Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Černá mutace acoustic-acoustic / České Budějovice

„zmutovat všechno co se stalo...“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Členové

Nástrojové obsazení: Kytara, Zpěv, Piano, klavír
Nástrojové obsazení: Kytara
Nástrojové obsazení: Djembe

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

Černá mutace je od roku 2005 citová záležitost zpěvačky a skladatelky - Jaroslavy Mii Habichová, kytaristy Larse Burtona a bubeníka Martina Smolpachola Smolíka.

Jejich hudba v sobě nese silné emoce a při jejím poslechu je snadné zavřít oči a sžít se s touhami obou muzikantů. Altový hlas zpěvačky se mění podle nálady jednotlivých songů, jednou je tichý, jindy melodií zvonící, jindy plačtivý, šeptající nebo křičící, smířený či do nebes volající… 

Pokud nechcete zavírat oči, můžete je nechat spočinout na brilantních kouscích Larse, který Vás svými sóly rozhodně nebude nudit. Kytarista, známý svými psychedelickými efekty, dodává Mutaci patřičnou hloubku, kterou můžete zvětšit ještě víc, pokud Vám angličtina není cizí. Textově mají totiž zdánlivě smutné písně hlavu a patu a jistou platnost v nich najdete.

Samozřejmě neopomenutelným článkem této kapely je od roku 2009 Martin Smolík se svými djembe, na které bubnuje, hladí je a bouchá do nich, místy nechává rozeznít činely, které zvyšují určitou napjatost a gradaci písní.

Spolu tvoří písně, které svou rezonancí rozvibrují celé tělo a rozpustí se v duši nejednoho posluchače.

Kapelu můžete občas slyšet ještě s dalšími muzikanty – Mazzy (cajon), Lenka Houslenka (housle), Madlenka Doskočilová (dvanáctistrunka).  

Tvorba ČM také na www.cernamutace.com.

 

 

Bio a historie

krysa (a rat)

 

žiju jak krysa pod zemí

žiju ve tmě celý den, celý noci

mám volbu, je snadný

je snadný stát se člověkem

 

prosím

změň myšlení

poď se mnou na druhou stranu

 

malý dveře ven do světla

venku zima, každý den, pořád

 

do tý doby

než přijde léto

budu bez světla

do tý doby

než přijde léto

 

nechci být krysou

měla bych řvát

vim

že cesta je správná

 

do tý doby

než přijde léto

budu bez světla

do tý doby

než přijde léto

 

 

mezi 5 zdmi (among 5 walls)

 

mezi pěti zdmi jsem měla sen

padám dolů

stav beztíže

cítím

dobro

nic nečekám

jen padám jak vodopád

 

mezi pěti zdmi kdo ví kde to je

lítám mezi

zelenými poli

cítím

dobro

nic nečekám

jen padám jak vodopád

 

další drink vyndavám z lednice

ty tu nejsi a dítě spí

a myslím že čas odešel

ten čas se sluncem a svobodou

bez strachu

 

nemůžu nikoho zranit

a je to jen ve mně

je to jen můj pád

je to jen můj svobodný pád za noci

přijďte ke mně

dejte mi znamení

já cítím že jsem svobodná

přijďte ke mně..

 

nemůžu nikoho zranit

a je to jen ve mně

je to jen můj pád

je to jen můj svobodný pád za noci

přijďte ke mně

dejte mi znamení

já cítím že jsem svobodná

přijďte ke mně

potřebuju znamení

 

po tom všem

vím co je život

jen vědět

co chci

přijďte ke mně

potřebuju znamení

po tom všem

vím co je život

jen vědět

co chci

co potřebuju..

 

mezi paneláky (among the prefabs)


jednou ztratila jsem se v noci
pouliční lampa blikala svůj vzkaz
čtyřikrát každé čtyři sekundy
černý sovy mávaly dlouhými křídly
nad vysokými stromy
viděla jsem svoje město
v chladné noci

jak zhypnotizovaná dívala jsem se nahoru
do oken kde nějací lidé
nezhasli světla
krev mi pulzovala do hlavy
v ruce klíče od bytu
nemohla jsem se pohnout z toho místa

byla chladná noc
nemohla jsem se vrátit
mezi paneláky
v mém městě

nemůžeš vidět můj pláč
nemám pro tohle slzy
když ztratíš svou cestu
smysl svého života
a víš že nemůžeš dát čas zpátky
tvůj svět je uvězněn v tvojí hlavě
mezi paneláky


další den (another day)


další den se stává zítřkem
byl to jen další prázdný nemocný den
myslím, že začíná být šílená
vymalovala další část svýho domova

v kostce z mnoha
další černá nemocná noc
žádný hvězdy v tomhle večeru

raději by chtěla být
uprostřed letní noci
změň roční období…

mít tak otevřený okno
položit nahou hnědou kůži na zem
dát si joint
poslouchat zvuky
plavat vedle ryb
mít šálek lepšího čaje
uprostřed letní noci

další den
zapomenutý sny
únava očí
spousta hodin spánku

jenže ona je jen pasažér
jdoucí kolem tebe
v kostce
v kostce z mnoha
další černá nemocná noc…

