U srdce jak
Stál jsi tam, mrholilo.
Stál jsi tam a mně bylo
u srdce jak u vymření,
u srdce jak — zastavení.
Zívající na zastávce
rozespalý lidi práce,
u srdce jak u vymření,
u srdce jsou vyholení.
Slunce se vyvalí jak kýla, síla
mě opustila tak dávno;
tramvaj už jela, otvírá Billa,
u srdce jak
u vymření.
Seržante, mávnou a tvoje Daniela
nikdy tě nedocení.
Natáhneš se u podchodu,
počkáš tu do důchodu:
Klidně běžte kousek napřed…
Do rána se třikrát zapřem.
Přikryjou tě mikrotény,
muži práce – taky ženy –
opatrně překročí tě
na zastávce,
muži práce, ženy práce,
školní dítě.
Slunce se vyvalí jak kýla, síla
mě opustila tak dávno;
tramvaj už jela, otvírá Billa,
u srdce jak
u vymření.
Seržante, mávnou a tvoje Daniela
nikdy tě nedocení.
