Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Byl Pes alternative-rock'n'roll / Praha

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Členové

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

Obsazení kapely

Tomáš Zika – kytara, hudba, texty, zpěv
Kuba Kabát – kytara, basa, foukačka
Fanda Holý – basa, kytara, klarinet
Michal Šmíd - akordeon
Vojta Noha - bicí, basa

Bio a historie

 Byl pes hraje poesii bulváru.

Tento styl je živý jako život sám a z něj též vychází. Náš svět je bulvárem vesmíru po němž  Byl pes se prohání a vše co uvidí, tak o tom hned v písních vypráví. Pokud někomu toto vzletné povídání připadá přízemní snad jen proto že nejlepší kousky se drží těsně při zemi a není tudíž potřeba mít hlavu až v oblacích a vůbec pokud nás chcete poznat, tak nás najděte a přijďte se podívat na nějaký náš tajný konzert. my se zlobit nebudeme a vy třeba taky ne. pes

                                                                          !

Aktuální CD 'Tak si pluj' v prodeji: REKOMANDO (Polí5 & Day After aliance);Trojanova 9;120 00 Praha 2

                                                                          !

a pohádka na konec

Byl pes a ten seděl celé dny na rohu bulváru a nezúčastněně pozoroval cvrkot kolem. A že to nějakej cvrkot byl! Jednomu by z toho šla hlava kolem, ale psovi? Tomu ne. Přitom ten pes potřeboval, aby mu z toho šla hlava kolem, on ji potkal a šli by pak společně konečně domů a spat. Pes byl totiž tím věčným sezením na rohu už unavený. Ale jak udělat, aby mu z toho šla hlava kolem, to pes nevěděl. Den ode dne bylo nevědění dotěrnější a dotěrnější, až si začal pes přát vědění. A jak vědět se dá? Nu tak, že se začnete dívat vědoucíma očima. To pak nejsou oči, co jenom vidí, co je kolem, ale to, co kolem vidí, chtějí i pochopit. Pes se tedy zahleděl tímto novým pohledem na bulvár a pomalu a pak rychleji a rychleji ho začalo dění na bulváru vtahovat a pohlcovat. A už to nebylo dění, ale byl to lomoz, hluk, frmol, úprk, shon a do toho se vmísily, neodbytně, jednotlivě a všechny najednou, příběhy bulváru. Míhaly se jeden přes druhý a každý za sebou táhl pach svého osudu a auru svého bytí, prodchnuté pocity, touhami a sny, jaké může mít jen člověk. Tohle všechno společně s posledními paprsky zapadajícího slunce způsobilo, že mu z toho začala jít hlava kolem. Zrovna, když si clonil oči před červenou září skomírajícího slunce, ji uviděl. A to bylo shledání, to bylo radosti, slz, smíchu a zase slz a vzpomínání na staré dobré časy a jak dětským mýdlem vonívaly vlasy a na louky z těch let a vůbec…ale když chtěl jít pes dom, jak přesvědčivě říkal, konečně spat, tu najednou si hlava postaví hlavu, a to zase pr! Takhle tedy ne! A hned milému psu povídá, proč mu vlastně jde kolem právě teď a že to není samo sebou a už vůbec ne náhoda, že jde kolem, a jak teď  vidí a slyší zřejmě na poslední chvíli, a jak se říká za pět minut dvanáct a to je jisté, jako je jisté, že pes musí a hlava v tu chvíli významně pozvedla obočí, musí na rohu zůstat, neboť, a hlava pozvedla obočí ještě výše (v tom byla hlava opravdu dobrá), čím by roh bez psa byl?! A naopak! Ostatně, říkala hlava, na rohu bulváru byl pes vždycky. Malej, velkej, černej, bílej, modrej, zelenej, ale byl. Proč ne teď  ty. Políbila zaraženého psa na čumák a zmizela ve večerním davu. Byl pes smutný? Nebyl. Ne, že by nebyl zaražený, to byl, ale to by byl každý, kdo by se v jednu chvíli dověděl o sobě právě to, co už roky tuší, ale nemá sílu přiznat si to nahlas. A pes také věděl, že hlava ví své. A on své hlavě věří. Tak dál byl pes na svém rohu. Ovšem teď, když věděl, že je to jeho úděl, vážil si rohu o to víc. A lidé, co procházeli kolem? Ať už si ho všimli nebo ne, cítili, že jejich bulvár je něčím výjimečný a možná proto, když jednoho dne byl pes pryč,jako už moc stařičký odešel umřít někam do ústraní, ve smrti jsou psi totiž velice samotářští, našel se nějaký dobrodinec, který na roh bulváru připevnil cedulku na níž stálo velikými písmeny ZDE BYL PES. Ale, protože čas je neúprosný a ne ke všem stejně, slůvko ZDE vybledlo dříve a tak tam dodnes stojí BYL PES…pes