 

nad ránem (at dawn)

 

padám
padám jako mlha padá nad oceánem
ztratila jsem rozum někde tady
v hlavě mi pořád jedna věta létá
žiju svůj život
žiju svůj život tak dobře jak bych mohla?
 
nad ránem sedím na tvých schodech, přemýšlím
přemýšlím o správných slovech pro své myšlenky
žiju svůj život tak dobře jak bych mohla?

smiluj se nade mnou
bože nebo jak ti mám říkat
smiluj se nade mnou
až přijde den kdy budu muset rozhodnout o svém osudu

v noci ležím v tmavém pokoji, miluji se
miluji se s tvými slovy
žiju svůj život tak dobře jak bych mohla?

smiluj se nade mnou
smiluj se nade mnou
smiluj se nade mnou

 

za dveřmi (behind the door)

 

amorův strop
velký bílý dveře
ze třicátých let
co je za nimi

na mapě na stěně
kdopak tam žije
za dveřmi

tak veliké dveře
mistr svobodnýho umění
orel v týhle místnosti

kde jsou džentlemeni
černobílý obleky
co je za nimi

zvědavost, přetvářky
čisté tváře, urážky
čtyři mušketýři za dveřmi
v kanceláři světelný rok
právě teď

růžový přehoz
přes židli
hlasy moc nahlas

hluchý mám uši
držte huby
neslyším

amorův strop
příliš veliké dveře
kdo tam žije
kde jsou ti džentlemeni
  černobílý obleky

co je za nimi

 

mezi prsty (between the fingers)


omluvy a různý story

cigarety a piva

řekni mi

cítíš mě

dneska

 

mokré oči mi musí pomoct

abych ti dala dlouhé objetí

cítíš mě

dneska

 

kouř z našich slov

potápí se v našich tužbách

když zpomalíš

popojdi dál a zastav se

a ciť mě, zkus mě cítit

 

nemluv, nemysli

jen mě dnes ciť

nemluv, nemysli

jen mě dnes ciť

mezi prsty

 

zahřej mi ruce

poslechni mé srdce

bije dvakrát a dvakrát

 

je jednoduchý se zastavit

je jednoduchý číst

mezi prsty

mezi prsty

 

modrá planeta (blue planet)

 

moje díky jsou modrý planetě

archanděli, slyším tě

vítr před nosem

jako když jsem byla dítě

žádný problémy

a tak velký celý svět

žádná stará žena nesedí za svým oknem

muži nejsou smutní tak dlouho

 

víc starší, víc intenzivní

víc intenzivní, víc věrohodný

 

barevný stromy malovaný nebe

červený kolena

moje

křičí

BĚŽ!

a malá holka běžela podél tratě mezi kmeny stromů

a doufala že si běží pro vítězství kola

na silnici ne

jenom v parku

to byl celý vesmír na jejím tajným plácku

 

mohla jsem vidět

její první pád

a první prohraný slzy

můžu teď cítit

to samý

hořkost soli na tvářích

můžu teď cítit to samý

hořkost soli na nártech

 

jak se můžeš smát

když se cítíš jak zraněný zvíře v blátě

starosti musí uhynout

archanděli, slyším tě

 

slunce tak třpytivé tak teplé tak chladné

pokus se vyletět výš

a výš

dotkni se slunce polib oblaka

život je teď

je teď

 

bossanova (bossanova)

 

je tomu už rok

a já zjistila

že pořád čekám

 

je to už dlouho

a pořád sedím na tý samý židli

co včera jsem seděla

 

tak prosím . nenech mě čekat

řekl jsi . buď jako dítě

 

večer bez nebe

sním sen

opravdu sním

 

jak může člověk počítat čas

jsi vševědoucí

ano jsi

 

tak prosím . nenech mě čekat

řekl jsi . buď jako dítě

 

ale to není jednoduchý

a tak občas piju

z bezedný sklenice

a pořád čekám

 

tak na co čekám . tak na co čekám . tak na co čekám

 

je tomu už rok

a já zjistila

že pořád čekám

 

je to už dlouho

a pořád sedím na tý samý židli

co včera jsem seděla

 

tak prosím . nenech mě čekat

řekl jsi . buď jako dítě

tak to zkouším..

