/1987/ Dějství 1. aneb Sémě zla je právě zaseto

 

Druhá polovina 80-tých let je i v tehdejším Československu dobou vzniku prvních tvrdě metalových kapel. Na scéně sice již působí "uhlazenější" soubory produkující heavy metal, ale tvrdší jádro se začíná objevovat velmi pozvolna. Nejprve se objevuje FATA MORGANA v Plzni a na víceméně heavy metalovou muziku roubuje texty naplněné satanem, čarodějnicemi, smrtí. Následuje TÖRR, jehož drápky se zaseknou i za hranicemi a poté KRYPTOR, ROOT, KRABATHOR, DEBUSTROL a další. V této živné půdě se na umělecko průmyslové škole v Praze dávají na jaře roku 1987 dohromady MASTER'S HAMMER. První sestava je následující:

František Štorm - kytara, zpěv

Milan Křovina - kytara

Milan Fibiger - basa

Ferenc Fečo - bicí

??? Liška - tympán

V této sestavě vzniká nulté neoficiální demo ovlivněné kapelami jako METALLICA, MANOWAR apod. Dle slov F. Štorma proběhlo nahrávání ve chlívě nedaleko Prahy. Prakticky nešířená nahrávka kapelu navenek zatím neprosazuje, ale začíná se dít něco zajímavého...

 

 

/1988/ Dějství 2. aneb První velké dílo DOKONÁNO jest

 

Na jednu zkoušku přináší Fibiger nahrávku švédských Bathory. Nikomu se nahrávka ale nelíbí, až časem ji přichází na chuť. V roce 1888 je nahráno 1. oficiální demo FINISHED. I když zpěv je v rodném jazyce, pro název dema stejně jako pro název kapely je použita angličtina (i když demo začíná řevem Mistrovo kladivo a kapela český název používá i na oficiálně vydaných textech) - že by už tehdy tušili mezinárodní ohlas? Nahrávání včetně mixu probíhá během jediného dne 28. července 1988 na čtyřstopém magnetofonu Philips, rychlost 19, přičemž mix pult vypadá spíš jako pavouk drátů. Autory hudby je duo Štorm - Fibiger, texty, ve kterých je smícháno uctívání satana, opovrhování církví, smrt, ..., píše komplet Štorm. Již u prvních textů je vidět, že Franta Štorm má svérázný způsob vyjadřování, snad by se dalo hovořit i o básnickém talentu, i zajímavé nápady, o čemž svědčí závěrečné Šánečto - otčenáš nazpívaný pozpátku. Na demu se nachází 7 skladeb, jako bonus (?) jsou dohrány druhé verze Jámy pekel a Lucifera a dále ochutnávka Zapálili jsme Onen svět z budoucího dema ve značně odlišné verzi. Pouze dvě skladby se dočkají světlejších zítřků, a sice Jáma pekel a Duše nesmrtelných, ale o tom později. 

"Všechny chyby i špatný zvuk jsou na demu schválně, jelikož právě v tom je genialita kapely", říká Štorm.

Pozoruhodností je užití latiny v songu Za smlouvou pekelnou, v budoucnu již kapela používá výhradně češtinu. Demo je silně ovlivněno Bathory (navíc obohaceno tympány) a zřejmě po jejich vzoru si někteří hudebníci volí pseudonyma. K demu je připraven i na tehdejší dobu "špičkový" booklet, na titulu fotka a kostelík střechou dolů, uvnitř prastarý výjev Lucifera, seznam skladeb a sestava:

Franz J B Storm (Štorm) - last vocals, evilmachine guitar

Míla Křovina - fucking trash guitar

Milan Bathory Fibiger - brutalo tank bass

Ferenc Fečo - Odin's drums

Ulric Fox (Liška) - cymbal and tympani signals

K bookletu je nutno uvést, že žádná z tehdejších kapel nedotáhla jeho ztvárnění do kvality MH, většinou byly demáče obalů prosté. V bookletu se poprvé objevuje i logo kapely sestavené ze štítu s dvouramennou sekerou, rohaté lebky s trnovou korunou a pentagramem na čele a obrácenými kříži na vlajících paprscích. 

