Tomáš Bříza pop-rock / Chlumec nad Cidlinou

Zdravím. No... Takže z důvodu toho, že jsem zjistil, že nejlepší je mít zodpovědnost jen sám za sebe a svojí práci a následně pracovat solo, tak jsem se rozhodl pracovat sám a kapely jsem opustil. Nyní mě můžete viděť buď jako solového zpěváka, nebo jako solohornistu Konzervatoře v Pardubicích. Kromě těchto čiností se také věnuji tvorbě vlastních skladeb. Snažím se být univezální, takže skládám hudbu většiny žánrů. Některé skladby mám se zpěvy a vokály a některé pouze instrumentální.

No.. Jmenuji se Tomáš Bříza, je mi 22 let. Ohledně mojí dosavadní hudební kariéry, kam až moje paměť sahá, jsem intonoval dřív, než jsem mluvil a začal jsem zpívat už ve školce a tak jsem v 1. třídě zavítal do ZUŠ V Chlumci nad Cidlinou. Zde jsem původně chtěl studovat hru na kytaru, ale údajně jsem měl krátké prsty a rodiče mě přemluvili, at jdu studovat hru na klavír. Tento nástroj mě ale tenkrát úplně nenaplňoval a tak jsem o rok později přibral eště klasický zpěv u paní učitelky Jany Šimákové ( Knížkové ). Pár let na to jsem na klavír dostal mladší a příjemnější učitelku paní Marcelu Čapkovou a klavír mě bavil o trochu víc, ale v žádném případě se to nepřibližovalo touze být zpěvákem. Začal se mi zlepšovat technika a hlas se mi vyvíjel. Již po prvním roce jsem čerpal zkušenosti na podiu po prvních Vánočních koncertech ZUŠ, kde jsem zjišťoval, že se moc nestydím. Později přišla puberta a mutování. Ačkoli jsem se tohoto období bál, co se mi stane s hlasem, dopadlo to nejlépe, jak mohlo - zjistil jsem, že jsem tenor. Pak bohužel přišla pro mě obrovská rána a to taková, že moje oblíbená učitelka zpěvu odešla na mateřskou dovolenou a já jsem měl dostat jinou mladou učitelku. S tím jsem ale nesouhlasil a řekl jsem, že než abych byl u někoho jiného, tak ze ZUŠ odejdu. Rok jsem jsem tedy ZUŠ nenavštěvoval a začal jsem zpívat popovou,ale především rockovou hudbu. Postupem času jsem zjistil, jak mi ZUŠ chybí a vrátil jsem se jak na klavír, tak na zpěv, kde nyní vyučovala mimo jiné i populární zpěv Jitka Kateřina Přibylová. Ikdyž její vyučovací metody nebyly tolik přínosné, jako u předešlé učitelky, jako lidé jsme si velice sedli. Pubertální období a získávání zkušeností na koncertech v ZUŠ přinesly i další úspěchy. Jednak jsem se stále více dostával do povědomí lidí a jednak jsem získal 1. místo na soutěži Novobydžovský slavík a 3. místo na soutěži Hradecký slavík. K Vánocům jsem od našich dostal klasickou kytaru, ale niják mě nenadchla. Až po letech jsem ji vytáhl a táta mě učil první základní akordy a držení. Později mi táta chtěl koupit el.kytaru, ale neměl jsem o ní zájem, chtěl jsem raději pěvecké kombo a mikrofon a tak se také stalo. Během těchto let jsem také navštěvoval na ZUŠ povinou Hudební nauku, kterou jsem ale bytostně nesnášel ( jako většina žáků )  a nudila mě. Učil mě kytarový mág a skvělý člověk Josef Mádlo. V tu chvíli jsem si tátovu nabídku ohledně el.kytary rozmyslel a mě popadla touhal splnit si svůj původní sen na hudebce a to hrát na kytaru. Tentokrát už jsem ale chtěl hrát přímo na el. kytaru. Vzhledem k tomu, že mi prsty poněkud povyrostly, dostal jsem k následujícím Vánocům první el.kytaru a začal hrát sám. Později jsem si říkal, že bych trochu potřeboval zlepšich techniku a hrát na kytaru alespoň trochu podle not a tak jsem pana Mádla oslovil a pilně jsem jeho hodiny 2 roky navštěvoval, což mi pro kapelouvé účely stačilo. Dále mi ježíšek přinesl klávesy, které mám ještě dnes. Jednoho dne jsem v rádiu slyšel krásné basové tony a když mi táta řekl, že to je baskytara a ta tvrdí muziku, našel jsem v hudbě opravdovou lásku. A tak jsem si brzo koupil první 