 

 

poďte ke mně (come to me)

 
poď ke mně
vidím ti kolena
za stromem

poď ke mně
vidím tvá kolena
za stromem

podivná noc
prázdný pokoj
strop se snižuje

poď ke mně
vidím ti kolena
za stromem

všechny mý trable
jeden po druhým
řekněte mi co potřebujete
aby bylo uděláno

mý rty hoří
ruce jsou studený

poďte ke mně
jsem hladová
poďte ke mně
vidím vám kolena
za stromem

 

souvislosti (connections)

 

vim, že to bylo dobře

říct ti, jak se cítim svobodná

včera je pryč a já tě miluju

víc

sním si v našem obýváku

o tobě

spousta lidí naproti mně

si hledaj svý sny

a žijou film o lásce

v jiných podobách

oni ví

 já vim

 

že dveře mezi souvislostmi jsou otevřené

otevři oči – otevři je

 

užívám si života mám se s tebou hezky

děláš různý překvapení

 věř mi

když ti říkám něco špatnýho

ty mi odpustíš

jsem ráda, že mi věříš

že dveře mezi souvislostmi

jsou otevřené

otevři svý oči – otevři je

 

snílek (dreamer )


nechci tě slyšet

protože nevstáváš brzo ráno

nechci tě slyšet

protože se na mě neumíš dívat upřímnýma očima

 

nechci tě slyšet

protože já potřebuju chlapa

který zachrání můj život

když mi kláda spadne do týla

 

já jsem snílek

ty jsi racionalista

já věřím ve spoustu nebí

jsem snílek

a to ty nejsi

 

ráda bych ti dala pusu

kdykoli chci

jenže ty nemáš rád kouř

jako já špinavý pánve

ráda bych se spolehla na tvoje ruce

když se cítím sama

zbavil ses mých slov pro své vlastní

 

já jsem snílek

ty racionalista

 věřím v novuzrození

a v mnoho sluncí

jsem snílek

a to ty nejsi

 

daleko (far, far away)


žiju svůj sen
daleko odsud
přes milion hvězd

blonďatí a hnědovlasí
pro ně se můžu smát

vrátím se brzy
nehodlám čekat
vrátím se brzy
to je můj život

vy jste můj pohon
počítej do pěti
dětské oči
dávaj mi zbraň

v ráji jsem nůž
uvidíte
však uvidíte

pravda a láska
začíná pomalu vyhrávat
nevěříš
neříkej lži
je to tu jen návštěva

svůj sen si žiju
daleko odsud
není tam rozřešení
žádní černí
žádní bílí
to je můj život

pravda a láska
začíná pomalu vyhrávat
nevěříš
neříkej lži
je to tu jen návštěva..

 

fontána (fountaine)

 

už je to dlouho, co jsem byla ve Florencii
ale pořád si pamatuju tu kašnu
když tě poslouchám
jsem tak blízko letní vodě v brouzdališti
za noci můžu se odrazit od břehu do oceánských vod

sny se stávají skutečností
ale ty tu stojíš uprostřed
jako návnada žralokům…
blízko sochy v bílé sukýnce
malá holka povídá si se starým mužem

jako jsi ty se mnou včera večer mluvil
když se usměješ, ztrácím rozum
když se mračíš a krčíš čelo
letím
jako hejno holubů co naráží
do dveří

ta tvoje hudba
mě přivádí k šílenství
nemůžu zastavit tolik pocitů

ta tvoje hudba
mě přivádí k šílenství
chci plakat, chci se smát
chci vždycky slyšet

už je to dlouho, co jsem byla naposled ve Florencii
ale pořád si pamatuju tu kašnu
když tě poslouchám
jsem tak blízko letní vodě v brouzdališti
za noci můžu se odrazit od břehu do oceánských vod

a ta tvoje hudba
mě přivádí k šílenství
nemůžu zastavit tolik pocitů

ta tvoje hudba
mě přivádí k šílenství
chci plakat, chci se smát,
chci vždycky slyšet.. vždycky…

 

brána (gate)


je tu brána
je jen pro tebe
doufám že víš
kde je od ní klíč

protože myslím
že jsem se zamilovala
dvě malá znamínka
pod tvým okem

buď trpělivá
nehroť to
buď trpělivá
neseď u telefonu

velká místnost
velké okno
krátká noc
krátký čas
pro to chtít vše

protože myslím
že jsem se zamilovala
dvě malá znamínka
pod tvým okem

není žádný břeh

kolem řeky

je tu jen silný svit

z hvězdy


buď trpělivá
nehroť to
buď trpělivá
neseď u telefonu
buď trpělivá
a uč se z chyb
buď trpělivá
nechtěj hned vše

