Rozhovor s pořadatelem  redaktorem časopisu Rudá Vatra.

<RV> Dobrý den
<P> Tož!
<RV> Naši čtenáři by jistě chtěli vědět, jak jste byl s letošním ročníkem IMoKC spokojen?
<P>Tož zprva bych chtěl pozdravit všeci lidi, kteří sa dostavili na IMoKC, páč jen kuli nim ta akce byla tak hutná jako byla. Já su nadmíru spokojený, kapely hráli jako o život, a až na menší škraloupek se zpožděním to byla profesionálně zorganizovaná a zvládnutá akce. Tož tak.
<RV>Výborně, to je skvělé. Jak probíhal večer?
<P>Tož, páni zvukaři sa dostavili kolem tej pátek do klubu, dá sa říct že skoro stejně jako jsme přijeli my s Pa.Co.  Pomalu se stavěly bicí a kytarové a basové aparáty. Následovala zvukovka. To už bylo na Letišti pěkných pár lidí. Když začala hrát první kapela, Mind Fiction, bylo na place už pěkně nirváno...Eh, chcu říct narváno. Mind Fiction zahráli svou vlastní tvorbu a k tomu pár pecek od Nirvany, například D7 nebo Marigold. Po Mind Fiction měli hrát příbramští řezníci Invitation, ale bubeník a zpěvák měli problém s dopravou. Tož sme sa rozhodli, že zahrajem na tu půlhodinku s Amnesií, přeci by tam nebylo půl hodiny ticho jak v hrobě, je tak? Tož sme čapli Kubu Čecha u baru, vrazili mu basovku do rukou, a šlo se hrát. Tomu řikám punk, což? Zahráli jsme songy z demáče, nás to bavilo, lidi nenudilo, tož spokojenost na obou stranách. Pak dorazili konečně kluci z Invitation, a rozjeli svůj "grův". Jako vždy skvělé, je tak? Mezitím dorazili páni z No Jam Pearl Jam Tribute Band. Tož nebudu Vám lhát, byla znát trochu nervozita způsobená mírným zpožděním, ale sotva se Pearl jam revival dostal na podium, vše bylo rázem pryč a plán byl, jak řikajó amíci, "on track". Hráli se pecky jako Jeremy, Even Flow a tak dál, lidi si to užívali, a to je hlavní. Když končil Pearl Jam revival, ručička na hodinách ukazovala kolem půl dvanácté. Trošku jsme se báli, že na Pa.Co. už nikdo nebude střízliv a na place, ale naše obavy byli zbytečné, lidi byli natěšení na Nirvanu, a to, co potom následovalo, jsme nikdo z kapely nečekal. Naprosto ohromná a skvělá atmosféra, lidi vydrželi až dokonce, a patřičně dali najevo, že se na nás těšili celý večer. Zahráli jsme popořadě celé Incesticide, vyzdvihl bych opravdu těžké kousky jako Aero Zeppelin, Hairspray Queen a Downer ( tu tu ta tu tu ta ta ta). Podle názorů lidí a kolegů muzikantů to bylo zahrané velmi dobře, což potěší, je tak? Když jsme se blížili ke konci, pařbychtiví posluchači skočili na podium a pařili mezi kapelou, zpívali do mikrofonu a učinili letošní IMoKC takřka legendární , která, co se týče malých klubových akcí, nemá na rakovnicku konkurenci. To dokazuje neskutečných 146! platících. Tudíž, na závěr, by jsme chtěli poděkovat všem lidem, kteří nám pomáhali s organizací akce, lidem kteří seděli u kasy, u triček, chceme poděkovat zvukařům z ATW service, všem kapelám co zahráli za skvělý výkon, a především Vám, lidem, kteří chodí na akce v Rakovníku, splňují nám naše malé sny a vytváří naprosto parádní atmosféru pod podiem. Děkujeme!
<RV>To je skvělé! A teď, na co se můžeme těšit příští rok?
<P>Tož, příští rok nás čeká lahůdka a taky pořádna kupa práce. In Utero je dle většiny kapely nejlepší a nejtěžší album od Nirvany, takže se je rozhodně na co těšit!
<RV>Těšíme se! Děkuji za rozhovor!
<P>Tož!