If The Girls Are United! čtyřka je za náma, a mě nezbejvá než říct, že se zatraceně vyvedla. Je pravda, že od pátečního rána jsem byla nervózní jak prvorodička, jak to všechno dopadne, ale zároveň mi někde hluboko v hlavě tenkej hlásek napovídal, že se pro vydaření týhle srandy udělalo maximum a tak snad bude všecko v cajku. A taky že bylo. Dokonce nad očekávání! Z lidí sálala pohodová nálada a celková atmoška byla zkrátka parádní. Seděla jsem celej večer u vstupu, ale vždycky mě alespoň na chvilku někdo hodnej zastoupil a já mohla odběhnout a zčekovat jak to valí na pódiu a pod ním. A když to tam jako první rozbalily holky Burcovačky, bylo úžasný sledovat tu podporu lidí.. Holky hrály svůj první koncík, a tak byla znát trošku nervozita, ale pevně věřim, že si to holky i lidi užili a že sme je v Děčíně neviděli naposled, páč to má teda potenciál! J Hned po nich nastoupila děčínská grupa The Golem Trust, která měla pro změnu první koncík na domácí půdě a sklidili podle mě zaslouženě ohromnej úspěch. Byli skvělý, vážně smekám! Následovat mělo vystoupení, na který sem se moc těšila, protože, i když už sem Edoshův Kurník párkrát měla možnost vidět, vždycky to byl mazec a hlavně sem čekala na reakci publika, protože se krapet vymykali jak žánrově, tak celkově oproti klasickejm uskupením J. A ani Kurnik, ani lidi nezklamali, ušislyšně podle pozdějších komentářů spoustu lidí zaujaly texty, což je skvělý, poněvadž je evidentní, že krom formy lidi zajímá i obsah. Po Kurníku Gattaca. Je třeba něco dodávat? Strhující. Ostatně jako vždy. Pravdivé a drásavé texty, silná hudba. Pak sázka na jistotu – Aso Naga. Opět nezklamali! Jejich„..ideu, ideu, ideu zlou..“ mám v hlavě ještě teď.. Třešničkou na dortu byly holky naše děčínký Finis Afemie, který jsem tofužel měla možnost sledovat jen za sklem okýnka, protože jsem holky zastupovala za barem. Ale co říct, děvčátka sou prostě koncík od koncíku lepší a lepší a mě baví to pozorovat a poslouchat (byť tentokrát jen od báru). Když dohrály a už to vypadalo, že se vše definitivně sklidí a akce se přehoupne do áftrpárty, stačil jeden vyměněnej pohled a bylo jasno. A tak sme se tam s Tabulou teda nakonec taky naběhly, odehrály pár odrhovaček a šťasný a spokojený poděkovaly zůstanivším za podporu. Prej se pak strhla ještě docela slušná áftrpárty, ale to už jsem musela domů, neboť jsem měla na práci nějaké ordinování.. J

Takže konečná bilance – 7 kapel, 70 platících, všechno jídlo sežratý, všichni (pevně doufám) spokojený, všechno zaplacený, žádnej průser – to je pěkné ne? Jo, a ještě zbylo 340,- (nebo 360?) peněz, který přihodíme do fondu na cestu do Temelína, kde hrajem na benefici 23.6.2012, ze který jde výtěžek pro paní, která se stará o toulavé pséky. Krásná práce.

Tak tedy Verče, Kafce, Bjetě a Romaně OHROMNEJ dík za to, že jsou a že if the girls are united.. tak prostě všecko jde JAle nejen girls, moc díkuju Brendovi za zvuk a že u sebe s Veru nechali spát přespolní lidičky.. Taky ohromnej dík mýmu bráchovi, kterej celej večer strávil výdejem burgrů a gulášku. Nesmim zapomenout ani na Dejva, kterej zapůjčil projektor – díky! Díky taky samosebou všem kapelám!!! A rozhodně všem, kdo ste přišli.. Tak zase příště, znova. Teď vypněte nás prosím, ať nebolí vás hlova :)

°e