budem mít!“

Píseň o vlně

Refrén 1
Vlna jemná,
každý chce nás,
na devízu
ovce hrdé.

Do kožichu
ruce zaboř,
co je jemné,
není tvrdé!

Vlna jemná,
mračna temná
nezaženou
ovce domů.

V teple žijí,
se nekryjí,
tady v sadu
stínem stromů.
konec refrénu 1

A
Hlaď nás hebké
vlny proudy,
nepotřebujeme/nepotřebujem tu
boudy.

Refrén 1
Vlna jemná,
každý chce nás,
na devízu
ovce hrdé.

Do kožichu
ruce zaboř,
co je jemné,
není tvrdé!

Vlna jemná,
mračna temná
nezaženou
ovce domů.

V teple žijí,
se nekryjí,
tady v sadu
stínem stromů.
konec refrénu 1

B
V létě stříhej,
hospodáři,
v teple se líp
v střihu daří!

C
Za pár týdnů
střih nám sluší,
teplo milu-
jeme z duší.

Refrén 2
Vlna jemná,
mračna temná
nezaženou
ovce domů.

V teple žijí,
se nekryjí,
tady v sadu
stínem stromů.

Vlna jemná,
každý chce nás,
na devízu
ovce hrdé.

Do kožichu
ruce zaboř,
co je jemné,
není tvrdé!

Následují čtyři písničky, „Labradoří píseň“ a „V bystřině“ o štěňatech labradorů a dvě písně o ovcích: „Mňam, mňam, seno“ a „O vlně“. Ty zveřejňuji zvlášť.

All Rights Reserved, Anežka Kadlecová, 715524/4668, Mor. Prusy 135 (20), okres Vyškov

Ovce v sadu/Procházkou sadem

Ovce v sadu svéhlavé jsou,
modelky se trávou nesou
v chundelatých kožíšcích/v chundelatém kožíšku,
s módním střihem na bříšcích/s módním střihem na bříšku.

Jdu kolem se štěňaty, (štěňata nemám)
kolem nás trávy zlatý,
co se v létě barví zlatou
a krášlí ovci chundelatou,
co zde svůj letní byt má
a zůstává vždycky svá.

Přes foťák ta ovce vidí,
před kamerou se nestydí:
Pózy ideální hledá,
nožky svoje ladně zvedá.
Svou hruď vzedme trochu víc -
- nemusí se stydět nic.

Ta dobře ví, co jí sluší/ Ty dobře ví, co jim sluší
i jak nastavit své uši/ i jak nastavit své uši
a jak srst její slunce barví./ a jak srst jejich slunce barví.
- Celou na fotku ji narvi!/ - Celé na fotku je narvi!
Tohle někdy kumštem bývá,
když si zmyslí být víc živá.
Jedna ovce nebo dvě,
hned je nemám v obraze.

Ta dobře ví, co jí sluší/ Ty dobře ví, co jim sluší
i jak nastavit své uši/ i jak nastavit své uši
a jak srst její barví slunce./ a jak srst jejich barví slunce.
- Na fotku chyť ji/ - Na fotku chyť je
jako sumce/ jak ty sumce.

(slunce) Barvy její/jejich podtrhává,
všem připadá velmi zdravá
a v létě fakt nádherná je,
když ti v dřepu zjeví taje
póz pro ovce přiléhavých.
- Materiálem děl pravých
právě nyní má se stát,
beran se fotí též rád.

Dle páníčka boudy boří,
nebojí se zimy, louží.
Nebojí se ba i deště,
venku stojí i v něm, ještě.

S družkami na letním bytě,
nechej je tam – (a) milují tě.
Nestav boudy s přístřešky,
zůstat stát je (pro ně) moc těžký:
Jeho baví stavby bořit,
on svým družkám
se tak dvoří!

Lanolín je izoluje,
v ovčí kůži jsou ho zdroje,
co srst kůži skvostně ošetří,
pro snášení zlého povětří.

Ovce jsou tu prostě klasou
a letní trávu v sadu/hravě spasou.
Nemusíš ji více kosit,
nemusíš jim trávu nosit.

Pár ohrady posunutí
nespást všechno ovci nutí.
Živé sekačky tu spávaj,
trávě zdravou barvu dávaj
a příchozí rády zdraví,
neb dobrý vztahy jsou to pravý
pro ovce i pro lidi,
za pozdravy se nestydí.

Štěně tlapy na ohradě,
kamarádi jsou na sadě.
(To je) Příležitost vítaná
těšit se ven od rána.

Druhé štěně ježka loví,
zalezlý je támhle v křoví.
Nebojí se, bodlin mnoho
chrání zdraví bříška, nohou!

- No a labrador nemá hlad.
Jen si za ním přišel hrát!

Už se spolu dobře znají,
na píchanou spolu hrají.
Ostražitost nutná velmi:
nezranit nos mladý šelmy!

Na tohle se musí dbát,
aby ten pes měl svět rád.
Zranění by byla smutná,
ostražitost velmi nutná,
aby zdravý k potoku
doběh pejsek po boku
sestry feny
pobratřený
s ovčí rodinou.

- Vody nás fakt neminou,
jsou již kousek opodále
a nikdo z nás nemá namále.

Labrador ti písní (i činy) poví,
že místo je to ke hrám snový
a v létě mívá koupel rád.

„Tak ahoj/měj se, ježku!
Nemám hlad!“