Lítám si tiše v oblacích,
ústy mi tiše škube smích,
Studenou rosu na skráních
utírá žena. Nebo mnich.
Nikdo mě nemůže zastavit,
zamávám jenom a jsme si kvit.
Mám sny jak Barrandův trilobit,
tak, jak jsem vždycky chtěl mít.
Žádný nájemný, žádný problémy,
vzduch je nádherný jako z poémy.
Žádný nájemný nikdo neplatí,
svět je barevný, jak to vidím já.
Lítám si tiše v oblacích,
nevidím nikde žádný závory,
nevidím značky ani komory,
jsem lehký jak péřový sníh.
Vznáším se výš než letadla,
vyletím výš než rakety,
veškerá tíže odpadla,
nikde tu nekloužou parkety.
Žádný nájemný, žádný problémy,
vzduch je nádherný jako z poémy.
Žádný nájemný nikdo neplatí,
svět je barevný, jak to vidím já.
