Poslední dubnový výkend byl opravdu hektický. V pátek jsme měli zahrát jako hosté akusticky 2 pecky ve Frýdlantské Besedě - naše akustické odpanění. Kývli jsme ačkoliv jsme byly v časovém presu, jelikož ve stejný den jsme ve 20h měli odstartovat akcičku v Truhlárně v Novém Měste.

Po mém příjezdu ze školy z Prahé, jsem měl cca hodinu a poté jsem měl stát nastoupený před Frýdlantskou Besedou. Celou tu hodinu jsem žhavil telefon, jelikož nám ho Ondra nikomu nebral, poprvé jsme se mu dovoali až když jsem se dovezl k Besedě na půl 7, kdy jsme se měli sejít. Mezitím jsme zařídili aby měl večer na co hrát a jak se dostaneme tam a zpět + Štromik cca 15min před srazem zjistil, že se nemáme sejít až v půl 8 ... v půlu stál u Besedy - od té doby koluje fáma že Štromik má teleport.

V Besedě se neustále zmiňovalo jméno naší kapely. Asi v 19h jsme konečně vystoupali na podium a zahráli Úsměvy a Lucky strike girl ve skoro akustické podobě Ondra na jembe, Koki a náš manager Kuba na akustiky a já teda na normální svojí basu, z erárního basového behringer komba se valili hrozný sra*ky - rád jsem to měl za sebou, moc nás potěšil velký aplaus, 2 flašky vína, doutníky a to jak pěkně to zvládl náš wannabe manager Kuba, který si s námi brnknul místo Toma. 

Tom už totiž připravoval prostor před akcí v Truhlárně, kam jsme se hned z Besedy vydali. Asi 20minut cesty a už vcházíme do prázdné Truhlárny. Dáváme pívo a cca v půl 10 začínáme naší veřejnou zkoušku. Přišel alespoň náš ex-kytarista Bulda s kamarády. Po nás RAiN - šlapalo jim to jako vždy, Pavouky už jsme ale neviděli - v 11 přijel pro většinu bandu odvoz a tak jsme se ve složení Koki, Já, Ondra, Kuba vydali vstříc noční Frýdlantské afterpaty s houbou v petce - paráda. Po pár larvách odcházíme vstříc domovům.

V pondělí jsme zažili další odpanění a to v podobě hraní na pálení čarodejnic, konkrétně v Raspenavě. Akce to byla bohatá na zvláštní situace a zvláštní lidi. Zvláštní velmi mladá kapela, se kterou všichni počítali na začátek akce, prej "rozhodně nebude hrát první" a tak začínáme my. V 7 hodin řveme na malé čaroděje a čarodějky cosi o zlomených srdcích, slzách a úzkostných stavech. Do toho nám krátce sprchlo a celkově mi přijde, že se nám to moc nepovedlo. Po nás RAiN. Přijdou mi lepší než v pátek, začíná se tvořit menší hlouček houpajících se lidí a akce začíná nabírat "dospělou" atmosféru. A v tom nastoupí ona mladá kapela a unudí 70% lidí k smrti, přitom by se ta hudba na začátek akce celkem hodila.. samozdřejmě jsem rád za každou novou začínající kapelu, ale trochu soudnosti a respektu by neuškodilo... domů návrat asi ve 3 ráno .. a vlastně to byla docela dobrá akce plná známých..

Další výkend mnou pořádaná akce PARTY HARD v Libereckém baru AZYL.

Už v úterý mě majitel telefonicky upozorňuje, že hrajem hokej se Švédama, a že to tam lidi na akce choděj až potom a že do 10 tam nebude ani noha, že by mohl pustit hokej na plátně  a pak bychom začali. Doufám, že ví co říká a kývnu. Očekávám že AZYL žije a že do 3 do rána lidi vydrží. ... Nevydrží ale kapely, jedné z kapel se to vubec nelíbí a druhá potřebuje brzy odjet, nakonec vše podtrhne Tom když hlásí, že takhle dlouho zvuk nemůže zařídit a tak 2 kapely ruším. Načež mi zase píše Majitel, že jestli fakt kuli hokeji rušim 2 kapely. Jsem trochu zmaten..

V den akce přijíždíme cca v pul 9 do Azylu, zdravím se s Majitelem, ukazuje se jako v poho týpek, ukáže nám backstage s ledničkou píva. Švédi nám dávaj klepec, v sále sedí 2 lidi a v hospodě kromě nás asi 6. 

Stavíme PAčko a nikde ani noha .. citím průser a začínám mít docela nerva. Přijíždí druhá kapela F.A.King - fajn chlapíci, z násvštěvnosti si nic nedělají, pucují s námi lednici od Braníků a za nedlouho jdou stavět na podium. 

Asi v 11 hodin spouštějí svou Crossover/HC mašinérii a zásobují nás houpavým oldchoolovým hardcorem. Probíhá wall of death ve 4 lidech, celkem nás přihlíží asi 7.

Po F.A.King my, většina má trochu nakoupíno ale hraní si užíváme. Dýchá na nás undregroundová atmosféra - krása .. jen ty lidi.

Po akci přijíždím domů zničen asi ve 4 ráno ... vzdávám hold své drahé polovičce že to vydržela a usínám...