Cover

27.06.2009

Youtube Video prLmFbHQGuw

Vynořím se

17.06.2007

Vynořím se, abych se ptal? Uchopení kořisti je vnímáno potkávaným buřtem v okolí upraveného traktoristy, který si jako kreativní bod cinkání vytvaroval z nosu čepici. Moc mě neser, mám jich pět. Naproti škole stojí dva mrtvé domy. V jednom hnízdí seveřan, do čtvrtého zvu páva. Dám si páva ke kávě. Létají mi žebra skrz, abych se zeptal? Nechápání převleku můžu sjednat zájezdem, oči hledám možným příkladem a vzorem nechtění je lovit peníze. Z jednoho místa nosím peníze na druhé, přezdívám tomu nákup, aby mi jich nebylo líto. V létě se začnu topit, aby mi peníze říkali pravdu. Mám své. Během rozčílení trhám peníze, pak chvíli pláču. Kvůli těm věcem, kterým s chutí říkáme peníze, máme upadnout? Vynořím se, abych upadl? Kvůli penězím? Možná jen nechci, aby mě tu našli ty dvá chlapí. Chlap, který má peníze, je přítel. Ozbrojený magor našel bouchačku, a tak mám víc přátel. Kamarádím s tmou, čau zavřeno. Strkám si peníze do hlavy. Je naším utrpením nosit peníze u sebe. Máme je. Vracíme je za tu dobu, kdy jsme je neměli. Dost peněz. Pomeranče a ty dobrá jablka a ty naše peníze. Jsem tak chytrý, kolik mám peněz. Peníze jsou bezva. Předem sebírám popel z ničemy. Zvláštní situace jako tahle kuk denně bez nich. Daleko za dalekohledem hledám nádech, šílím bez nich. Peníze, peníze, peníze, peníze, peníze, peníze, peníze, peníze, peníze, peníze! Peníze! Potřebuju / chci peníze. Rozdíl mezi potřebuju a chci už neumím identifikovat, již peníze, peníze a chci peníze, protože potřebuju peníze. Všechny předchozí bankovky chci zpátky. Peníze hledám, kde se dá. Bez nich to nejsem já. Ostatní oslové platí větvemi, rozsah stříšky krájím lupou. Chlubím se nečistotou, patnáct legrací družstvo slaví rýpáním v mechu. Dělám tuhle paní v tomhle bytě. Přihlíží tohle dítě, nabízí tuhle částku. Není o čem. A co sis myslel? Jestli mě chceš nasrat, tak ukaž peníze. Čus! Chci, abys mě potřeboval tolik, kolik peněz potřebuju já. Sedmnáct set. Sedmnáct set padesát tři. 1753,- Kolik chceš? Kolik ti stačí? Stačilo by 1753,-? To by se možná mohlo udělat hned. Sedmnáct set. A tak dělám. Nesu si tuhle částku. Čelo mám červené. Tělo mi padá na koberec, tohle dítě to čekalo. Paní v bytě platí za to, že dělá. Pískám skrz peníze, jenž majíc jediný význam pochodují po vrcholu a prší dolů. Jmenuji se pan Peníze. Mlátí mě a říkají mi Peníze. Dostávám bolest kvůli jménu. Mé jméno je Peníze. Dokonalé peníze naříkají ve sklepě, jsem tam s nimi. Zatím je mám, ale když něco nesnáším, nejsou peníze jako peníze. Haló! Pane Peníze! Zapomněl jste si tu několik peněz. Oslava se týká majetku, lstivost peněz líže prs, aby peníze znamenali víc, než jen platidla. Pěkná holka má dost peněz, mé jméno je stále Peníze. Jsem Peníze. No a peníze jsou tam, kam je nutím čerpat zájem jablek a pomerančů. Navštěvuji peněžní ústavy, mávám jim a myslím na měnu. Všechny nás zabijou peníze. Pan Krvavé Ruce mě hostí na palouku. Nabízím mu peníze, ale je mi to k hovnu. Nese mi kus hovna, je to zlý pán. Haló! Pane Krvavé Ruce! Nechte mě! Leccos nechápu, bodám Ruce, Ruce mě dusí. Ukazuji mu čísla na papíře, ale ne. Prsty hrajou na housličky, mašle typu ploutve o nás máte většinu peněz o starost štípat kravinu na vydařeném koleni povinného jména, nabouchané výsledky chcem. Utahuji čísla, místa, o která se někdo postaral. Král tepla. Jsem pan Peníze. Když bliju, každý se chodí dívat. A než se udusím, rozebírám Krvavé Ruce. Tisknu se k obětem, mazlíčkujeme se. Co jsou? Praská mi krček, vyskakují peníze. Skáču po penězích, lapám ty větší a drzost Krvavých Rukou hraničí se zájmem o konkrétní sumu. Stačilo by 1753,-? To by se možná mohlo udělat hned. Sedmnáct set. Nic není moc. Jsem tu, abych řízl, platil a požehnal. Žádný. Odečtu si krámek, vhodný příměr hledám v mořských plodech. Klaním se Krvavým Rukám, znamená to, že jsem bez peněz. A jestli jsem opravdu král tepla, proč mám tak málo těch peněz, které musím mít? Pojďte blíž pane Krvavé Ruce, už je tu učitel. Učí nás o penězích, to bych musel ňáký mít. Dobrý den paní Rašple, cožpak si prskavka nezamluvila robotovo kalhoty? Cožpak jsou peníze jen nepatrný fragment, kterým se všichni staneme, pakliže je pro nás lhostejné krást? Vysvětli, co znamená krást. Vemeš si mé peníze a půjdeš rychle pryč? Tohle? Či jsem oloupen, opomněl-li jsem bankovky v otevřeném trezoru? Střílím do trezoru pistolí a nelituji nejmenších dětí. Možná to udělám hned, kvůli sedmnácti kilům. Ušaté peřiny ničí vztah peněz a nároků na oko, dej mi bordel. Volám kouř. Kouři! Je tu. Kouří mu obličej, mastím ho pěnou a chci si něco půjčit. Samozřejmě peníze. Potrat korun léčím neustálými půjčkami, kvůli dluhům bývám třískán. Potom tomu říkám krvavé peníze. Pan Krvavé Ruce o tom ví víc. A já pan Peníze bývám drcen Krvavýma Rukama, protože dlužím víc, než umím vrátit. Chtěl jsem mít hodně a teď nemám nic za cenu pokusu. Hrozně špatný boty po mně chodí. Tak se peníze točí kolem světa, aby lidé vypláceli hafa. Lidé mi platí, že se nechám šlapat a krájet. Lidé jsou ochotni platit za cokoliv, co se jim líbí. A lidem se dnes líbí i některé ne tak úplně normální podkovy, čili se sám sobě vysmívám, jelikož mi nepatří jediný poklad.