Svou činnost zahajuje také fan klub kapely, který zajišťuje rozesílání demáčů. A jak to tehdy funguje? Tady je odpověď z dopisu podepsaného Embassy of Hell, secretary: 

"Nahrávání dema vypadá následovně: Pošleš kazetu 90 min, 20 Kčs, 8 známek (pozn.: obyčejný dopis stál 1 Kčs, doporučený 8 Kčs) a obdržíš 1. demo FINISHED /Dokonáno/ s orig. obalem, to je současně podmínkou členství v F.C. Jinak máme nášivky a to malou za 20 Kčs, velkou na záda za 40".

Nahrávka se dostává rychle mezi lidi, zejména díky uvedení kontaktu na "pražskou odpověď na Bathory" ve fanzinu slavnějších Root. Po natočení dema ale končí Liška, Fečo i Křovina a kapela shání náhradu.

A jak hodnotí MH známé persony tehdejšího metalového podsvětí? 

" Je to slušná kopie Bathory."

Big Boss (Root)

" Ty už zpíváš jako Quorthon."

Blackosh (Root)

" Pražská odpověď na Bathory."

Pípa (Kryptor)

 

/1989/ Dějství 3. aneb Onen svět v plamenech se ocitá

 

Za bicí nástroje zasedá Karel Zástěra a po nějakém čase je k mání i tympánista. Bylo to v hospodě U svatýho, klukům se zalíbil zevnějšek jednoho ze štamgastů a tak mu položili prostou otázku: 

"Už jsi někdy hrál na tympány?" 

Odpověděl:

"Ne". 

Štorm se usmívá: 

"Okamžitě jsme ho přijali"! 

Novým tympánistou se tedy stává Jan Přibyl alias Silenthell. Ale s druhou kytarou to je horší, dlouho se žádný vhodný adept nemůže najít. Volba nejprve padá na Trifida, bývalého člena Debustrol, se kterým probíhá jednání. Tím se ovšem stalo, že se střetly dva živly - thrashový a blackový. V tomto měření sil mohl ale obstát jen jediný... Tím blackovým živlem je Tomáš Kohout, bývalý kytarista totálně blackové kapely Nekrolog, kde zpíval, tvořil hudbu i texty. Poté hrál krátce v berounském Skeletoru a po odchodu skládal do šuplíku. A jak že se k MH dostal? Nechme vyprávět Štorma:

"Jednoho deštivého večera jsem přijel domů a ve schránce jsem našel krví nasáklý dopis. Jednalo se o uchazeče na místo kytaristy. Dopis byl zcela nečitelný, doplněný mnoha schizofrenickými ilustracemi, nad nimiž by doc. Vondráček nejspíš zaplakal. Okamžitě jsme se rozhodli ho přijmout - zkouška byla pouze formalitou. Naše sekta ho pokřtila na Necrococka." 

Kromě kytary ovládá Necrocock celkem obstojně i klávesy. Tím dochází k doplnění sestavy na kvintet a konečně může dojít k záznamu dalšího materiálu, který se připravoval již od jara 1989. Původně mělo k nahrání dojít poněkud dříve, ale kvůli hospitalizaci Necrococka na psychyatrii bylo odloženo až na prosinec. Do té doby odehráli MH pouze jediný koncert na jaře 1989 v kinosále na Zbraslavi, který skončil naprostým fiaskem. Navíc si za tři měsíce pozvali Štorma do Bartolomějské ulice č. 7, kde páni ze STB projevili o činnost skupiny zájem. Jak to dopadlo? Štorm přináší rozřešení: 

"Poslal jsem je všechny do prdele, bastardy křesťanský, komunistický". 

/Pozn. I když se jedná o Štormovu doslovnou citaci, nelze všemu, co řekl a ještě v budoucnu vysloví věřit. Doba, o které se zmiňujeme, takto příkrá slova na půdě tehdejší státní bezpečnosti neumožňovala a jejich autor by nejspíše spatřil sluneční svit až po listopadu/. 

