V podzemí
Bunkr Parukářka je opravdu prazvláštní místo. Klub jako takovej je celkem standartní undegroundoví doupě, s tím rozdílem, že sestupujete snad 20 metrů po schodech pod zem. Ale pokud se dostanete dál, přijdete do "Nuclear musea". Desítky figurýn navlíknutých v různých "atombordelech" a dobových uniformách a momentky za skly třeba z chemické očisty nebo polní nemocnice, to celé doplněné o další propriety z totalitních dob. Ideální místo pro jakýkoliv béčkový horor. Už takhle to na mě působilo šíleně a opravdu bych si nepřál, aby mě tam někdy někdo samotného zamknul. První se na pódiu usadili chomutovští Kiss The Sun. Parta mladých kluků, hrající klasický metalcore, obohacený o klávesy. Tahle hudba není můj šálek čaje, takže se musím přiznat, že jsem je ani moc neregistroval. Celkem mě zaujal projev zpěváka a pár pasáží jak vystřižených z Cradle Of Filth. A měl bych i jednu výtku. V časovým presu se snažit pět lidí přesvědčit o circlepitu bylo celkem zbytečný. Liberecké Underground Theatre jsem už jednou viděl a nijak zvlášť mě nezaujali. Ale včera to bylo jiný kafe. Dvoje bicí jsou sice ozvláštnění, ale to není to jediný, co dělá tuhle kapelu zajímavou. Dva výrazově podobné, ale přitom rozdílné zpěvy, kytarové plochy, výrazná basa. Celý set jsem si doslova užil. Nám se hrálo skvěle, Yarrdesh udělal super zvuk a až na jeden technickej problém na konci setu jsme si to parádně užili. Po nás se bohužel celá akce dostala do šílenýho časovýho presu, takže moji oblíbení Drom hodně zkracovali. I tak znova dokázali, že patří mezi "neurosisdníma" kapelama u nás k naprostý špičce. No a jelikož se muselo ráno do práce a cesta domu byla ještě dlouhá, museli jsme oželit Mara Jade. Což mě mrzí, protože jsem se na ně těšil a na živo jsem ještě neměl tu čest. Snad někdy příště.
