Ahoj lidi!

Tak první koncert za námi! Prahu jsme sice nakonec nedobyli, ale i tak jsme zase okusili z nového koláče, což nám určitě přineslo několik nových zážitků a zkušeností. Mno a protože vás, Kladeňáků, moc nedorazilo (Vlastně nikdo. Ono komu by se tam do té pitomé Prahy chtělo, zvlášť když jde o všední den, že... :) ), tak je načase vás obšťastnit krátkým (?) reportem, abyste o nic nepřišli ;).

Pro mě hudební den začal už v poledne, kdy za mnou přijel Máca na Dejvickou, odkud jsme zamířili do centra pro novou kytaru. Máca se ukázal jako brilantní znalec pražských hudebnin, a tak jsme za necelou hodinku už mířili zpět vstříc Dejvické s jedním novým pádlem na zádech. Dali jsme nějaké to pivko v tamnějším baru a pak před půl čtvrtou nasedli do busu. Máca však zapomněl pustit uzdu svému močovému měchýři, a tak chudák celou cestu úpěl až k Lidicím, kde už to nemohl vydržet a rozhodl se dojít domů do Buštěhradu pěšky. Výsledkem této trable byl náš pozdní příjezd na sraz se zbytkem kapely v Třebusicích. Tímto děkujeme Mácově ženě, která nás ochotně odvezla, aniž by jakkoli protestovala. Tedy alespoň přede mnou. Nevím, co se dělo u Výborných doma :D.

Sraz jsme původně měli domluvený na pátou hodinu, poněvadž v šest jsme už měli být v Praze na Vysočanech. Samozřejmě se před půl šestou nevyjelo ani omylem. Díky bohu, že nás vezl náš nový bedňák Jirka Miláček, který nás všechny čtyři spolu s celými bicími a jedním aparátem naložil do svého kombíka, a my jsme tak mohli vyrazit v jednom kuse, a to skoro doslova, jelikož to auto bylo vážně narvané až po strop. Každopádně bez Jirky bychom na místo dojeli jen stěží. On byl totiž jediný, kdo se obtěžoval zjistit si, kudy se do toho klubu vůbec jede. Prostě typické Všechno Špatně v plné parádě :).

Na místo jsme nakonec dorazili jen s cca dvacetiminutovou sekerou, což bylo více než přijatelné, zvlášť když jsme jako první kapela začali hrát až po tři čtvrtě na osm. Klubík byl celkem pěkně vybaven. Nabízel hodně prostoru jak dole u pódia, tak o patro výš u hlavního baru. Zvukař byl značný pohodář a hlavně věděl, co dělal, takže jsme nazvučili a čekali na publikum. Nakonec dorazilo celých čtrnáct platících. Inu, co byste čekali o všední den. Výsledek toho byl poloprázdný, avšak i tak slušně řvoucí dav, který nás dostal celkem do pohody, a my si tak poměrně pěkně zahráli. Burák měl rozkecáno víc než obvykle, a tak se mu dařilo lidi docela dobře bavit. Tenhle fakt já osobně považuju za největší pozitivum na našem výstupu. Hráli jsme, myslím si, dobře, ale Burák tomu dával korunu. A tak to má být.

Po koncíku jsme se vesele pustili do konzumace piva a dalších hrdlu prospěšných nápojů, což nakonec vyústilo v to, že se kluci trochu cákli a začali rozjíždět řádný kladenský kotel ve třech ;). Já jsem to radši zakempil u pohledné uvaděčky na schodech před sálem, kde jsem se měl také celkem pohodově :).

Někdy kolem půlnoci dohrála poslední, v pořadí třetí kapela, a my tak konečně mohli sklidit svoje saky paky a vyrazit zpět domů. Chudákovi bedňákovi Jirkovi už z té alternativní muziky zbylých kapel nějak hučelo v hlavě, takže byl z nás asi jediný doopravdy rád, že už vážně balíme a frčíme zpět na Kladno.

Máme tedy za sebou další vystoupení v Praze, které jsme si i přes nižší návštěvnost, než na jakou jsme zvyklí na Kladensku, celkem pěkně užili. Děkujeme tímto kapele Theodor Franklin za pozvání, za které jsme určitě vděčni, a samozřejmě za dva půjčené aparáty. Stejně tak děkujeme Jirkovi Miláčkovi za perfektní logistický servis, který by každá kapela jedině pohledala.

Mějte se, snad brzy na koncíku ;).

- za VŠ Jirka      

PS: Fotky z akce najdete na našem profilu na FB.