Vraťme se ale k demu. Štorm o něm říká: 

"THE MASS se stalo pilířem naší cesty za dobytím vesmíru. Nahráno bylo ve dnech 8.- 10.12.1989 a koncipováno je jako fiktivní mše a to nikoli křesťanská ani černá, nýbrž totálně OKULTNÍ. Demo však nepředstavuje žádný tematicky ucelený soubor, jednotlivé skladby zpracovávají náměty od satanismu až po čarodějnictví. Spácháno bylo ve studiu Dark Ceremonies v Praze Hostivaři". 

K demáči opět Štorm vyrábí obal obsahující seznam skladeb, děkovačku a foto zbyvších členů kapely, protože ihned po nahrání opouští Zástěra a Fibiger MH a nastupují do skupiny General Lee provozující jižanský rock. Tady je pro upřesnění sestava, která má The Mass na svědomí:

F.J.B. Storm (Franta Štorm) - guitar bewitched by evil, deathspreading vocal 

Milan B. Fibiger - brutalo tank bass 

Thomas Necrocock (Tomáš Kohout) - allmassacring guitar, intro keyboards

Charles R. Apron (Karel Zástěra) - fearfull drums, heaven's choirs 

Mr. Silenthell (Honza Přibyl) - tympani war signals 

Hudba proti předchůdci velmi pokročila a i zvuk je na tehdejší poměry velmi dobrý. Poznávacím znamením kapely se stává užití tzv. nebeských chorálů, kterých se ujal bicmen Zástěra a v instrumentálce Signum Diabolis a hlavně hitu Zapálili jsme Onen svět jsou nepřeslechnutelné. Text poslední skladby Kolem kotle ... je převzat z tragédie Macbeth W. Shakespeara, 1. scéna, 4. dějství. Demo se dostává mezi lidi velmi rychle, recenze vychází i v německém RockHardu.

 

 

/1990/ Dějství 4. aneb Velký patrný útok nastává

 

Po odchodu rytmické sekce nastává další hledání hudebníků. Uvažuje se o angažování basáka Jindry Sklenáře nově poskládané sestavy plzeňské Fata Morgany ale volba nakonec padá jinam. Na inzerát se přihlašuje Tomáš Vendl zvaný Monster. Z Fata Morgany přichází alespoň tehdy 17-ti letý bubeník Míra Valenta z Berouna, který se o volném postu v MH dověděl od otce Dana Švarce (Fata Morgana, Törr). Po první zkoušce se ale vrací zpátky do Plzně s tím, že MH již mají jiného bubeníka. Jenže za 14 dní na to u Valenty v 6 hodin ráno zvoní ožralej Necrocock a oznamuje mu, že je přijat. Student SPŠ stavební v Praze, mezi jehož koníčky patří chování hadů, do spolku podivínů rychle zapadne.

V únoru 1990 tedy vypadá sestava následovně:

Štorm (24 let) - kytara, zpěv

Necrocock (18) - kytara

Monster (18) - basa

Silenthell (24) - tympán

Valenta (17) - bicí

V dubnu se kapela umisťuje na 3. místě mezi domácími kapelami v anketě zinu Fata Poster hned za Törrem a Kryptorem (se kterým sdílí společnou zkušebnu), před Rootem, Krabatorem, Debustrolem,... 

A ohlasy? Na dotaz jak je možné, že MH má tolik obdivovatelů, i když nikde veřejně nevystupuje odpovídá bubeník Kryptoru: "Dělají holt perfektní mjůzik, přesně to, co lidi chtěj. Bathory také zatím nekoncertovali, svých fans však mají také celé hordy".

Šéf Denetu - J. Opiela: "Jednoduchá, ale přitažlivá muzika".