 

vánoční (christmas song)


na zemi purpurové svíce
plamen dělal tolik stínů
bez záclon
bez sněhu
bez rámů
moje sny samotné

malé sladké kapky tónů
v myšlenkách teď můžu být s tebou
chybíš mi, můj příteli, moje vězení
musela jsem se dívat na tvé vybledlé modré oči…

všude kolem mě je podivný smutek
a přitom jsem doma, v mojí houpačce
beze slov
bez jídla
bez dveří
myšlenky mé jsou samotné

koho teď budu potkávat a jak často…
my se neměníme
možná jen oči trochu ztmavnou…

protože jsem si zvykla vidět tě každý den
protože jsem si zvykla snídat s tebou v jedné místnosti
protože jsem si zvykla povídat ti o mým rozbitým autě…

…chybíš mi, můj příteli, moje vězení
musela jsem se dívat na tvé vybledlé modré oči
když jsem tě zapomněla na rozloučení políbit

 

našla jsem svůj most (i found my bridge)

 

minulý víkend našla jsem svůj most
s sebou jsem měla kafe v papírovym kelímku
nechala jsem velkou temnou divokou vodu
vpít se mi do tváře

nechala jsem vplést si stuhu do vlasů
nechala jsem je najít svou sílu
můžu odtud poslat své neviditelno do vesmíru
a pak

se už nemusím hrbit…
mám tvůj plášť do deště
a vím
že zítřek bude zase náš

z toho mostu to můžu vidět…
jak děti rostou do dospělosti
můžu vidět tolik objetí lží…

ale jsem ráda
že jsem našla svůj most
jsem ráda
že jsem minulý týden zpomalila
abych našla svůj most

 

napnu plachtu (i set a sail)

 

stejný věci můžeš mít stejně jako já

já nikdy nezastavím tvou sprchu krásných vět

na má ramena

dno oceánu čeká na novou vlnu

napnu plachtu

ty budeš navigovat

naši vesmírnou stanici

mezi tebou a mnou

má všechno co si lze představit

 naše nejsladší hvězda neumírá nikdy

 

vodní kurs špatných pohledů

není schopen přežít

v zelených a hnědých současnosti očích

pojď se mnou přes hory mých snů

napnu plachtu

ty budeš navigovat

naši vesmírnou stanici

mezi tebou a mnou

má všechno co si lze představit

 naše nejsladší hvězda neumírá nikdy

 

jsem tu (i’m here)


má kytara není rozbitá

mí ruce nejsou neposlušný

v jejich očích jsme neúspěšní

v naší mysli jsme svobodní

 

nestarám se o jiný lidi

nebudu v jejich vězení

jsme tady a já jsem tady

mám život ve svých rukách

 

nebudu nikoho urážet

nebudu nikoho soudit

před mým prahem je čisto

budu hrát otevřenou hru

kvůli sobě

kvůli tomu, že jsem tu

 

teď žiju

protože jsem tady

teď žiju

protože jsem tady

tady jsem tady

 

v mojí posteli (in my bed)


řekl mi, že slyší, jak má krev protéká žilou
mou tepnou…

v mojí posteli, v mojí posteli
když jsem stonala, slíbil mi, že mi snese všechno
a já mu uvěřila…

v mojí posteli, v mojí posteli

chtěl se mnou zůstat, stačil jeden pocit
jedna věta, jedno obětí…

v mojí posteli, v mojí posteli
můj studený pot, jeho teplé ruce, svolila jsem k předehře
na mých bocích, s jeho sevřením…

v mojí posteli, v mojí posteli

odešel
tisíc mil daleko
jsem sama
tisíc mil daleko

tolik si přál být se mnou až jaro přijde k vrcholu
a ptáci budou zpívat…

v mojí posteli, v mojí posteli
chci vrátit čas, kdy mě myl vlasy ve vaně
položit mě na záda…

v mojí posteli, v mojí posteli

odešel
tisíc mil daleko
jsem sama
tisíc mil daleko

 

ve městě písku (in the city of the sand)


ve městě písku - v noci
někdo za rohem - pláče
myslím že je to žena
myslím že snad musí umřít - teď
pomalým krokem přišla jsem ke zdi
z červených starých cihel - otočila jsem se
a ve tmě mezi budovami
seděla ona na studené černé špinavé ulici
klečela a držela něco v ruce

nikdy předtím jsem tohle necítila
musím tam jít
podívat se na ní
uvidět její tvář
vidět její slzy
vidět ji celou

všimla si mě brzo - přistoupila jsem blíž
klečela u mých nohou
a když se na mě podívala řekla -
právě jsem ztratila svoje dítě - co teď budu dělat
byl mi všechno co jsem bezmezně milovala

vzala jsem obrázek z jejích prstů
podívala se na něj a nebyla schopná slova
záviděla jsem jí tu lásku
kterou já nikdy nepoznala
a zastyděla se

styděla jsem se za svoje city co jsem měla
vrátila jsem jí zpátky fotku jejího syna
a začala jsem plakat

nikdy předtím jsem tohle necítila
musím opustit tohle místo
přestat se na ní dívat
přestat se dívat na její obličej
nevidět její oči
nevidět jí celou