více příběhů: capovo.blog.cz

Když by jedl peníze

17.06.2007

Když by jedl peníze a byl si od začátku vědom, jak nepoučitelně působí jeho osoba mezi kandidáty na mrtvolu, zřejmě by dnes nebyl úzce spjatý se zánikem načepířené maškarády a rád by pochopil, proč určitá míra slepectví patří i do kanálu, to by tu ale nesměl být takový nažloutlý smrad a já bych popravdě taky asi neměl tolik láteřit, škoda že jsme si té vzájemné podoby nevšimli dřív, to by nám hned z části posvítilo na vysněnou řepu a paty by se časem polekaly, jenže dejme tomu, že bych nikdy neřekl, že zaječí chuť se leckde jen opráší a než uchvostne se marináda buněk, bambule pozdrav čísla dobré číslíčko, potom že diskutabilní machna není měřitelná prstem masožravce, bylo jich při nejmenším nasranější ze dvou zlých, macatá placka zouč pařák o koryto v koridoru namaštěné lebky netvora z plakáčkovi nohavice, na to právo ježek běžel v leže a chudinka krasavice blila jako ďábel po exkurzi ordinace, hlavně že nás nedohnal někdo, kým už dávno nechceme být a nezkoušel nám prohlížet rozkrok, ještě krok a roztok na bok, dítě otrok jenom na skok, zítří hubil plody pro porody, podkova si vymodlila masáž ze které vyskočil pesník a nuskal fakačku objemem modelu, po vypnutí košile nalakoval spánek a koukal na zem, čutoru naplnil chloupkem a chlápek dělal že vyzvídá, ve skutečnosti soukromě kvílel, jakmile jeden z hošanů označil omyl za náhodu a proto vyznělo vzkříšení jako domestikace infikovaného gurmána, porostlého nejednou trhlinou a bez povšimnutí se hlásícího k úbytku ovzduší nad pozemkem vlkodlaka, který o samotě popisoval, jak stádo favoritů neuspělo u nejtlustšího huliče s náčrtkem sebekremace, ve stejné době přišla místnost o zdi, z tunelu se připomněl hadroušek a vědět o sobě dal také ksichťák a to sice méně oblíbeným kopem do oblasti pokolení, což rozpálilo krev nejen bubeníkům, ale i sejra seběhl z chlebu, aby tenkrát nešel šroub držet hubu, aby i rohatá koule svedla okorat máslici pro konto extravagantního puberťáka a čitelné sady nesahali na sbírku očí, ke které se přivázal inhalátor a volal ničí jména, volal a hustil odraz kudly až ho to definitivně prostřelilo, kretén se pak chválil a dřel si líce v dojmu třech barev, to kupodivu nesměl přijmout zvětšenec, jinak by stěnolezec nepřipustil odlet mléka z pavučiny do nosohltanu a tak se z hnisu stal kvítek, verdikt se pořezal a toho kluka si pane neberte, tenhle je víc v tom stroji oblečený, lecjak ví nápomocen murmurem sychravého nátlaku na poldův topol, proto špačkaté spárovky jiskřily blahem, proto fištrón nebyl na seznamu a proto taky amatér nevěřil prostoru, četba hole znamenala pokušení laskavosti, z čehož rebel vycítil podraz a pro jistotu kloval věž, po ukončení hrané akreditace mířil čepec do podkroví a kdo se nehněval, neměl po sezóně hluboký lék, nesmělo se domů, leda klečet na laně a doufat, že se jednou karta obrátí a kapka z úst bude klasifikována ostřeji než jídelna domorodců, seřadit tragické lži podle následků a upustit si z břicha trochu