V roce 1990 začíná MH také konečně více koncertovat, většinou právě s kapelami uvedenými v anketě Posteru. 19.5. konečně dochází k očekávánému koncertu, a sice v Litvínově po boku Root, Kryptor, Törr a Loreta. 15.9. se koná velký metalový fest v areálu Loučky v Litvínově. Akce žel končí tragicky - smrtí jednoho fanouška a tak pořadatelé nechají dohrát pouze nejžádanější kapely: Root, Debustrol a Master's Hammer.

V srpnu se objevuje MH na titulní straně Fata Posteru, otištěn je i profil a několik fotografií.

V této době dostává MH nabídku na natočení LP desky pro norskou firmu Death Silence, ale kvůli požadavku na podpis smlouvy v Praze k podpisu nedochází.

Doba byla tehdy pro extrémnější hudební žánry příznivá, po konunistických zákazech se v médiích začaly prezentovat punkové, undergroundové (tehdy pod pojem underground spadaly kapely jako PPU, DG 307,...) a zejména metalové kapely. První vlaštovkou co se zvukového nosiče týče, je sampler ULTRAMETAL, který vydal Monitor 12.12.1990 a prezentoval kapely Kabát, Morrior, Debustrol, Ferat, V.A.R. a samozřejmě Master Hammer. Skladby Zapálili jsme onen svět a Géniové... převyšovaly ostatní a začalo se hovořit o nové naději domácí tvrdé scény. Již předtím - v srpnu - ale podepisuje MH smlouvu s Monitorem na vydání dlouhohrající desky!

V uvedené sestavě také vzniká třetí oficiální demo THE FALL OF IDOL (Pád modly), která kapela natočila ve studiu u Pavla Kohouta (Törr) 25.11.1990. Demo je celé ve znamení LaVeyovi filozofie zaznamenané v Satanské bibli a je právě LaVeyovi věnováno. Demáč má 5 skladeb + intro, autorem hudby a textů je komplet Štorm, pouze intro a kytarová sóla jsou dílem Necrococka. Na obalu ke kazetě stojí postava s kozlí hlavou zahalená v jakýchsi vlajících praporech.

Kromě hudebních aktivit Štorm stíhá ještě grafiku, kterou jednak studoval, jednak se nikdy netajil, že ho to prostě baví. V roce 1990 se podílí na obalech desek Root - Zjevení (kompletní grafika) a Törr - Armageddon (kde je autorem fotek z kostnice, z kterých posléze vzniká i velký barevný plakát).

 

 

/1991/ Dějství 5. aneb Tisíce nožů vyrývá RITUALní znamení

 

Kompletní demo Pád modly a několik starších skladeb z dem Finished (Jáma pekel) a The Mass (Černá svatozář, Věčný návrat, Zapálili jsme Onen svět a Vykoupení) je znovu nahráno ve dnech 5.-9.12.1990 v ostravském studiu "C" pod producentským dohledem Miloše Dodo Doležala. Po dvoudenním mixu 9. - 10.1.1991 vychází nahrávka ve formátu LP, MC a CD pod názvem RITUAL. CD je proti LP a MC obohaceno o 2 bonusy (jedná se o Vykoupení a hitovku Zapálili jsme Onen svět, která bodovala i v pořadech Větrník či Gung-ho), což bylo tehdy běžné, aby se podpořil prodej cédeček. Nahrávání se účastní i nový člen kapely - Vlasta Voral, který má na starosti klávesy a kterém Štorm tvrdí, že je to starý člověk. Proti demu Pád modly se mění název jedné skladby - instrumentálka Hnijící Ráj se na Ritualu nazývá jak jinak než Ritual a také se podstatně zkracuje intro. Skladby ze starších demáčů nahrává kvůli autorským právům M. Fibiger a Monter to komentuje slovy, že ho to sere.

