Jsme mladá kapela hrající dohromady už vlastně několik let - první koncert v pravěké sestavě proběhl v roce 2004.
Jako regulérní kapela jsme se ale představili až v dubnu 2008.
V současně sestavě hrajeme od května 2009.
V lednu 2010 jsme natočili naše první EP "V zrcadlovém saku"
Náš styl je prostě ROCK/ROCK´N´ROLL, trochu funk rock, hodně hard rock a občas i ten punk rock
Hrajeme po pražských klubech (hlavně Chapeau Rouge, Matrix, XT3, Exit Chmelnice,...), občas se podíváme i mimo Prahu ( Písek, Liberec, Kladno, Benešov ) a do budoucna vyletíme ještě dál ( Příbram, Ústí,
Uh.Hradiště, Pardubice.... )...a do toho zkoušíme v naší malé zkušebně :)
Jan "Kurt" Voborský (kytara, zpěv) , www.bandzone.cz/fan/brhonza
René "Zlej Hardrockovej Basák" Souček (baskytara, vokály), http://bandzone.cz/fan/rendlikk
Pepa "Bobr" Münzberger (kytara) http://bandzone.cz/fan/bobrganja
Vašek "Vácha" Chaloupecký (bicí a toasty) www.bandzone.cz/fan/brvach
+ manažer/kamarád/hlavní "kotelník" pod pódiem
Marek Zefv Dočekal (kontakt: 605 527 368 nebo docekal.marek@gmail.com) , www.bandzone.cz/fan/zefv
VŠECHNY FOTKY Z KONCERTŮ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH : www.blackroses.rajce.net
- Čekání na východ slunce
- Moderní doba
- Okovy
- Sen
- Známá neznámá
- Alej
- Smysl
- Příběh
- Uprostřed ticha
- Docela dobrá
- Extáze
- Za Obzory
- S pistolí v ruce
Tam, kde přízraky ustupují
Tam, kde procitá den
Sedíš a díváš se do dálky
Jak plní se ztracený sen
Čekání na východ slunce
Čekání na východ slunce
A když se zář objeví nad stromy
Vystavíš tvář paprskům poznání
Čekáš, co stane se nad ránem
Zda-li pak učiníš pokání
Čekání na východ slunce
Čekání na východ slunce
Mlha, co halá orosené kopce po ránu
Ta mlha, co zahaluje nás
Pod tíhou vycházejícího slunce ustoupí
A ty poznáš to, co poznat máš
Stojíme na kopci, zbaveni toho, co oslepilo nás
Hledíme na sebe, jak uplynul čas
Stále ještě v rozpacích, zda stálo to zato
Poznati pravdu - to nebeské zlato
Čekání na východ slunce
Čekání na východ slunce
Čekání na východ slunce,
Co nikdy nevyjde.
Tohle je moderní doba,
žijem v ní už asi oba
Jen se mi trochu zdá,
že jsme si čím víc dál.
Betonové panely
už staly se naším dením chlebem
Místo abychom se hnuli
raději popojedem
Vzdálenosti už teď nejsou
vůbec žádný problém
přesto se mi ztrácíš
tam někde za monitorem
pořád se jen míjíme
přes průhlednou zeď
přestože nám říkají
odvaž se a leť!
Toulat se do zemí a měst,
kam nás myšlenky dovedou.
Neznat cíl ani směr,
Žít jen svou svobodou.
Byly doby kdy jsme byli uvězněni,
v okovech na konci světa.
Všude byla mlha a samota nás
ze vnitř ubíjela.
Přišel ale ten,
kdo nás ze zajetí vyprostil.
Dal nám pravou svobodu
a nekonečný život.
Do mý hlavy mi vlítnul
Motýl všech barev
Já znovu jsem usnul
A propadl se do sebe
V mým osobním světě
Je všechno tak krásný
Věci jdou podle plánů
Obraz je jasný..
Nic tu nikdy nebolí
Radostí jsem naplněn
Fakt se mi to líbí
I když je to jenom sen
Jsi tam taky ty
Chováš se tak jak chci já
Mám moc nad vším okolo
Až mi to někdy splývá..