řekla jsem - promiňte, nevím co říct
a musela jsem odejít

opustila jsem to místo
s deštnými slzami na kabátě
nechala jsem jí tam samotnou
napospas osudu

 

hluboko (in the depth)


hluboko v srdci
cítím se pyšná, jenže víš
jsem smutná

něco zvláštního se stalo v mým bytě
není to tvoje vina, ani moje
ale chybí mi ty mý květináče

dal mi zelený listy
který jsem milovala
jaká škoda…

hluboko v srdci
jsem prázdná
slyším zvony, není to naše melodie?

neumím mluvit
umím zpívat
vyslechni mě
jen mě vyslechni

jsem prázdná a ty songy
nejsou tak smutný
jako já jsem prázdná
a ty songy
nejsou tak smutný
jako já
jsem prázdná

 

je to na tobě (it’s up to you)


právě jsem slyšela
tolik slov lásky

právě jsem slyšela
tolik slov lásky

jenže jsem zmatená
jestli je to pravda

kdepak je má mysl
studené rty
studené ruce
za oknem
prosincový ráj
tak krásné..

můžeš se smát
jestli chceš
a můžeš být mrzutý
to je na tobě
je to na tobě

 

kuchyně (kitchen)

 

dívám se každý den
na západ slunce
u bílýho stolu
v kuchyni
zpívám píseň
sním si

skorosvatí
téměř ztracená věc
zaznamenali můj vzkaz
v noci
jen vydržet

dívám se každý den
na západ slunce
za oknem
u svíčky

jen se dívám ven
nebe je vždycky tak krásný
jen se dívám
do nikam

někdo se někde
taky dívá
každý den jako já
u bílýho stolu v kuchyni
u bílýho stolu ve svý kuchyni

 

vzpomínky (memories)

 
střípky vzpomínek
kdo sestrojil tenhle plán
slzy zaplavují tu část mého mozku
kterou tak nenávidím

nemít výčitky
necítit vinu
socha bez citu
na mě se dívá
přede mnou
ze zrcadla..

 

příště (next time)

 

a když někdo není potrestán

odpusť mu

protože já věřím v druhý život

a tak, když někdo není potrestán

bude mít o trochu těžší život

příští čas

 

neprosím se o to

nedívej se na den, když nemáš dobrou náladu

 

neprosím se o mír pro celý svět

oni budou potrestáni

příští čas

tomu věřím

tak napni šíp ve svojí duši

a střílej

láska je všude kolem

jestli můžeš odpustit

já věřím

příští čas

v dalším životě

uvidíme

uč se

jak odpouštět

já věřím

láska je

hlavně v tobě

v tobě

 

blízko ohně (next to the fire)

 

nechala jsem ležet knihu
blízko u ohně
čekám velevážené hosty

černá skříňka
uvnitř kytara
čeká na mě

chladný podzim
jen vítr se mnou dýchá

člověk by měl
některé věci udržet
v tajemství
znáš to trapný
ticho

a chtěl bys křičet
jenže nemůžeš
podívej se na mě
na sebe
za naše záda..

 

pozorovatel (observor)

 

nedělej ty samý chyby
cos dělal předtím
něco se opakuje
ty to víš moc dobře
víš to

třetí rok
ta samá bolest v srdci
stát v pozadí
a jen pozorovat
o co tu jde

nic neřešit
být pozorovatelem
nic si nevymýšlet
být pozorovatelem
vědět
co chceš

je jednodušší nechat běžet čas
je to jednodušší ale ne tak lehký
nechat to být

nemůžu být slabá
když bych chtěla být silná
třpyt v zelené duhovce
víš to moc dobře, víš to

někde
někdo
hledá tu samou
píseň
tu stejnou
harmonii

nic neřešit
být pozorovatelem
nic si nevymýšlet
být pozorovatelem
vědět
co chceš

je jednodušší nechat běžet čas
je to jednodušší ale ne tak lehký
nechat to být..