MH promlouvají na obalu k posluchačům: "A ty, zmatený ubožáku, který držíš toto LP ve svých usmolených pazourech, věz, že tímto okamžikem jsi ztracen. Prostřednictvím barbarských zvuků této hudby se nacházíš v Mistrově moci, a znamení rohů vypálené jeho levou rukou a žárem Inferna do Tvé duše Tě bude provázet až do smrti. Otevři oči, hlupáku, protože jsi našel to co jsi hledal a naslouchej pozorně". Obal je vůbec velmi podařený a i dnes "konkurenceschopný" s dnešní grafikou. Nejedna kapela se i nyní fotí na skalách se zbytky sněhu... Zajímavostí je i polep LP - logo je na 2. straně zrcadlově obráceno a v jednom fanzinu se dokonce objevuje jako jediné správné...

Deska má obrovský úspěch (prý se prodalo 30 000 ks) a kapela je rázem na výsluní. Po vydání desky pokračují koncerty a natočeny jsou dva videoklipy - ke skladbám Géniové a Černá svatozář. Géniové jsou vysíláni v České televizi v tehdejší hitparádě, Černá svatozář ve slovenském pořadu Triangel. 

V tradiční anketě Fata Posteru bodují MH na velmi dobrém 4. místě, předstiženi pouze Törr, Root a Kryptor.

Na podzim se MH zavírají do Voralova studia Ivories, aby nahrály dvě skladby z připravované nové nahrávky. Skladby Cards Do Not Lie a Satrapold vychází v závěru roku u německé firmičky Poserslaughter records na EP pod společným názvem KLAVIESTÜCK. A proč zrovna tahle firma? Štorm: 

"Poserslaughter tvoří dva lidé - Peter Neuber z Berlína, co dělá v rádiu nějaký metalový pořad, a jeho speaker. Singl Klavierstück je výsledkem našich mnoha přátelských ožrání".

I v roce 1991 přetrvává v metalových kruzích zájem o Štorma - grafika, a sice ze strany Kryptoru, kterým tvoří celou grafiku na Time 4 Crime. Coby designér se podílí na výsledném layoutu desky Debustrolu Neuropatolog.

 

 

/1992/ Dějství 6. aneb Mezi kopci cesta je klikatá...

 

Skladby, které se objevují na Klavierstück, jsou menší ochutnávkou z dalšího počinu - black metalové klasické operety o třech dějstvích Jilemnický okultista. 

Toto nadčasové a originální dílko si kapela napřed vydává sama na vlastní náklady jako demokazetu. Nahrávání první verze se koná ve dnech 15.-24.2.1992 ve studiu Ivories, o zvuk se postaral Voral, o produkci celá kapela. Demáč má podtitul Nejslavnější árie a intermezza a tím je naznačeno, že se nejedná o kompletní dílo. "Libreto operety napsal František Štorm, hraje Master's Hammer, orkestr promenádní i komorní" - toť citace ze svérázného obalu demokazety. Již výše uvedené napovídá o tom, že tentokrát se nejedná o klasicky blackmetalové téma, ale o příběh okultistů, kteří v Jilemnici odhalí falešného hejtmana a zachrání před krádeží místní poklad. Texty jsou sepsány ve staré češtině používané na začátku 20. století (příběh se odehrává v roce 1913). Skladby mají dlouhé názvy - víceméně začátky jednotlivých árií a Štorm zpívá veškeré postavy včetně staré kartářky a sličné Kalmárie. V poslední skladbě si kytarové sólo zahrál Vítek Malinovský, Štorm však skladbu vzápětí odsuzuje:

"Já osobně tu skladbu nesnáším. Je to instrumentální zhovadilost". 

Na kazetu se vešlo pouze 7 kusů a 2 intermezza. Distribuci si bere na svá bedra sama kapela - je distribuováno prostřednictvím fan klubu, pro zahraničí vzniká reklamní letáček. A proč vlastně po vydání desky Ritual přichází svým způsobem pád zpět do podzemí? Proč vlastně nevyšla rovnou deska? K tomu Štorm:

"Monitor už od nás nedostane ani notu. Deska vyjde někde venku. Víc nemůžu říct, dokud nemáme uzavřený jednání. Máme tři nabídky od menších firem, které mají v Death metalu dobré jméno, což se mimochodem takto obecně o Monitoru říct nedá. Ale dost už s Monitorem! Do prdele s iniciativníma blbcama!"

