Jak vznikl a kdo je Abiďas

Skupina Abiďas vznikla někdy v roce 1994 nebo 1995. To už nikdo přesně neví. To se takhle sešli kamarádi z Benátek nad Jizerou Aleš Louis Gregor a Honza Nedvěd Novotný a řekli si, že by to chtělo oživit kulturu v městě. Honza dodával poetické texty, lehce nedvědovský doprovod na kytáru a Aleš sóla na trubku. Na střední škole pak Honza potkal Járu (tehdy ještě ne Basoně) Hasoně, a protože uměl jeden akord navíc, který Honza na kytaru neznal, tak ho přizval do kapely.

Název kapele daly Honzovy tenisky. Když se na ně jednou těsně před tělocvikem podíval, zjistil, že ty otrhané číny nejsou úplně značkové. Půjčil si od bohatšího kamaráda propisku, a protože tehdy neměl moc velký přehled o značkách, napsal na ně Abiďas. No a tak to, alespoň podle četných pověstí, vzniklo. Tříčlenná kapela se protloukala po podivných klubech, kde především Honza dojímal patetickými texty a Jára s Alešem se tvářili, že písně mají pro duš přihlížejích dívek zásadní dopad. Ke skupině se pak přidal bubeník, který se zřejmě jmenoval Michal. Na bubny uměl asi tak jako jeho spoluhráči na ostatní nástroje.

Jednou v zimě, patrně to bylo ještě v roce 1995, skupina Abiďas koncertovala v Benátkách v hospodě pod horním náměstím. Po hospodě pobíhal Franta Efendi Fečo, který hřímal, že ta hudba není špatná, až na toho bubeníka. Bubeníka, který se zřejmě jmenoval Michal, od té doby už nikdo neviděl. Franta začal s kapelou bubnovat a Jára začal hrát na basu, protože se do menšího počtu strun méně zamotával. Soubor se začal postupně probíjet na vrcholy nikým nevypsaných hitparád především na Mladoboleslavsku a Benátskojizersku. V roce 1996 přišel do kapely sólový kytarista Dežo Wai Body. Kapela získala další zázračný impuls, což oceňovaly především fanynky v baru U Foxe, které sem ovšem nešly na večeři, ale za muzikou. Kolem Foxe se také točily první zlaté časy ansámblu, to když zde například Abiďas předskakoval kapele -123 min. (dej jí pánbu věčnej pokoj) a podobně. Velký úspěch zaznamenal Abiďas také na letním festivalu Závislý Zubr, na který ovšem nikdo kromě účinkujících nedorazil. V Bezně dokonce Abiďasu předskakovala skupina Vltava (dej jí pánbu věčnej pokoj), jenže to málokdo pochopil a Abiďas už zahrál jen pro deset nejožralekších fandů, kteří si stejně ráno nepamatovali, že by v sále bylo něco jiného než Nebřenský.

A tak to šlo dál až do konce devadesátých. Hráli jsme rádi a hráli jsme i v Praze a dalších vzdálenějších destinacích. Největšími hity byly asi všemi nenáviděné Elemka, Letadlo a oblíbené Pampampáda. Zkoušelo se u Jizery v ruině u Iggyho a pak se začaly rodit děti, někdo se dokonce i ženil a sem tam se zase někdo jinej snažil vydělat peníze. Takže se kapela bez většího loučení rozpadla.

Že je to všechno k ničemu (děti, manželky, prachy), zjistili členové Abiďasu až po deseti letech. Mezitím si párkrát zavolali s tím, že by bylo zase dobré si někdy zahrát. I stalo se v létě roku 2009, tedy po deseti letech od rozpadu. Všichni vypadali odpočatě a hrozně staře. Nenašli jsme akorát Honzu, který dává ještě pořád přednost manželství. Objevili jsme ale zpěváka v rodině Fečů. Jmenuje se Pavel Kotuč a zpívá hezky. Nejdříve jsme se pohádali, jestli se budeme pořád jmenovat Abiďas a pak o to, co budeme hrát. Jmenujeme se Abiďas a hrajeme mix letitých skladeb se zcela moderními. Po několika úspěších, které nikdo nezaznamenal, to vypadalo, že se zase v klidu rozejdeme a z Kotuče pěvecká hvězda nebude. Kde hledat spásu? V mládí, samozřejmě. Kluci přitáhli za flígr do zkušebny v benátskojizerské sokolovně Honzu Pipera Halušku zvaného Kalous a od té doby nás to zase baví. A podle ohlasů to občas baví i lidi, pro které hrajeme. V té největší zimní kalamitě letos v lednu Abiďas ve studiu Hell v Hradci Králové nahrává své první víc než dlouhohrající album. Jmenuje se Kalamita štětek a je k sehnání buď na objednávku na stránkách kapely (bandzone.cz/abidas), nebo na jejích koncertech. Samotné nahrávání Kalamity ve sněhové kalamitě by vydalo na jednu prázdninovou knižní novelu. Album kapela nicméně šťastně pokřtila v půlce března v pražském klubu Carpe Diem v Praze. Alespoň podle tančících fanynek a rozprodaných cédéček se album povedlo. V pražském klubu Carpe Diem bude Abiďas mimochodem hrát i v sobotu 29. května, tedy v druhý den parlamentních voleb, a to v době, kdy už bude znám jejich vítěz. Takže Jirko, předem gratulujeme a všechny ostatní srdečně zveme! A kdyby náhodou někdo nemohl kvůli emigraci nebo tak, tak není nic jednoduššího, než sledovat naše stránky na Bandzone.