Snad jednou přijde den
Kdy mě můj vlastní sen,
Pohltí…
A já stanu se jen snílkem,
Co někde uvnitř sní…
Je to tak krásně naivní
Výplod mý hlavy
Soukromý východ pryč
Ze světa bez zábavy
A až jeden den
Otevřu svý oči
Pak nebude cesty ven
A ani dovnitř
Ref
Můj život je jen sen
Co čeká někde v dáli
Nikdy se mi nesplní
A jenom tam září
Svět se mi točí,
barvami oplývá.
Vlastně ani nevím,
co tu dělám.
Nevím co chci,
a jenom se tak dívám.
Jak kamenná socha,
uprostřed vesmíru...
Putovat k sluneční záři,
vstříc novým měsícům a představám,
objevit smysl všeho,
a pak zase zpátky...
Radost už vyhrála nad všemi mými smysly,
Rozum se odebral o trochu dál,
Prameny vod dávno už vyschly,
Já však ale stále žízeň mám...
Ref. Dva stíny jdou alejí
Cestami věčných stromů
Jak daleko se dostanou
Než skončí čas
Kam pak asi jdou
Každý do jiného kraje
Nikdy se nepotkaj
Přesto jdou vedle sebe
Vidí jen svůj cíl
daleko v sluneční záři
Jejich život je poselství
Nových časů
V tomhle světě nedojdou
Jejich cíl je na tom místě
Kde zrovna nejsou
A nebudou
Oni jsou nic
A taky vlastně všechno
Vyber si jednoho z nich
A staň se jím
Nakonec však budou
Na tom jejich vytouženém místě
Když oba zahynou
Pod tíhou podzimního listí
První skončí
V nekonečném ohni
Ten druhý ale dojde výš
Do věčných nebes bílých
Kde se rozplyne štěstím
A on pochopí, že to mělo smysl
Když nade mnou obloha se stmívá
Tak už to pokaždý bývá
Já zjistil jsem zase jen
Že promarnil jsem už další den
Jakej to má vlastně smysl
Ten celej svět kolem mě
Když všechen život uplyne
Zatímco člověk se párkrát nadechne
Ref: Řekni mi smysl ... mýho života 4x
Po padesátý zase zjišťuju
Že jsem dnes neudělal nic
Proč tady vlastně vůbec žiju
Na týhle planetě, kde neděje se nic...
Ref.
Tak snad až zejtra pohnu světem
Zejtra se něco bude dít
Konečně změnim svůj život
A nebo zas... se půjdu opít
Ref.
Rozpálený vítr mi ovíval vlasy
A já šel proti proudu
K samotnému pramenu nebeské krásy
K místům kde slunce vychází
Nade mnou zářila hvězda
Ukazovala mi cestu
A já se probudil ze sna
Ale šel jsem pořád dál
Je to příběh s prozrazeným koncem
Přesto je ho těžké dočíst
Hlavní hrdina vítězí nad zlem
Jenže já se ptám : „ A co já?"
Podivné postavy přicházejí
Chtějí slyšet moje rozhodnutí
Přestože už dávno ví
Že jsem na straně, která zvítězí
Současnost je jasná a budoucnost zřejmá
Co se tak ještě může
stát
Konečná stanice je
stejná
Na teď i na pořád
Znám jednu skrytou
zemi
Za hranicemi tvýho
nekonečna
Tam sme my všichni,
Naše cesta je společná
Balancujem na ledový kře
Uprostřed horký lávy
Noc je pro nás dnem
A vidinou soukromý slávy
Jsme malý kapky rozpuštěný
Ve velkým moři
Jako živý pozůstatky toho
Co zbylo po bouři
V ulicích raního města
Nacházíme chvíle neskutečna
Cesta je náš cíl
A tak je nekonečná
Jsme na jedný vlně
Uprostřed ticha na pustym vostrově
Koukáme do sebe
Obraz je prázdnej a rozvostřenej
Tak jako my ve vlastních očích
Naše sny jsou schovaný
Na dně sklenky vína
Mraky plujou po obloze
A my plujeme s nima
Vlastně ani nevíme kam
Ale to nás nezajímá
Před náma je život
A za náma špína
Co by zbylo z hudby, kdybychom vyrvali inspiraci
Byla by to jenom prázdná schránka
O čem by byly texty, kdybychom nikdy nic nezažili
O nesplněný touze něco zažít,aspoň na malou chvíli
Jeden skok z rozjetýho vlaku
Život ve vteřině utíká
Podivný pán v zrcadlovém saku
Jen běží, naříká...