Nakonec přecejen k jisté dohodě s Monitorem dochází, a tak je díky distribuci této firmy možné koupit demáč i v běžných obchodech.

 

/1992 - 1994/ Dějství 7. aneb Among The Hills A Winding Way... 

 

Demokazeta se dostává do rukou majitele známého a slavného francouzského vydavatelství OSMOSE productions (vydávají např. Immortal, Marduk, ...). Ten je dílkem unesen a posléze dochází k dohodě na vydání plnohodnotného alba. To je kompletně nahráno znovu během října a listopadu 1992, opět ve Voralově Ivories studiu, který má na starosti nejen klávesy, ale i záznam, zvukovou režii a digitální záznam. Osmose jej pak vydávají pod anglickým názvem The Jilemnice Occultist. Aby mohli být nasyceni i domácí fandové, vydává kapela ve své režii CD nákladem 1000 ks. Hudební obsah obou verzí (francouzské a české) se neliší ani v nejmenším, mírně odlišné jsou pouze booklety, a sice zadní strany. Na přední straně obalu je změť věcí a Štorm o něm prohlašuje:

"Fotil jsem ho u sebe v pracovně, nechybí na něm nic, co považuji za nutné k životu. Je tam kupříkladu turistický průvodce Riegrova stezka, dále kytara Tornado ze 70. let, cylindr, že ano, kazajka a košile, dalekohled - ten je taky potřebnej - no a potom taková dlouhá dýmčička, no a to dobře víme, k čemu ta je dobrá ...".

Proti kazetě vypadli obě instrumentální intermezza, naopak přibyly čtyři další skladby. Štorm má i představu,jak operetu sehrát na prknech a v jaké sestavě:

"Já - Atrament, Voral - Satrapold, Necrocock - kartářka, Silenthell - hostinský Spiritus, Valenta a Monster - spiritisti a Pepa Příb - Blether". 

Zajímavostí je zařazení poslední, svým způsobem vybočující skladby Suchardův dům, o které se Štorm zmiňuje: 

"Tady bych rád poznamenal, že závěrečný Suchardův dům je výhradně moje vlastní dílo, nahrával jsem sám i basu, ba i bicí jsem si nakreslil na počítači. A má taky zvuk, že to každýmu posluchači musí urvat palici". 

Jedná o opis citátů u fasády domu Stanislava Suchardy, novopackého rodáka, tedy skutečné osoby. [Stanislav Sucharda (1866 - 1916) dosáhl svého uměleckého vzdělání na vídeňské Akademii a poté i na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde studoval pod vedením J.V. Myslbeka. Na stejné škole také od roku 1899 působil jako profesor. Od roku 1915 byl také profesorem pražské Akademie. Věnoval se tvorbě portrétů, medailí, plaket a reliéfů, byl jednou z hlavních osobností symbolistického sochařství, ve kterém uplatňoval zpočátku neorenesanční, pak však výrazně secesní, ale i expresivní prvky. V roce 1898 vyhrál konkurs na Palackého pomník v Praze, který je jeho vrcholným dílem. ]

Tato skladba už nemá s black metalem mnoho společného, a tehdy zřejmě nikdo netuší, že je předzvěstí nových časů kapely.

Vydáním desky u známého labelu si MASTER'S HAMMER získávají mezinárodní uznání a to i navzdory faktu, že zpívají v rodném jazyce.

 

V roce 1994 Osmose také vydávají v reedici debut, který byl na zahraničním trhu velmi těžko sehnatelný. Monitor nebyl ochoten Ritual znovu vydat, tak to udělali Osmose. Opět je mírně pozměněná zadní strana bookletu, navíc je nahrávka digitálně remastrována. Zároveň vychází znovu i Jilemnický okultista.

 

Necrocock zakládá v 94. roce svůj projekt Kaviar Kavalier a vydává demokazetu Dreams of Kaviar. Hudba nemá se starými dobrými MH téměř nic společného, je spíše ovlivněna gotickým rockem... 