páry, nebo se také může stát, že bych nebyl tak podbízivý a ty kosti bych zkrátka nerozkousal, ne a ještě je pravda, že tenhle výlet do mozku byl poslední, prý se velmi zbytečně ozýváte, navíc kdo by sloužil lidem, když každý ví co kam patří a jak se dá rozkopnout ten jedovatý spáč, kvůli jehož narozeninám se v kasínu oběsil slon, ale kdo z nás nechlácholil malér na pasece, kdo bezdůvodně neutekl z objetí pošuka a komu nevaříte kvůli hysterii, jen aby vám nesrostly zuby, ani ta exemplární zlost a kdovíjaké banality chystáte na seniorovo sympozium. Naposled vás obdivuji, příště se ujistěte o nevšednosti prstíku dříve, než si nastrouháte obličej do vázy, abychom předešli těm potupným vyptávačkám na téma století, aniž by jsme byly upozorněni na nadcházející kastraci obezřetného maloobchodníka, který kvůli poslednímu tanečku seskočil z koně ale pozor, už se rozednívá, tak hurá do práce. Morálně zvrhlý ignorant nabádal soudce k diskrétnosti a občas nevěděl proč. Samostatnost brýlí léta dumá, puma hubená jak koza. Jestli si plamen lízne kabinetu masařky, byť by i očíčkem slintal po hezkém muži, stejně mu klášter namlátí a já už dneska nic balit nebudu. Možná ses zajímal o kořen, jen si měl víc dbát na neúnosnost olejovi kružnice. Víš, on byl marťan. On byl větrán máslíčkem prasklého jevu a hopsal s housaty, s úsměvem ukazoval na těhotné a huhlal něco v tom smyslu, že mají v břiše člověka. Víkendy pod vodou ho nemrdaly. Magie opakovaně selhala a kauzy mortality ohmatávaly bachor větrného stvoření, k ubezpečení dovedl mluvku kladívkář, ale to by šlapák nesměl muset klonit zápraží podzimních kašiček. Pár let to trvalo, ale aspoň máme jistotu - ta díra v obličeji je skutečně pusa. Člověk kdo ví, prase snů šňup malý žalud u rypáčku mocné kalamity pro sladké zadečky klonovaných dvojčat. V rámci breku dostal synek druhou o zeď a chcípl. Taťka se pak marně styděl. Tak to někdy prostě je a ani vybití vzteku do slepice nám kluka nevrátí. Co se známe jsem tě ještě nezahlíd takhle vyvádět. Pořád ten dutý krk, že? Hehe to má ale někdo smůlu. Počkej, až si někdy típneš cigárko do oka, to teprve budeš mít důvod skřehotat! Co jsem cítil není priorita, od konce kráčí o to, čím bych eventuelně prskal na koloběh závisti. Krákorání sýpavého záhonu ochořel duševně přezrálý pašák náznakem depilované chůvy, trny lízal při povyražení a na aplikaci narkotik odpověděl útěkem. Podle rozpisu si sedl na semafor a hrál na harmoniku. V práci jsem ho nezastihl, v lese jsem byl úspěšnější, ale tam taky nebyl. Domov mu byl cizí, venek smrděl a ani ve státě se mu nelíbilo. Drazí psi se třásli na účet básníkovy terapeutky, na což hledaný pořadatel reagoval odkopnutím kočárku. Porcovaný špión jistil skořápku za přispění štiplavého dechu a opět to byl hlavní pořadatel, kdo uškubl zábradlí, aby se miminko svezlo. Pak se noviny na čas odmlčely, i záchranáři zapejkali, ale nebyl by to člověk, aby neztrapnil svět. ,,To je blbec, co?" říkali si lidé na nástupištích. A měli pravdu!

více příběhů: capovo.blog.cz