Lidé usilují o majetek; ne proto, že by byli všichni nutně nějací  hamyžní, ale pro to, že majetek chrání člověka v kritických situacích.

Ten první svět žije v podstatě z velkých majetků, které se zhodnocují stále rychleji.

Druhý svět..to jsou lidé, kteří se živí svojí prací a ti žijí se mzdy nebo platů, které  posledních dvacet až třicet let stagnují. 

No a třetí svět...ten má tu smůlu, že na něho nechtějí přispívat ani ti první ze svých majetků, ani ti druzí zvých stagnujících příjmů.

Globalizace možňuje velkým nadnárodním firmám, aby platili na sociální stát stále méně. Dokonce aby byli v roli někoho, o které o ten stát pečuje, aby dostávali peníze od daňových poplatníků jenom proto, aby zůstali na daném území ještě pár sezón.

Lidé, kteří jsou hodně bohatí, mají spustu způsobů jak optimalizovat své daně. Takže tady zbývá poslední kategorie. Tím posledním sponzorem jsou STŘEDNÍ VRSTVY                                                                       

                                                            ............................

"Ten kdo má práci, nepotřebuje sociální dávky a ten kdo nemá práci, si žádné sociální dávky nezaslouží."

= V zásadě se tady snaží přenést stát vinu na ty, kteří se někdy vlastním zaviněním, ale velice časno ne vlastní vinou ocitli v nějaké špatné sociální situaci.

Přenášení viny na oběti sociálních rizik je velice běžná činnost......

"Jde o to aby ti kteří zaplatí, měli pocit že platí ze své vlastní viny."

          ............................... Working powerty - Pracující Bída ..................................

V zásadě existují dvě strategie jak pacifikovat střední vrstvy...

Jednak se jim namlouvá, že jejich potíže pramení z toho, že musejí doplácet na ty, kdo jsou pod nimy. Ono se jim neprozradí, že na ně musejí doplácet stále více pro to, že přestávají doplácet ti, kteří jsou nad nimi. To je ta jedna finta!

A ta druhá spočívá v tom, že jednotlivé části středních vrstev se rozeštvávají proti sobě. Zaměstnanci veřejného sektoru proti zaměstnancům soukromého sektoru, mladí proti starým, zdraví proti nemocným..... Tím se dá vytvoří takový vnitřní třídní boj uvnitř střední třídy, který perfektně vyhovuje těm, kteří jsou nad nimy.

To znamená, že když oni dostanou málo peněz, nemohou z toho ještě platit daně anebo sociální pojistné, ale přitom potřebují od státu, aby jim dorovnal alespoň ten příjem do nějakého životnío minima nebo po tu hranici bídy.....

Prof.Phdr. Jan Keller, Csc.