 

raz dva tři (one two three)

 

nejdu ven bez mýho sešitu

někdy ho ani nevyndám

ale někdy přijdou andělé

něco mi říct

 

poslouchám jejich hlasy

neslyšitelné

píšu jen

co cítím

 

pro lepší dech

raz dva tři

pomalu a hluboko

dýchej

čtyři pět šest

bez dechu

teď

 

vidět znamení

možná tenhle list nespadl

náhodou uvidět svý boty z nejtěsnější blízkosti

věřím v dva životy

je jednoduchý žít

když vidím život zevnitř

 

pro lepší dech

raz dva tři

pomalu a hluboko

dýchej

čtyři pět šest

bez dechu

teď

 

 

partner (partner)

 

chci být tvůj partner
chci být tvůj přítel
chci být jedinou ženou
v celým tvým vesmíru

chci být medem
který si dáváš do kafe
chci být tvým
snem

křičím tvý jméno
ale ne dost nahlas
nestačí to
ale slyším tvůj smích

křičím tvý jméno
tváře mám horký
nestačí to
ale slyším tvůj smích

chci být tvůj partner
chci být tvůj paprsek
chci být voda
co necháš dolů padat

 

provence (provence)

 

viděla jsem hodně cest

potkala hodně lidí

zamilovala jsem se

je t´aime provence

 

hledala jsem cestu

který můžu věřit

není nikde ve světě

není nikde kolem nás

 

poslouchej svý srdce

poslouchej svý srdce

 

lítala jsem s mnoha křídly

mluvila se spoustou dětí

nejlepší místo je tady

v mojí provence

 

podívej se

kde stojíš

vykouzli krásný úsměv

náhody neexistují

vše jedním je

 

poslouchej svý srdce

poslouchej svý srdce

poslouchej svý srdce

vše jedním je

vše jedním je

vše jedním je

 

strávila jsem hodně času

hodně dní a hodně nocí

 

zamilovala jsem se

je t´aime

 

být jako řeka (to be like a river)

 

být jako řeka
jít dál a nikdy se nezastavit
být jako voda
odrážet hvězdy uprostřed noci

přeju si být řekou
jít vpřed a nikdy se nestydět
být vodou
držet se při zemi a být silnou
jak jen voda může být

být jako řeka
mlčet a nechat ptáky ze mě pít
jako voda
laskavá a nelítostná k lehkomyslnosti

přeju si být řekou
teplou a studenou osvěžující tvé slzy
být jako voda
zůstat na nebi a čekat na čas
kdy budu moct sestoupit na zem

neztratit nad sebou kontrolu
jen nechat plynout čas
jako lodě co seřizují své plachty

být jako voda
zavrtat se pod vlnami
jako zmije
být jako voda
kapky nechat padat

přeju si být řekou
s otevřenýma rukama
a být nevyzpytatelná
být jako voda
která ví kam teče

spousta lidí má svou loď
chtějí vydržet a snaží se doplout
přímo k té deltě..

 

zpomal (slow down)

 

zpomal čas

zpomal ho (má lásko)

svět se kolem mě točí

sundej mi mraky

z nebe (má lásko)

vítr fouká kolem mě každý den

 

každý den budu tu stát

 

namaluj život

pro mě (má lásko)

s červenou a žlutou a zelenou

spi mý sny

probouzej oči (má lásko)

slovy, co umíš jen ty

 

každý den

budu tu stát

každý den

budu tu stát

 

ze stromu v horách déšť padá na zem

zastav se na chvilku, zpomal

za něčím běžíš co jen v tvojí hlavě je

nepřemýšlej (jen zpomal)

 

sněž (snow)

 

ty

rozbils propršený den

pár nocí zpátky

 a pořád prší

 

nemohla jsem zapomenout

deštivý kapky na mý tváři

mokrý vlasy

studený nehty

 

                                                        stříbrný dar blízko mých rtů

líbám vítr jsem spojená

 

ty

rozbils propršený den

pár nocí zpátky

a pořád prší

nezapomněla jsem

záři z kytar

mokrý slova studený dech

 

stříbrný dar blízko mých rtů

líbám vítr jsem spojená

 

dlouhý povídky jsou jako blesk v bouřce

kolik mých myšlenek ještě znáš

 

dlouhý povídky jsou jako blesk v bouřce

kolik mých myšlenek ještě znáš

 

a teď

ty jsi sníh

s čistým krystalem uvnitř

a teď

ty jsi sníh

s čistým krystalem uvnitř

 

sněž sněž sněž sněž

pomalu pomalu pomalu pomalu

moje srdce bije pomalu

ale silně silně silně silně

děkuju ti za všechen

ten déšť..

 

něco (something)

 

je tu něco
co ti potřebuju vysvětlit
ale nemám k tomu sílu

cítím
že bych měla
měla bych s tebou mluvit
o čase co teď přichází

je tu něco
co potřebuju udělat
a to není můj styl
ale myslím
že to tak má být

je tu něco
co ti potřebuju povědět
jenže pro to nemám pochopení

ani v sobě
cítím
že se tu něco stalo
opravdu chci vědět co

znáš mojí kůži
víš
že teď studí
neschovávej si oči
jen uzavři ten čas

je tu něco
co ti potřebuju říct
jenže pro to nemám pochopení
ani v sobě
cítím
že se tu něco stalo
chci to vědět

jak můžem žít
v našem světě
strun a pián
jak můžem
v tom světě pospolu žít

 

pořád je chladno (still cold)

