Po nahrávacím únoru jsme si v půlce března střihli dvojkoncert se spřátelenou kapelou Zapeklitost, která tímto po malé pauze obnovila svůj provoz a nás si přizvala coby asistenci. Premiéra byla nachystána do klubu Barák v Kostelci nad Černými lesy. Barák je velmi zajímavý prostor, ale bohužel příliš se mu nevyvedla propagace, takže i přes posunutí začátku hrála Zapeklitost pro docela málo lidí. Ozvučovací aparát, který byl k dispozici, nebyl špatný, ale pan zvukař a majitel/provozovatel klubu v jedné osobě ho ještě neměl moc v ruce. Protože se ale snažil, seč mu síly stačily, vstřebal i pár našich dobrých rad:) a ještě přihodil klukům ze Zapeklitosti několik rund švestkového občerstvení, byli nakonec organizátoři řekla bych docela spokojení. Po Zapeklitosti jsme přišli na řadu my a vyzkoušeli na nepočetném, ale nakonec velmi vděčném publiku několik nových kousků - zřejmě s úspěchem, neboť jsme na závěr udali i nějaká ta cédéčka a cesťák nám byl vnucován dokonce dvakrát:) Cestu domů jsme si neplánovaně trochu protáhli a projeli jsme se pomalu přes Plzeň, ale celkový dojem z této akce hodnotíme spíše kladně:)

Pokračování následovalo o týden později ve velkopopovické Brtnici, kam už si do místní velké hospody s pódiem našlo cestu o poznání větší množství posluchačů. Večer zahájila mládež z kapely Kdyžužtakuž slušným, i když pro nás trošku neočekávaným folkem a pak už jsme nastoupili my. Zvuk zde byl celkem kvalitní, ačkoliv když se nás zvukař, který se neopomněl předem uvést reklamou na svoje služby, před vystoupením optal, zda budeme na něco potřebovat odposlechy, tak jsem se docela vyděsila:) Zapeklitost na to hupsla tentokrát pro změnu po nás a pro změnu ve zcela střízlivém stavu. To se nedá říct o publiku, jež se zřejmě dobře bavilo a tvořilo tančící či zmítající se dvojičky obvykle pánského složení. Jedna z dvojiček bohužel skotačila i přes několik varování na dost nevhodném místě a sundala při tom kytaristovi Kubovi ze Zapeklitosti kytarovou bednu i s hlavou. Kuba zachoval až stoický klid, aparát si zase postavil, událost převedl do vtipu a jelo se dál - elektronice se totiž po pádu z metrové výšky naštěstí a k našemu skoro šoku zřejmě vůbec nic nestalo! Pan Marshall sice nedávno skonal, ale jeho výrobky jsou zdá se nesmrtelné. Zapeklitost pak hrála jako o život a moc jim to šlo, tentokrát dokonce i zpěvy:) Jednu písničku si s nimi střihla i dřívější a snad zas i budoucí zpěvačka Helena, takže paráda, snad jen závěrečná hopsačka Když se načančám je na mě už asi trošku moc:) Vzhledem k tomu, že Chobot musel tradičně druhý den brzo ráno razit do práce (a že to muselo být trudné vzhledem k tomu, co večer spotřeboval na baru:)), posbírali jsme si potom svoje saky paky a vyrazili. Poslední kapelu, jejímž členem byl i provozovatel místního podniku, jsme tak bohužel už neslyšeli, což nás mrzelo, protože vypadala docela vábně.

Po odehrání obou koncíků jsme se zas vrátili do nahrávací reality. Absolvovali jsme ještě několik seancí v Jinočanech, abychom dozvěčnili ságo a zpěvy, načež se pokračovalo mícháním a masterem - to vše už v Praze na Žižkově. Práce s naším zvukařem a producentem Šablonkou z 3bees je naštěstí úplná radost a jde dobře od ruky, takže se vše krásně (s královskou rezervou asi jednoho dne:)) stihlo a výsledek budete moci za chvíli posoudit na zbrusu nové placičce. Jednu ukázku z předfinálového masteru (Lež má krátké nohy alias Martina) už jsme jako ochutnávku šoupli na BZ i na FB, takže poslouchejte a těste se:) Během míchání se navíc překonával Chobot a vyrobil ke všem písničkám bohaté ilustrace, které jsme spolu s kompletními texty (ty už mimochodem visí všechny na BZ v sekci O kapele) poskládali do hutného bookletu, takže nové CD bude velmi výpravné. Jeho šťastným majitelem se budete moci stát i vy všichni už tento pátek, protože dorazit do Kainu na jeho křest je téměř povinnost:) Akci odpálí rumburští Wrata Wot Středověku (kam se hrabe Ocy se svým barykem na jejich fagot:)), pak se na to vrhneme my (zahrajeme něco starých osvědčených fláků a všechny novinky a pokřtíme svoje čerstvě narozené dítě), no a staří známí Dilemma in cinema to po nás celé dorazí. Hrát se začíná v 9, ale přijďte už v 8, ať máte s jistotou kam složit tělo:) Moc se na vás těšíme!

Zuza s mikrofónem