4strunnou baskytaru, kterou jsem souběžně s el.kytarou u pana Mádla studoval a tehdy jsem zjistil, že basa mi přirostla k srdci víc a můžu se v ní velice dobře vyvíjet. I pan Mádlo prohlásil, že basa mi jde mnohem lépe. Tak jsem u pana Mádla absolvoval eště rok hry na baskytaru a po získání dostatečných vědomostí jsem kytarové oddělení opustil, zdokonaloval se sám a na ZUŠ pokračoval, jako klavírista a hlavně zpěvák. Později se stal další převrat. Nastoupil jsem, jako zpěvák do první stálejší kapely zvané Morfeus, která mi dala také mnoho dobrých i špatných zkušeností. Myslím, že jsem v této kapelu působil 2 roky. Po začátku 9. třídy Základní školy jsem se poctivě připravoval na příjmací zkoušky na Pardubickou Konzervatoř v oboru klasický zpěv ( jelikož do Prahy na Ježkárnu mě naši nechtěli pustit ), ale bohužel ze mě v Pardubicích vycítili populární výraz a tak mě nevzali. Jelikož mě učení ve škole příliš nebavilo, neměl jsem dostatečně dobré známky, abych mohl jít na perspektivní střední školu, tak jsem chtěl jít studovat SUPŠ Hudebních nástrojů a nábytku obor Mechanik hudebních nástrojů. Ale tento obor pro malý zájem neotevřeli a nabídli mi obor Truhlář. Naši se toho ohromě chytli a vnutili mi tento špatný nápad. Zažil jsem tam 3 roky utrpení, bídy a šikany, než jsem zkusil opět příjmačky do Pardubic na konzervatoř ( již potřetí ), kde jsem na zpěv opět nebyl přijat a obor Truhlář jsem už nedokončil. Když se moje učitelka ze ZUŠ začala vyptávat, proč se tak stalo, objevil se ve dveřích na konzervatoři Profesor Tvrdý a nabídl mi, jestli nechci nastoupit na Konzervatoř v oboru Hra na lesní roh. Ač jsem nevěděl ani to, jak tento nástroj vypadá, natož co tato profese obnáší, tak jsem do toho šel, jelikož moje největší prání bylo studovat hudbu a bylo mi fuk, jak a jakou. Musel jsem za půl roku dojíždění na konzultace a cvičení dohnat to, co se ostatní učí 5 let na ZUŠ a opravdu se povedlo a v září 2009 jsem nastoupil na Konzervatoř v Pardubicích, jako hornista a od té doby se až doteď dostavují skvělé výsledky. Po mém začátku na konzervatoři jsem už v chlumecké ZUŠ skončil, ale později jsem ocenil roky mé dřiny a utrpení při hře na klavír, jelikož jsem začal opravdu skládat vlastní věci a veškerá moje tvorba vznikla u klavíru. O Vánocích roku 2009 jsem dostal první bicí, které mě také velice chytly a které jsem v září roku 2010 studoval u profesora Romana Vrány. Další změnou byla původně jen prázdninová výpomoc v kapele Těžká obuv krátce potom, co jsem opustil kapelu Morfeus. S Těžkou obuví jsme si ale velice sedli a mě podium chybělo a tak jsem tam nastoupil, jako stálý člen kapely a zpěvák. V této kapele jsem působil přibližně rok.  Později jsem zkoušel soutěže jako Superstar, Česko-Slovensko má talent, Česko zpívá ( kde jsem se dostal do semifinále soutěže a měl jsem velice kladné kritiky od profesionálů ) a zjistil jsem, že by bylo pro mě na nějáký čas zkusil pracovat solově. Dále jsem roku 2010 navštěvoval v ZUŠ Na Střezině obor herectví v rozšířené výuce půl roku a do června roku 2013 poopulární zpěv na ZUŠ Habrmanova u paní učitelky Olgy Kostomlatské, která mi rozšiřovala repertoár, hlasové možnosti a připravovala mě  poslední aktuální novinku, která přišla roku 2012, kdy jsem navštěvoval soukromé hodiny u Lídy Nipové kvůli příjmačkám na Pražskou konzervatoř v oboru Populární zpěv, jelikož i přes časové vytížení, které představovala hra na lesní roh, jsem nemohl vzdát můj původní sen stát se zpěvákem.  A podařilo se! Od září 2013 jsem studentem 5. ročníku Konzervatoře v Pardubicích a solohornistou v oboru Hra na lesní roh a studentem 2. ročníku Pražské konzervatoře v oboru Populární zpěv.