Achtung! Achtung! Berlin ve spárech Sixth Dimension.
Pátek, sobota - 24.-25.11.2017
V pátek odpoledne vyrážíme na hodně dlouhou štreku. Berlín, první koncert v hlavním městě. V Německu už jsme hráli nesčetněkrát, ale Berlín na seznamu našich akcí odehraných v této zemi ještě nebyl. Pro tuto příležitost si opět půjčujeme dopravní prostředek softballového klubu a to vozidlo pana doktora Pavla Kasala, který nám už několikrát touto cestou vyšel vstříc a za to mu srdečně všichni ze Sixth Dimension mockrát děkujeme.
Od zkušebny vyrážíme, naloženi nezbytným arzenálem pro večerní akci, v sestavě Johnnies řidič, Monča navigátor, průvodce a velitel vozu, Buchy, já Dave a Špirda,do Teplic, kde nabíráme posledního člena posádky Bombiče. Z Teplic se kvůli objížďce na výpadovce směr Ústí vymotáváme dle Bombičových instrukcí a valíme na Petrovice a Drážďany do cílového Berlína.
Cesta byla v pohodě, taky jsme v zadní části vozu měli o zábavu postaráno, ale před večerním hraním jsme to s těmi posilujícími prostředky moc nepřeháněli, jenom po cestě padla 1× láhev rumu, no chtěli jsme otevřít ještě jednu, ale to už neprošlo, 2× lahev Coca Cola a asi kolem šestnácti piváčků, nebo jich bylo víc nebo míň? Nevím? Buchy poraď, tu slivovici ve zkušebně jsme fakt pít neměli.
Jé hele, Berlín - už jsme tady, to byl ale fofr, tak se jedem rovnou ubytovat. No jo ubytovat! Jedeme přes půl hodiny po Berlíně a hotel Generator zatím v nedohlednu. Sláva jsme u cíle. Tak rychle obsadit recepci, pokoj a tradá do klubu. Johnnies s Mončou vyjednávají pokoj (oba šprechtí). My čtyři, co stojíme opodál už vidíme dle gestikulace, že se něco děje a něco není v pořádku. Johnnies vyletěl s telefonem ven, někomu volá. Posléze se dozvídáme, ano rezervaci zde máte, ale není zaplacená. Bohužel dotyčná osoba, co měla zařídit zaplacení a to dostala peníze předem, selhala. Zaplatili jsme tedy znovu a v klubu jsme následně vše vyřešili. Ale to jsem trochu odbočil, to se tak někdy stává.
Příjezd ke klubu, menší problém s parkováním, vyložíme, kluci z Blindgänger hned ochotně pomáhají, Johnnies parkuje. Už z venku výtečná podívaná, klub jak se patří, jako byste šli do strašidelného hradu (viz fota), který stojí hned vedle hodně rušné ulice a za ním nová výstavba obytných panelových domů a nikdo s tím nemá problém, super.
Vítáme se s ostatními z obou kapel. Zdravíme se s Royem, což je crew Blindgänger a Caroozer, se kterým jsme se už dlouho neviděli. Uvnitř je to ještě mnohem lepší než z venku. Obludy z Pána prstenů lebky atd., ale co nás nejvíce zaujalo, byla sbírka kytar od In Flames, Amota z Arch Enemy, Gibbonse ze ZZ Top a hlavně basa od Lemmyho! No bylo se na co koukat. Klub je hodně navštěvovaný nejen fanoušky a příznivci této hudby, ale i ikonami německé scény jako je například Doro Pesch, která bydlí kousek od klubu a ve volných chvílích ho ráda navštěvuje. My jsme zrovna asi měli smůlu v tom, že tu volnou chvíli neměla, ale kdo ví možná někdy příště.
Ten večer jako první nastupují pro nás úplně neznámí Ankh Amun. Vrátili jsme se s nimi do let osmdesátých, klasický hevík zakořeněný ve stopách Judas Priest a německých Accept. Také od těchto kapel zazněly covery jako Metal Hearts nebo Metal Gods (ale s německými texty). Ten večer zahráli skvěle, obecenstvo se bavilo.
Jako druzí nastupují Blindgänger. Jejich šou už jsme zhlédli u nás v Mostě a společně jsme hráli též v Pražském Kainu. Opět perfektní vystoupení, které nezklamalo a od berlínských fanoušků bylo řádně odměněno.