 

O kapele se přestává mluvit, ticho věští rozpad, MH se stává spíše legendou, než žijící kapelou...

 

 

/1995/ Dějství 8. aneb Ach synci, synci

 

Nicméně MH nadále existují, třebaže jen na studiové bázi, kdy vše mají na svědomí pouze dva lidé: Štorm - Voral.

Štorm: "Zrovna teď děláme jednoduché písně, která každý důvěrně zná a znásobujeme obrovskou sílu, která je v nich skryta. Je to velmi poučné. V textech už není žádná stopa po lyrice, máme rádi jasný příběh - epiku".

Výsledkem studiových "seancí" je nové album ŠLÁGRY, nahrané v Ivories během roku 1995 a vydané opět u francouzské firmy Osmose Productions, resp. jejího sublabelu Kron-H. Album svým způsobem šokující, které nemá prakticky nic společného s blackmetalovou minulostí kapely, a to nejen kvůli svému silně elektronickému charakteru. Fanoušci jsou ale zklamaní, protože to co se na desce nachází není black metal, ale pseudo cosi, počínaje lidovkami , pokračuje koledami, předělávkami klasiky a konče snad jedinou skladbou, která staré MH trochu připomíná. Veškerá hudba se dělala v útrobách počítače, což mluví samo za sebe. Říká se, že kapela měla osobní rozpory s Osmose prod. a album má být jejich pomstou. Pokud to tak je, tak se jim to podařilo dokonale, bohužel však na úkor fanoušků. 

I booklet je poznamenán změnou stylu, předělané logo je sice stále spojením okultních a satanistických symbolů, ale to provedení... Ani titulní strana není zrovna povedená. Uvnitř dvojjazyčného (česky, francouzsky) obalu je vysvětlen vznik jednotlivých kompozic a obsahuje i foto dua, které toto dílko spáchalo. Štorm si za ním stojí, a důvody, které vedly k natočení této směsice vysvětluje.

"Já to hodně zjednoduším: když Vlasta dobudoval nové studio Ivories, chtěli jsme vyzkoušet jeho možnosti a natočili jsme koledu Půjdem spolu do Betléma, kterou jsme si už kdysi prozpěvovali po hospodách s dost svérázným textem. No a následně nás napadlo podobným způsobem přepsat další písničky, které máme z různých důvodů v povědomí. Záměrem nebylo parodovat nebo zesměšňovat, ale z každé věci vytěžit její sílu nebo zvláštní atmosféru a zesílit to jiným způsobem instrumentace".

Na Šlágrech jsou pouze dvě vlastní skladby, které v celkovém kontextu nakonec přecejen jakžtakž splňují představy velice tolerantního metalisty.

Po vydání poslední desky se po MH sléhá zem a kapela přestává fakticky existovat.

Štorm:

"Není to špatná deska, ale nic by se nestalo, kdyby nevyšla. Pár dobrejch textů. Je to celý udělaný na computeru a mě ty bakelitový zvuky synťáků s odstupem doby už serou. Rozpad kapely jsme neohlásili, my jsme se vykašlali i na to, abychom něco ohlašovali. Zkrátka jsme se v dobrém rozešli".

 

 

/1999/ Dějství 9. aneb Pocta Mistrovu kladivu

 