Hlasy přes sklo neprojdou
Když se rozletí
Ztracený vzpomínky opět povstanou
Než je vyhodíš do smetí
Bylo to docela dobrý
Skoro jako dřív
Kdy ještě nebe bylo modrý
And now it´s time to leave
Půjdem se všichni navzájem udat
Když poslední zvon odzvoní
O smyslu toho se budem jenom hádat
Bude to docela dobrý a poslední
Docela dobrý, ale vlastně na nic
S pocitem marný budoucnosti
„Chci zabít" , stačí říct
Po slavným věku zbydou jenom kosti
Už nezbylo tu vůbec nic
Tak pijem krev a jíme vlastní maso
Sníme o zbytcích z popelnic
O časech kdy ještě stálo to za to
Nikdy nedostanu, co právě chci
Jsem jenom otrokem svejch nápadů
Co vzlítnou,zazáří a dál už nic víc
Utopí se v moři ztracenejch pokladů
Myslim, že přemejšlim a pak zjistim,že ne
Jsem na špatným konci vlastního vesmíru
Dívám se do zrcadla a zjišťuju, že
Jsem to já, ale na druhý straně....
REF : Nevím co bylo a nevim co bude
Je to jen extáze odnikaď všude
Zasek jsem se v přítomným čase
Vyběh jsem ven a teď chci zpátky zase
Vyměnil jsem si roli se svým stínem
A doufám, že nezapadne slunce
Vrátíme se anebo tu zahynem
V mezeře mezi myšlenkama, někde v půlce
Strašně bych chtěl vydat se zpátky
I když dobře vim, že si to rozmyslim
Situace vynáší mě mezi mraky
Třeba tam zůstanu, nebo taky odletim
Jsem ovce ve stádě a nechci pryč
Žiju si dobře, nemůžu se mít líp
Když se ale zamyslim,jak to funguje.
Tak zjistim, že nevim, co to život je.
Pojď dál, překonej obzory
Cesty jsou tu jen pro tebe
Dostaneš se jinam lidem navzdory
Z pekla spadneš do nebe
Zapomeň na vše, v co věříš
Je to prázdné a pomíjivé
Válka je v tobě, hledej skrýš
Dřív než tě rozum popadne
Čekáme na budoucnost
A ona nepřichází
Vystaveni v zlost
Dočasně nazí
Pořád a dokola
Urychlujem čas
Než to skončí,
Další je tu zas.
Hořká pachuť po souboji zůstává
A pravda je vymyšlená
Nebo se za obzory skrývá a nic neříká
Sama sobě zvláštní a nevyřčená
Je to místo, kam nikdo nevidí
Kde věci neexistují a přtom jsou
Když tě hledání osloví
Poslouchej a proleť oblohou
Nevidíš zpátky, nevidíš nikam
Cesty tu nikde nekončí
Tak poruč větru, poruč horám
Ale sám si prohrál, to každý ví
Světla reflektorů křižujou neprostupnou tmu
V dálce kytary houkaj
Zelený autobus, zvuky silnice, rokenrol
Točí se v hlavě a doutnaj
Nástup,výstup vteřinou
Oči se navzájem pozorujou
Hodina slávy,extáze a kouř
Vzdáleně příbuzný si jsou
Pomyslná realita se zase ve mně vzmítá, je už taková
Dává mi pocit absolutní moci, když ráno odchází
Volání divočiny, s pistolí v ruce
Melodie jak zvon
Dvoje životy, dvoje duše
Nabíraj zvláštní tón
Zničený a zase spletený provazy
už nikdy nesvážou nás
Možná se zase narodíme, umřem
Než skončí náš čas
Mezihra : Odejít někam mimo nás
Zapomenout místo i čas
Uhořet v ohni, ohněm se stát
V polích jako vítr vát
Lenčaaa
17 let / Příbram
fanynka x.ANDY.x
18 let / Příbram
Andul
17 let / Tursko
fanynka žouži:D
17 let / RS - riť sveta alebo Rimavská Sobota :D
fanoušek Hugo Fousek
16 let / Praha
fanynka Mařenka
15 let / České Budějovice
Janushenka
16 let / KO
lion68
opava
Kaci Chavtalova
16 let / Příbram
fanoušek Patrik Šťovíček
15 let / Praha 9