 

ochlazuje se

nohy mám studený

prší . zase

jsi v práci

 

podivný karty

na stole

za jeho zády

láká mě

nevypadá tak staře

rám je černý

 

svíčky

pořád hoří

aby se učily

jak číst

mezi kapkami

 

a teď

je mi pořádná zima

cítím . že to jde z kopce

zase

přeju si . abych mohla číst

 

nebuď mrzout

odlep se od země

nebuď mrzout

 

karty

tě znaj

déšť pořád padá

zase

jsi v práci

 

ve tvý hlavě mezi šuplíky

s falešnými věcmi

co jsou nepotřebný

 nevypadáš

že jsi starý

a mě je pořád zima

 

nebuď mrzout

odlep se od země

nebuď mrzout

nebuď mrzout

odlep se od země

nebuď mrzout

 

 

bouřka (storm)

 

to je tobě

moje lásko, co nenávidím

s tebou je tak krásný ticho

a nevadí, jestli je právě zima nebo léto

 

nejsem cestující

jsem sedící žena

za plotem

 

to je tobě

moje lásko, co nenávidím

dáváš mi něco

co nemá jméno

to není důležitý

spíš to, že jsem

za plotem

 

nejsem cestující

jsem sedící žena

za plotem

nejsem cestující

jsem sedící žena

za bílým plotem

 

ukaž mi světlo

tak silné jak jen bouřka může být

otevři mou mysl

víc, já prosím o víc

 

to je tobě

má lásko, co nenávidím

nemůžu dobře spát

odpovědi jsou zapomenuty

jsem ztracená

nejsem

za plotem

 

nejsem cestující

jsem sedící žena

za plotem

nejsem cestující

jsem sedící žena

za plotem

 

ukaž mi světlo

tak silné jak jen bouřka může být

otevři mou mysl víc

já prosím o víc, prosím o víc

 

to je tobě

má lásko, co nenávidím

to je tobě

má lásko, co nenávidím

 

ukaž mi světlo

tak silné jak jen bouřka může být

otevři mou mysl víc

já prosím o víc, prosím o víc

 

For you my babe My love I hate For you my babe My love I hate

 

 

struna mýho života (string of better life)

 

dneska jsem si uvědomila

čistá láska je nejlepší

zrcadlo se na tebe dívá

a ty se díváš na sebe

nedívej se na mě

vidíš

jak jsi

nerozhodná

 

budu se snažit . být potichu

a mít všechny věci v pořádku

budu se snažit být zticha

protože ty nikdy nezměníš svou mysl

 

dneska a dalších pár dnů

to bude lepší a lepší

být uspokojená

mít hlavu zvednutou

být silná

a bláznivá

 a učit se . jak naslouchat našemu vědomí

být silná

a učit se

 

budu se snažit . být potichu

a mít všechny věci v pořádku

budu se snažit být zticha

protože ty nikdy nezměníš svou mysl

 

ty nikdy nebudeš volný

a já potřebuju lítat

místo toho

jsem ustřihla

strunu lepšího života

 

trpět a třást se (suffer and shiver)

 
nevěříš tomu o co mi jde
tolikrát jsi sliboval
možná nesouhlasíš
jsi pořád tak trpělivý

jenže myslím
že pravá láska by měla přijít
když tě poprvé uvidím
a budu vědět

že to jsi ty
že to jsi ty
že jsi to ty

ale možná se pletu
znám tě už hodně let
jen se zamilovat
stačí se jen zamilovat

hraju karty ve strážní věži
snížený hodnoty
trpět a třást se
to je ta píseň
to je ta píseň pro tebe

nemůžu říct
že tě miluju
vítr co maluje náš čas
je úplně jiný

já budu čekat
na pravou lásku
do tý doby než
si budu jistá

že jsi to ty
že jsi to ty
že to jsi ty

 

tak krásně vypadáš (such a beautiful you look)

 
tak krásně vypadáš
když se usmíváš
zimní kůže
na mých ramenech

víš jak jsem smutná
a přesto bolíš víc a víc

zkouším ti něco říct
ale ty nic neříkáš
a pořád se usmíváš
a přitom víš
že jsem brečela
brečela jsem pro tebe..

mám hlad
a jídlo mi nechutná
jsi v mém srdci
a já tě proklínám

čas od času mi pošleš jednu větu
přivádíš mě k šílenství
nezodpovězené otázky
co je pravda
a kde jsou lži
jsem unavená

prosím tě
mé vědomí
nemysli na něj
nemysli na něj
nemysli na něj

mám hlad
a jídlo mi nechutná
jsi v mém srdci
a já tě proklínám

 

východ slunce (sunrise)