Že odkaz MH stále žije, dokázalo v roce 1999 české vydavatelství Redblack. Agilní firmička, schraňující pod svými křídly kvalitní české smečky, využila jisté nové vlny zájmu o MH a oslovila jednak kapely ze své stáje, jednak zřejmě dle svého názoru zajímavé smečky napříč metalovými žánry. Z klasického black metalu se dostalo pouze na Entrails, kteří Jámu pekel ani moc nepředělali, pouze ji asi o 100 % zrychlili. Z desky poněkud vybočují dvě grindové sypačky od Ingroving (jako jediní sáhli po skladbě z dema - Duše nesmrtelných, která se později neobjevila na žádné řadovce) a Fleshless. Ostatní kapely se pohybují většinou v duchu své tvorby, takže máme co dočinění se sarkasmem (Insania), doom metalem (SSOGE, DOP), doom rockem (Sad Harmony, Endless, Hypnotic Scenery, Promises), thrashem (Asmodeus) či avatgardou (Forgotten Silence, Dark Gamballe). Výsledkem je vcelku podařená kolekce 13 songů. Kromě zmíněné demáčoviny jasně převládají skladby z Ritualu, který je kromě stejnojmenné instrumentálky a CD bonusu Vykoupení komplet, z okultisty jsou zařazeny skladby čtyři a na šlágry si asi nikdo žel (nebo raději?!?) netroufl.

Kapitola sama o sobě je vynikající ztvárnění bookletu, jako by z něj dýchal duch MH. A aby toho nebylo málo, dokonce se po dlouhé době svým vlastním způsobem vyjádřil i sám velký Štorm. Jeho proslov k milým mladým přátelům opravdu stojí za přečtení.

 

 

/2001/ Dějství 10. aneb Pekelné zvony zvoní k věčnému návratu

 

V roce 2001 se opět zašlá sláva začíná mírně třpytit, protože francouzské Osmose prod. opět oprašují obě podařené desky a vydávají je jako dvojalbum v digipackovém provedení. Je sice trochu škoda poněkud okleštěného bookletu, kde opravdu moc informací není, ale dorůstající generace metalistů může hodit do koše přepálené cédesa od kámošů a pořídit si jinak nesehnatelné originály.

K odkazu Master's Hammer se stále hlásí spousta světových i našich kapel. Jedním z pohrobků je i český Avenger, který se k vlivu MH otevřeně přiznává. Na reedici svého debutu (Shadows of the Damned) umisťuje skladbu Kolem kotle... z dema The Mass.

 

 

/2003/ Dějství 11. aneb Géniové znovu vycházejí, i tentokráte se pohřeb nekoná!

 

Již od poloviny roku 2002 začaly probleskovat zprávy o demokolekci na kvalitním nosiči. Přecejen více než 10 let staré kazety jsou dnes použitelné spíše jako palivo do kotle a chytráci v Redblacku to samozřejmě dobře ví. Dokázali přesvědčit Frantu Štorma, který na to nakonec kývl. Podle informací z labelu by mělo jít dokonce o trojcédéčko s demy Rituální vražda (neznámý materiál, zřejmě zmiňované nulté heavy metalové demo), Finished, The Mass a The Fall Of Idol + živákem Live in Zbraslav. 

Na jaře 2003 se dokonce v metalovém pořadu MADHouse na kabelové televizní Stanici O objevil Franta Štorm a lehce zavzpomínal na staré časy. Jednoznačně odmítl jakékoliv vzkříšení kapely, což se ale dalo očekávat, znajíce poslední vyjádření tohoto svérázného člověka směrem k metalu. K demokolekci se vyjádřil spíše zdrženlivě, dle jeho názoru by stačil jen nějaký výcuc, ale fanoušci chtějí své. Škoda, že se Redblack nerozhodl zařadit i první verzi Jilemnického okultisty s poněkud jinými vokály a podruhé škoda, že se emise tak vleče. Určitě se ale máme na co těšit!!

 

 

Dějství 12. aneb Epilogue

 

Česká kapela se nesmazatelně zapsala do zlatého fondu světového undergroundu a pro mnohé kapely zůstávají MASTER'S HAMMER vzorem, nevyčerpatelným zdrojem inspirace a pro fanoušky nesmrtelnou legendou... Je to obdivuhodné zejména vzhledem k českým textům, protože málokterý zahraniční posluchač může ocenit Štormovu lyriku, jednak rýmy v rouhačských textech, jednak svérázné použití staré češtiny v Jilemnickém okultistovi.

 

Květen 2003, Honza Filip pro webovou stánku www.sweb.cz/masters.hammer

Kapela nemá žádné koncerty