N00100000! violence / Brno

Takže plán je jasný. Poslední červencovou sobotu se za svítání potkáme ve zkušebně a po úzkém prudkém rozpadajícím se schodišti odtaháme našich 850 kg aparátů a dalších nesmyslů do dodávky. Příjemně rozehřátí vyrazíme na východ a po překročení hranic si budeme užívat už poměrně zajímavé venkovní teploty 36 °C, která se uvnitř vozu projevuje táním oceli. Po slabých šesti hodinách jízdy dorazíme na odlehlé místo pod Tatrami, na malý festival hvězd slovenské alternativy, kde nás nikdo nezná. Jsme jedněmi z prvních vystupujících, takže nám těch pár trousících se návštěvníků nebude zavazet při tahání věcí na pódium. Vzápětí naší naprosto nezapadající hudbou ohromíme nepřipravené publikum a než se stihne vzpamatovat, naházíme krámy do dodávky a zmizíme zpět do Brna, devítihodinovou únikovou jízdou. I přes mnoho káv na benzinkách odpružíme těsně před cílem kritický mikrospánek a podruhé se narodíme. Po úzkém prudkém rozpadajícím se schodišti vytaháme našich 970 kg netříděného odpadu do zkušebny a nad ránem upadneme doma do postelí, abychom byli o tři hodiny později nemilosrdně vzbuzeni řvoucími nemluvňaty a partnerkami a mohli odjet na týdenní rodinnou dovolenou do Orlických hor. Leckdo by možná podobné anabáze pokládal za čiré bláznovství, ale nás bude hřát blažený pocit – zase jsme to tomu světu nandali!
https://www.facebook.com/events/1294539867698432

Co může vzejít ze situace, kdy se kapela snaží skloubit naprosto odlišné hudební představy svých členů? Zatímco pro jednoho jsou nutností krásné melodie a vyhrávky od srdíčka, druhý si hoví ve šlapavé kytarové špíně, pro třetího je nejvyšší metou jakási avantgardní hluková podivnost a snem čtvrtého je oplzlá barová kapela hrající soundtrack k pornu. Zřejmě si říkáte, že výsledkem může být jedině strašná blbost. A máte naprostou pravdu. Na druhou stranu nám to dává netušené možnosti kde a s kým koncertovat. S tchajwanskými jazzmany v nejvybranějším pražském klubu i s nejbrutálnějšími bordelkapelami kdesi v chlívku na Broumovsku. S heavymetalem v rockáči i s avantgardním divadlem v rozpadlé fabrice. Na svatbě i na ulici, s Předkožkami, Homosexuály, Hladovými kurvami, Tím žlutým co máte na kalhotkách a dalšími umělci niterných názvů. Anebo se samotným knížetem pornofolku Závišem. V zámecké zahradě v Lipníku nad Bečvou. V pondělí. Další věc je, co tomu říkají posluchači, ale to se doufejme nikdy nedozvíme.

Byla jednou jedna kapela. Jmenovala se U7D£%^£$%&J%&*Q£%EYHFI&*(%UYY^&T. Byli to samí hodní kluci, etničtí Češi. Jeden z nich byl ve skutečnosti Francouz, ale tím to teď nebudeme komplikovat. Hodní vlastně taky úplně nebyli, někdy se chovali jako kreténi. A nebyli to kluci, ale vyžilí čtyřicátníci. Jednou se takhle vypravili na výlet do Broumova. Když šli kolem jedné malebné chaloupky, uslyšeli z ní samé dobré věci – neandrtálský noise rock, heavy bigbít, crust rap a brutalpostpunkbordel. „Jen pojďte dál,“ vyklonila se z okénka milá osoba, „mám v chlívku nablýskané péáčko, má čtyři kilowatty, to se vám bude líbit!“ A tak ne úplně hodní vyžilí kreténští etničtí Česi a jeden Francouz vešli dovnitř. Jenomže ona osoba byla určitě moc zlá, protože byla Sudeťačka a v chlívku je zavřela a sežrala. Potom je znásilnila, rozčtvrtila, zapálila, zakopala, vykopala a znovu znásilnila. Tento pohádcorový příběh nemá žádný dobrý konec. Nemá ani dobrý začátek a už vůbec ne prostředek, a zejména nedává žádný smysl a sami nevíme, co jsme jím chtěli říct, ale už to tak necháme být, bo neni čas pyčo.
https://www.facebook.com/events/280262807592695