 

nový čas starému je konec

pociťuješ chlad kolem nás

napětí . nový den . noc skončila . buď rozumný

 

slunce vychází každý den

jsi si jistý . že jo

i za mraky svítí slunce

vydrž

 

svůj smutek a zklamání

 

netvrď mi že jsi sám

neříkej že jsi sám

někdy prostě slzy padaj . otevři oči

 

nemůžeš zastavit svoje obavy a strach

někdy ty věci zůstanou

 

nepochopeny

ale jdi dál

ty věci

 zůstanou nepochopeny

a ty jdi dál

 

swing (swing)

 

řekni mi víc o čemkoli

vítej v nebezpečnym území

jsme uvnitř

žádná cesta zpět

 

řekni mi víc o čemkoli

mluv

potřebuju tvůj hlas

všechno jsem musel vyhodit

už tu nemám nic

co mi připomíná – tebe

 

jsi malý kousek života

a nemůžu na tebe přestat myslet

 

nemůžu

nevim jestli chci

je ta tak daleké

nevidím jak jsou daleko

lampiony lásky

jsme dnes v noci zabili

 

neříkej

že lžu

jsou to moje lži

chci moje lži

chci tebe

 

spolu jsme silní

jsme silní

co je důležitý

řekni mi

řekni mi

 

 

uč mne (teach me)

 

uč mne
od téhle chvíle
jsem připravená se učit
budu se snažit být víc pokorná
více a ještě víc

jako spousta věcí
co jsem udělala
nebylo dobrých
tak některý
špatný nebyly

uč mne
jsem připravená se učit
máš oči co dokážou
mé myšlenky zahlédnout
tak chudé
jako nečisté jsou
před tebou
se nestydím

dneska jsem jela autem
za tou mojí holkou a tím klukem
viděla jsem měsíc na nebi
a letadlo
které právě protínalo jeho srp
a vpravo na nebi
dalších pět
vypadali jak vesmírný komety

uč mne
jsem připravená se učit
máš oči co dokážou
mé myšlenky zahlédnout
tak chudé
jako nečisté jsou
před tebou
se nestydím

 

čekání (waiting)

 

čekám . kouřím . piju . čekám

čekám . kouřím . sedím . čekám

poslouchám . nic . kouřím . piju

zpívám jednoduchý nápěv

jen v mojí hlavě

 

zmrzlý prsty na jaře

voda je klidná . ptáci zpívaj

kachny dávaj dobrou noc

ty spíš

 

čekám . kouřím . piju . čekám

čekám . kouřím . sedím . čekám

poslouchám . nic . kouřím . piju

zpívám jednoduchý nápěv

jen v mojí hlavě

 

malý kousek v duších

nic nejde špatnou cestou

labutě schovali svý krky

zahoď pouta nesvobody

vyrovnej se s tím . že je někdo blbej

smiř se s tím

vymaž stud

já jsem

ty jsi

já jsem

ty jsi

 

jaký že pravidla (what kind of the rules)

 

jednou mi máma mluvila do duše
a já do dneška její slova nezapomněla

a neumím je nechat zmizet
poslat je odsud pryč

v noci
den za dnem
se pokouším porozumět

jaký že jsou to pravidla hry
který mám každý den hrát
jaký že jsou to pravidla
který mám pořád hrát

 

vrba (willow)

 

nakresli mi obraz tohoto místa

most přes řeku

                                                         nakresli mi ostrov

s vrbou vpředu

nakresli mi ten obraz modrou a zelenou

a přidej trochu hnědé

 

u jezu budu tančit

poslouchat jeho zvuk

budu poslouchat tebe

 

nakresli mi obraz tohoto místa

s labutí, jež čeká

nakresli mi slunce za mraky

tam nahoře

 

nakresli mi obraz

s tvýma očima a s tvojí duší

 

budu tančit pokaždé

když se na něj podívám

budu poslouchat zvuku slunce

tam nahoře

budu poslouchat tebe

 

ty nejsi ve mně (you are not in me)

 

ty nejsi ve mně

když ti říkám, že bych mohla být

slunce

měsíc

hvězda

soumrak

svítání

 

ty nejsi ve mně

když zpívám, že bych mohla být

kytka

moře

slzy z nebe

kouř ve vánku

 

žádný plány dělaj mý dny barevnější

žádný oběti za noci

zvláštní slova protínaj neviditelný zvuky

odněkud nade mnou

odněkud kolem mě

odněkud ze mě

 

ty nejsi ve mně

když šeptám, že bys mohl být

tráva za deště

tma při zatmění

srdce když miluje

strom když jaro přichází

 

žádný plány dělaj mý dny barevnější

žádný oběti za noci

zvláštní slova protínaj neviditelný zvuky

 

odněkud nade mnou

odněkud kolem mě

odněkud ze mě

odněkud nade mnou

odněkud kolem mě

odněkud ze mě