Zbráňa 44 let / Vsetín

Po drobných stresech s dochvilností členů kapely jsme v sobotu v podvečer vyjeli směr Hulín. Zlín díky Barumce(rally) totálně ucpaný. 10km jsme jeli 45minut. Ale, jak už to bývá na festivalech, drobný časový skluz, takže jsme koncert nezmeškali. Poslechli jsme kapely které hrály před náma, začal se klepat zimou jak prase, neboť léto už je dávno to tam, nacpal do sebe několik teplých čajů a po 20hod se šlo se na to. Pod světly na podiu jsem konečně rozmrzl a výborně jsem si hraní užil. Lidé byli tančící a výborní. Jen co jsme dohráli, páni hudebníci se vrhli na stánky z pivem a jali se vyzkoušet zbylé odrůdy piva v nabídce, které před koncertem nestihli. O půl jedenácté se mi je podařilo dostat do vozu a pádili jsme domů. Až na tu strašnou kosu, pohoda nejvíc.

V 9 ráno jsem se probral po náročném zvukařském večeru. Dal si spruchu, dal si toust s nugetou, dal si kafe, dal si věci do auta a zase mazal do své rodné vísky do zkušebny trochu se rozehrát před nedělním koncíkem. Vše jak má být, nikdo neměl větší zpoždění než půl hodiny, coz je nezvyklé, jen bubeník se třepal po dvoudenním chlastání jak želatina na ovocné buchtě. Na místo jsme dorazili, světe div se, taky s předstihem, nazvučili a spustili lavinu našich pecek. Po druhém songu bylo jasné, že ve tři odpoledne, kromě dvou guláškuchařů značně zmožených chlastem, nikoho dalšího neroztančíme, ale i tak jsme si to užili. Díky Hance, že jsem si zase jednou zahráli doma.

Tak jsem si čichnul ke koncertování z druhé strany. S mým kámošem, který se nabídl jako beďnák, jsme v podvečer vyrazili zvučit koncert jedné kapelky, která měla zahrát v rámci svatební hostiny. Hodinu jsme se motali v kabelech a po zapojení k našemu údivu všechno jelo jak má. Kapelka hrála dobře, lidi se bavili, jen mě to nějak po hodině civění na peakmetr přestávalo bavit. Tak jsme usoudili, že zvukařina je pěkná nuda. Sedě't na třídenním fesťáku celé dny a vpodstatě se nic neděje musí být totální vopruz. Kolega beďnák šel tedy vočumovat přítomné slečny a já dál kouřil jednu za druhou a cpal se dortem. Před půlnocí mi bed´ňák zmizel s nějakou ulovenou slečnou, takže jsem natahal tu tunu krámů do auta, vytahal ji ve zkušebně a směle vyrazil na hodinovou cestu k domovu. Zadarmo jsem to samo sebou nedělal, z toho už jsem vyrostl, ale i tak půjčení toho, co nemám, cigára, benzín a telefony se z toho tak tak zaplatily, takže když jsem kolem druhé usínal, říkal jsem si: stojí ti to kurva vůbec za to? Asi jo, i kdyby odpověď byla záporná, stejně se nechám příště zase někým překecat, se znám ne.