Po přestavbě ne moc velkého pódia přichází na řadu nejvzdálenější smečka večera - Sixth Dimension. Opět začínáme mluveným intrem, tentokrát v německém jazyce a přizpůsobujeme se tak většině osazenstva klubu, ovšem prvním songem valíme opět tak, jak nám zobáky narostly. Legie začala nabírat na obrátkách. Dalším a dalším songem dostáváme publikum do varu, někteří se snaží i frázovat a přidávají se k Johnniesovu řevu. Vrcholem celého setu bylo opět závěrečné Pikové Eso, které bude určitě jako video zveřejněno, tak nás sledujte. Vynikající večer, který byl zatím vrcholem této sestavy. Jelikož nás čekají ještě dvě akce a to v sobotu 02.12.2017 v Lipsku a další sobotu 09.12.2017 v Litvínovské Ponorce, tak přijďte podpořit, ať se u nás nemáme za co stydět. Když to jde u našich sousedů, proč by to nešlo i u nás. Budu se opakovat díky Berlín, díky Blackland, díky Blindgänger atd... vždyť už jsem to tu jednou psal.
Sobotu začínáme jak jinak, že jsme vylezli z postelí, hygiena atd. Snídaně v hotelu Generator byla fajn, najedli jsme se a spolykali tuny prášků, abychom dle našich doktorů mohli fungovat. Naložení vozu a hurá vyrážíme vstříc zdejším památkám, bohužel počasí nám moc nepřeje, pršelo celý den. Míjíme známou berlínskou televizní věž, mnoho historických budov a přicházíme mezi Americké a Francouzské velvyslanectví, kde stojí nic jiného než velmi známá Braniborská brána, kde pořizujeme pár fotografií a vyrážíme dál k památné Berlínské zdi, tedy jejímu torzu, udělanému jako památník.
Dáváme menší pauzu v podobě ochutnávky / oběda Currywurst a pokračujeme dále v naší prohlídce. Jelikož jsme časově ve skluzu a ve třináct třicet máme rezervovanou prohlídku Říšského sněmu, (známá to budova, na kterou v pětačtyřicátém vyvěšením sovětského praporu Rusové symbolicky dobývají Berlín) musíme objednat alespoň dva taxíky. Toho se ujímají Honza s Mončou a odchytávají první taxi, kde pan řidič tvrdí dvě auta - zbytečný, ke mě se všichni vejdete. Čumíme jak blázni, otevřel kufr, složil sedačky a všech šest nás tam naskládal a jelo se. To jsme ještě nevěděli, co nás čeká.
Při vchodu procházíme unimobuňkovým komplexem, kde je to jak na letišti - kontrola jak na běžících pasech, rentgen, osobní prohlídka detektorem. To by ještě šlo, ale někteří z nás neznalí německých zákonů … nevěděli jsme, že nošení nožů a nožíků je v této zemi hodně omezeno. Přiznání bylo okamžité už při vkládání do krabice před rentgenem, ale já zrovna vyfasoval postarší dámu, které jsem se asi zrovna moc nelíbil, nebo možná líbil? (chyběly jí už jen rajtky a bičík) Na to hned na mě zavolala místní Polizei a oheň byl na střeše. Při manipulaci se místní policajt málem pořezal, ale furt se mu to nezdálo a došlo i na měření čepele. Po pěti minutách přichází, že OK. Mít ho o pět milimetrů delší tak si mě tam asi nechali. Bábě skleslo. Podobně na tom byli Buchy s Bombičem, prkotiny nožíky ukládají v kanclu, dostáváme evidenční kartičky a zpátky si je vyzvedáváme. My tři jsme na tom byli takto, to Johnnies zde musel nechat svojí džísku s nášivkami, nelíbily se totiž nějaké obrázky.
Rozhled z Říšského sněmu byl super na celý Berlín, jen škoda toho počasí, které nebylo vůbec ideální pro výlet. Pomalu jsme pokračovali zpět k vozidlu, navštívili ještě obchodní centrum, kde utrácíme nějaká ta eura a v podvečer vyrážíme zpět do Čech. Díky bandě Sixth Dimension za to, že jsem se s nimi dostal až sem a díky Monče za sobotní program.
Dave
